Labyrint

Lituji, jedná se o velmi slaboučký odvar dánsko- švédského seriálu Most. Po poslední části upravuji komentář: kravina. Třetí série mě zaujala, přestože jsem vraha Švehlíka poznala hned ze startu- podle chůze. Závěrečná epizoda měla dost mezer. Ještě tak dvě řady a třeba to bude konečně ono. Divná detektivní pracovnice a postava Lenky Vlasákové byly obě navíc. Potěšilo mě ale angažmá Barbory Srncové a vynikající Simony Postlerové. (01.10.2015)

Největší záhadou seriálu je skutečnost, že se nenašel nikdo, kdo by včas řekl Stop, tohle nejde točit. Ta ztráta soudnosti je opravdu zarážející. Navršením řady motivů, nesouvisejících situací, které nedrží při sobě tak, že jedna logicky vychází z druhé, ale jsou slepené jen chtěním autora scénáře i za cenu neuvěřitelně krkolomných vysvětlení nemůže vzniknout dobrý příběh. Vezměme si například jen neuvěřitelnou eskapádu se sochou a biskupem, kterého bomba nezabila jen proto, aby mohl být "komicky" unesen. Zpočátku jsem si říkal, že to není možné, to se musí vysvětlit, Strach by přece netočil takovou slátaninu. Během druhého dílu už jsem začínal mít jistotu, že asi ano. Pro svou vykonstruovanost a přeplácanost mě seriál nedokázal zaujmout, bylo mi úplně jedno, co bude dál, trpěl jsem do poslední minuty, poslední díl už zklouzával k parodii. Tohle chlapci opravdu přepálili. (13.10.2015)

Nepovedlo se to a vedle televizních pohádek mi to přijde jako nejslabší Strachova věc (i když si zde zahrál a udělal promo na Osmy). Je to zbytečné dlouhé, natahované, překombinované. Očekávání jsou vysoká a rozuzlení je takové nijaké, vlastně obyčejné. A stejně jsme se nedozvěděli, kde ta rodina přišla na toho Bosche zrovna. Kamera vynikající, lokace výborné, hudba ušla, ale bylo to celé neživotné, bez náboje, a i když tam každou chvíli něco vybuchlo, chyběly mi z logiky děje vyplývající zvraty, nabušenější finále, nějaká překvapení navíc. Vlastně i těch mrtvých mohlo být míň, často mi to přišlo takové samoúčelné. Raději nepromýšlím logické linky, musel bych se ptát na ten hrad, ty dva stavbaře klece, odkud se vzaly ty mince (jasně, Karel je posílal, ale kde je vzal?), na několik postav a důvody, proč tam jsou, a vlastně by mě zajímala i odpověď na otázku, která v seriálu alibisticky zazní, ale bez odpovědi - nešlo to udělat jednodušeji? Navíc těch sedm dílů je skutečně moc, postav příliš, a od třetího, čtvrtého dílu to nudilo, navíc jsem si říkal, že se může stát už cokoliv, třeba že zbytky hradu zasáhne meteorit nebo že v tom jede ta slovenská anorektická policajtka nebo možná i Donutilova postava, protože se skutečně mohlo stát cokoliv. ---------- Průběžné poznámky: vynikající kamera a nálada, hodně linií, jež jsem zvědav, jak se nakonec spletou a propletou, trochu mi tam vadí drsňačka Kanócz, které tu její drsnost nějak nevěřím, navíc vypadá jako chodící reklama na anorexii. Zatím dost dobrý začátek, herci jsou myslím schválně tlačeni do klidnější polohy, uvidíme, jak dál. Sedm dílů je moc, jak se ukazuje. Sice na konci každého máme šokující cliffhanger, ale prostě tři díly u předchozích Strachových projektů stačily. Navíc je znát jistá únava materiálu - jako diváka už mne ty zvraty začínají nudit a přijdou mi jako zvraty pro zvraty, nikoliv z logiky děje. Také policisté se občas chovají poněkud tupě. Stále vynikající kamera, atmosféra, ale napětí klesá a stává se sterilním. Někdy je to celé divné s těmi průchody jeskyněmi - to vážně policajti šli z kostela chodbou dva dny? Protože mezitím se ztratí Slovena, a říká se, že byla pryč dva dny. Policajti často jednají jako s klapkami na očích. Po 6. díle si říkám, že to snad nebude tak jalová historka, jak se zdá tento díl naznačovat. Příslibů tedy bylo daleko víc. Takové haló kvůli jedné bratropomstě? A ten Hieronymus Bosch je tady jen pro okrasu, aby to líp vypadalo? C'mon! (01.09.2015)

Strachovi rozhodně nelze upřít snahu o rozčeření našich stojatých a někdy až zatuchlých, seriálových vod. Seriál s nádechem mystiky a řádění šíleného vraha, to je přesně něco, co krvelačný divák dokáže ocenit. Musím se přiznat, že hlavně na začátku, jsem k téhle početné skupině patřil i já. Nebylo to sice zdaleka bezchybné, ale mělo to drajv, napětí a když k tomu připočtu Zuzanu, v roli tvrdohlavé policistky, byla to přesně tak kombinace na pondělní, pochodový večer. Tohle vše však vydrželo slabou půli a zbytek seriálu se nesl spíše v nevěrohodném a v závěrečných dílech, až komickém duchu, plném strašných dialogů a nelogických věcí, při kterých Dwejnovi vstávaly hrůzou, jeho poslední tři vlasy na hlavě. Ale to jsem ještě stále váhal, zda se nepřidat ke stádu a nedat aspoň tři. Po posledním dílu mě chuť rychle přešla, za což může samozřejmě hloupý scénář a Langmajer se Štěpánkovou, ve svých akčních rolích. Takže to bude za dvě, je mi líto, ale na víc tenhle seriál nemá ani náhodou. (02.09.2015)

Komentář je především ke třetí sérii, ale zároveň charakterizuje i předchozí dvě série. Jiří Strach má dvě skvělé vlastnosti. Umí perfektně navodit příslušnou atmosféru (o napětí a spádu nemluvě) a umí si přesně vybrat herce - vousatý a prošedivělý Jiří Langmajer má neuvěřitelné charisma i po padesátce. Bohužel v případě seriálového Labyrintu (jakožto i u jeho dalších podobně laděných děl s mysteriózní tematikou) bolestně selhává s výběrem scénáře. Třetí série Labyrintu má sice stále dokonalou atmosféru (čemuž opět napomáhají neokoukané lokace Brna a jeho okolí), ale zápletka a motivace všech zločinců je ve výsledku nakonec komická a směšná, což pokaždé potvrzují závěrečné díly všech tří dosavadních sérií (řeč je hlavně především o překombinovaných motivacích s divokými souvislostmi). Labyrint se postupně okoukává, protože major Remeš a jeho tým pokaždé řeší totéž, a vraždy s náboženskými motivy byly okoukané už v době největší literární slávy Dana Browna. Osobně si myslím, že Jiří Strach by měl místo Petra Hudského angažovat nějakého nového scénáristu, který by přišel s něčím novým, jinak hrozí, že se Labyrint stane vyčpělým dílem, kterému se příští generace bude jenom smát. (15.10.2018)