Rosemary's Baby
Rosemaryino dieťa
Režie:
Roman PolańskiScénář:
Roman PolańskiKamera:
William A. FrakerHudba:
Krzysztof KomedaHrají:
Mia Farrow, John Cassavetes, Ruth Gordon, Sidney Blackmer, Maurice Evans, Ralph Bellamy, Victoria Vetri, Charles Grodin, Tony Curtis, William Castle (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Jsou to jen hormony, anebo se temné síly opravdu chystají ovládnout svět? Novomanželé Rosemary a Guy Woodhouseovi (Mia Farrowová a John Cassavetes) se nastěhují do starého newyorského činžáku, i když je přítel Hutch (Maurice Evans) varuje před temnou historií domu. Působili zde okultisté a došlo tu k několika tragickým úmrtím. Woodhouseovi se seznámí se starými sousedy Castevetovými, kteří u nich začnou být častými hosty. Když Rosemary otěhotní, doporučují jí Castevetovi svého známého gynekologa. Od té doby však Rosemary začne trpět nevysvětlitelnými bolestmi a strachem. Od Castevetových jsou slyšet zvuky jako při duchařských seancích, někteří lidé včetně ostražitého Hutche záhadně onemocní nebo přímo umírají. Jsou to jen náhody, představy psychicky labilní rodičky anebo se proti Rosemary chystá nefalšované satanské spiknutí...? (Česká televize)
(více)Recenze (726)
Dopredu upozorňujem, že nie som fanúšik hororov a knihu som nečítal. Polanskeho okultná klasika, ktorá sa zapísala hlboko do sŕdc hororových fajnšmekrov. No pre mňa je to opäť jeden film z kategórie nadhodnotených filmových must see "klasík". Režisérovi sa však nedá uprieť fakt, že dokázal aj z podpriemernými hercami vykúzliť tak plynulú gradáciu atmosféry. Osobne ma na filme nezaujala ani tak postupnosť paranoje, ktorá je asi jediný svetlý bod zo všetkých hereckých výkonov, nezaujal ma mnohokrát ospevovaný záver či psychologické rozpitvávanie diváka. Zaujal ma nádherný antikresťanský podtón, ktorý sa nesie celým snímkom. Možno je to tým, že pri filmoch moc myslím, alebo je to tou prehnanou stopážou, tak som sa zameral práve na tento aspekt filmu. Ak by sa z filmu stiahla polhodinka, filmu by to neublížilo a dostal by prudší spád, takto neustále sa opakujúce zábery na pitie môžu začať nudiť. Jeden z vydarenejších hororov, i keď na čisté to nieje (3a pol*). ()
Film je pouze stínem předlohy. To tvrdím snad proto, že jsem dříve četl knihu, než viděl film. Ale s tím do toho také Polanski šel... nicméně, stalo se tak, jak se stalo a já si myslím, co si myslím. Mia Farrow zahrála slušně, ten strach jsem jí opravdu věřil, hudba náležitě dotvářela atmosféru, ale jen tohle mi nestačí. 5/10 ()
Zase jsem se na to podíval a ten film je při každym dalšim zhlédnutí lepší - a to se dá napsat jen o těch nejlepších filmech, Rosemary je zaslouženě pětihvězdičkovou klasikou. ()
Polanskému se nadmíru podařilo převést mrazivou atmosféru předlohy na plátno a ještě více umocnit plíživou gradaci děje. I když se stáří na filmu hlavně v první "světlejší" polovině podepsalo, silná atmosféra šedesátých let a prostředí staré newyorské zástavby dodávají filmu nezaměnitelné i znepokojivé kouzlo. ()
Výborný film, při jehož sledování jsem si (i se znalostí předlohy) kousal nehty a nahlas komentoval průběh dění výkřiky typu: "No do hrajzu! Do Hajzlu!" "No do pr...!" Polanský opět boduje jako režisér kterej dokáže udělat z "prdu" velkej děs. Tolik tedy k filmu smotnýmu. Ale neodpustím si srovnání s knihou - jednou jsem taky něco čet, takže teď můžu dělat chytrýho. Nuže tedy film vs kniha: Adaptace je hodně věrná, alepoň co se reálí a způsobu podání týče...Ano, takhle opravdu vypadal ten dům, který jsem si při čtení v hlavě postavil. Ale himl-laudón ta knížka je jinak úplně o něčem jiným! Film je o satanismu, kniha o tíži samoty. Narozdíl od filmu, kniha svým psychotickým průběhem žene čtenáře nahoru a dolů, neskutečně šikově střídá chvilky rozumové střízlivosti s totální přízračnou depresí - takže se v podstatě nikdy nedozvíme, jestli si Rosemary svoje trable s panem rohatým pouze vybájila, jestli jí v určitým momentu ruplo v řepě, nebo jestli celá ta šílenost není náhodou pravda. V úplném zavěru jsem spíš nabyl pocit, že se chudák Rosemary z té nekonečné samoty v prázdném bytě prostě zbláznila. Naopak film je v závěru už poněkud přehnaně doslovný. Ale... I přesto, že je "věrně-jiný", jde pořád o jeden z nejlepších hororů, jaké jsem kdy viděl. ()
Nebyl by to Polanski, aby se v jeho filmu neobjevilo znásilnění, ze kterého se zrodí dítě a oběť ho promine. A pak že autor je mrtev. Hovno, tenhle chlap vám prostě bude svými filmy navěky připomínat, co je zač v reálným životě. Ale co, i tak je to zbytečně dlouhé, často nudné a ještě k tomu až moc předvídatelné. Ne, není to špatný film. Ale nepovažuju ho ani za bůhvíjak dobrý. ()
První polovina filmu je poměrně nezajímavá až nudná, režisér velice pomalu buduje zápletku a seznamuje diváka s hlavními charaktery. Pak, ale snímek nabere tempo, atmosféra začíná pořádně houstnout a skládanka do sebe zapadat až vyvrcholí šokujícím závěrem. Rosemary je vskutku do detailu propracované dílo, které patří mezi hororové klasiky a stalo se inspirací pro mnoho dalších podobně laděných snímků (třeba Ďáblův advokát). Když se nenecháte odradit pomalým rozjezdem, nemůžete odejít nespokojeni. 90%. ()
Hledaje nějakou berličku, jež by mi pomohla konstruktivně popsat tenhle Polanského skvost, vyčkal jsem s komentářem a šáhnul po znamé knize Iry Levina. Možnost otrockého srovnání sice oním pojítkem ve většině případů je, leč tady se to prostě míjí účinkem. Film je totiž doslovným přepisem slavného románu. Sice stejně dobrým, přesto sem se lehkému rozčarování neubránil. V čem si ale Polanski zaslouží absolutorium je až neskutečně malý prostor, na kterém pečlivě komponuje atmosféru jednotlivých scén, které v konečném resumé vytváří nejlepší možný "klíčový" film pro novou vlnu satanských filmů z počátku 70. let. ()
Šokující příběh plný fantazie a hrůzy, mistrovské dílo napětí a hororu. Výborně natočený film podle Iri Levina. ()
Rosemary byla na začátku příběhu mladá a vyronaná žena. Neobvyklé a podivné události, které se kolem ní staly, z ní udělaly nevyrovnanou a paranoidní trosku, která je schopná úplně všeho. Několikrát jsem četla, že film je zdlouhavý a nudný, jakoby se v něm téměř nic nedělo. Tak tohle mi přesně vyhovovalo, protože mě tenhle styl vyprávění držel u obrazovky napnutou a to bylo to, co jsem přesně potřebovala a chtěla. Rosemary má děťátko je filmová lahůdka, která i po tolika letech chutná stále výtečně. ()
Milujem horory 60 - 70.rokov, ktoré neboli postavené na množstve počítačových efektov, ale na dokonalom vybudovaní atmosféry a napätia. Stará kamera tomu všetkému len napomáha a preto tieto filmy budú mať vždy svoje nenahraditeľné čaro. Rosemary do tejto kategórie skvele zapadá a všetky nové, väčšinou len trápne pokusy o "horory" strká do vrecka. ()
Priebeh zaujímavý (aj keď miestami nudný), herecké výkony vynikajúce (Farrow tlieskam) a záver neuspokojivý (z morálneho pohľadu). Nechcem sa ale nad tým ďalej zamýšľať. Mrazí ma z toho a už nikdy tento film nechcem vidieť. ()
Já Polanskiho prostě žeru!! Jeho způsob vyprávění, geniální kamera, vynikající hudba , prostředí a styl natáčení, to je prostě super. Příběh houstne každou minutou a graduje, graduje do finále, z kterého jsem byl ovšem trochu zklamán, to mě moc nesedlo, čekal jsem, že se Rosemary pořádně rozjede a utne všemu tipec, ale stejně i tak dávám plnej počet, protože je to jinak dechberoucí podívaná! A hlavně Mia Farrow je neskutečně nádherná kráska. Tento film je Polanskiho první zásek v Holywoodu a myslím, že s tímhle snímkem udělal pořádnej poprask. ()
Levinův román je typickým sezónním bestsellerem a nikdy jsem nebyl dvakrát nadšený ani jím, ani tímto filmem. Připouštím, že je to celkem originální, dobře napsané / zfilmované. Ovšem jen v poměrech druhé ligy, jen v nich. ()
Zklamalo mě to. Po dějové stránce se film táhnul, Mia Farrow se mi nelíbila a Polanski, ač režíroval velmi dobře, nebudoval žádnou nějakou znatelnou atmosféru. Fakt, že to mělo vynikající hudbu hodnocení výš nevyžene. ()
Přehodnocuji Antikrista, je to oproti tomuto vážně se tvářícímu snímku hluboce lidský a umělecký film. Film Omen byl horor, ale tohle je vrchol dekadence. A ta černá kolíbka s obráceným křížem je opravdu nevkus! ()
Levinova předloha je famózní, kromě pozvolna (ale od určitého okamžiku velmi intenzivně) se stupňujícího napětí a nepředvídatelnosti jsou v ní výborně prokresleny jednotlivé postavy a hlavně - postava Rosemary je líčena natolik citlivým a sugestivním způsobem, že ztotožnění se s její osobou, jejím utrpením a jejím osudem se musí nutně stát podstatnou částí celkového zážitku (a to jak z knihy, tak z filmu, protože Mia Farrow je pod Polanského vedením úžasná). Všechny klady, jak jsem je výše popsal, jsou víceméně úspěšně přeneseny i do filmového zpracování (navíc s vynikající scénickou hudbou) a minimálně v první hodině se Polanskému více než obstojně daří zachytit sílu atmosféry tak, jak je líčena v knize (první scéna během snu Rosemary je nezapomenutelná.)) Ale pak se to někde zlomí (nedokážu určit, kde ve filmu přesně) a to, co dokázal Levin v předloze (tj. udržet v permanentním pocitu napětí a nejistoty), na mě v Polanského podání tak důvěryhodně již nepůsobí (samozřejmě, že jsem knihou a její kvalitou hodně ovlivněn, ale vzhledem k vynikající první filmové půli jsem měl následná očekávání dosti velká:) a ten konec... Jistě, že je stejný jako v předloze, ale ta celková anabáze k němu a závěrečné rozuzlení prostě nebylo zvládnuto úplně ideálně a upřímně mě to dost zklamalo... Nicméně jako celek jsou to hodně silné 4* někde na pomezí 90%.) ()
Jeden byt, hustá atmosféra, do toho křehká a ještě ke všemu těhotná Rosemary (výtečná Mia Farrow) a mistrovská Polanskeho režie, která buduje napětí s minimálními prostředky. Filmová horrorová adaptace knižní předlohy Iry Levina, která se opravdu povedla. ()
Vynikajicí psycho thriller, těžící z napínání diváka po celou dobu až do samotné závěru. V době premiéry bych s pěti hvězdama neváhal, bohužel status kultu a všeobecné povědomí nedělá Rosemary podobně dobře jako její dítě - i přes paranoidní "je to tak, není to tak" je pointa již předem jasná. ()
Související novinky
Zemřel herec Charles Grodin
Ve věku 86 let zemřel včera v americkém Connecticutu herec Charles Grodin. Mnozí diváci si ho jistě vybaví hlavně jako otce rodiny Newtonových z komedií o sympatickém bernardýnovi Beethoven a… (více)
Ben Affleck zpátky u režie
Herec, režisér a oscarový scenárista Ben Affleck (Město, Argo) se po čtyřech letech vrátí za kameru. Napíše a natočí snímek The Big Goodbye, jenž bude vyprávět o pozadí vzniku snímku Čínská čtvrť… (více)
Ze Sabriny - mladé čarodějnice bude horor
Pokud jste dospívali na konci 90. let, jen těžko vám unikl sitcom Sabrina - mladá čarodějnice. Šestnáctiletá čarodějka v něm žila se dvěma šílenými tetičkami a mluvícím kocourem, a možná ani nevíte,… (více)
Z Vatikánu se šíří hrůza
Člověk musí obdivovat Hollywood, jak dokáže reagovat na aktuální dění. Produkční společnost Lakeshore, stojící třeba za sérií Underworld, si do momentálního mediálního rozruchu pospíšila se zprávou o… (více)
Co z něho činí skutečný horror, rozehraný účinnými uměleckými prostředky, je způsob Polańského vyprávění. Režisér, který si sám napsal scénář (podle knihy Iry Levina), dovede sugestivně navodit napětí mezi normálním obrazem života jedné americké domácnosti a osudem ženy, do něhož neustále zasahují podivné náhody. Zřetězení detailů, které postupně vyvolávají Rosemaryino podezření, zvyšuje toto napětí geometrickou řadou. Tím spíš, že aniž režisér volí "ich formu", vypráví tak, že všechno vnímáme přes rastr pocitů této ženy, která se nám doslova mění před očima - z novomanželky plné života a štěstí v ochablou, denervovanou, stále zoufalejší oběť čehosi iracionálního, čemu divák dlouho nechce věřit. Soucit s ní je současně provázen nejistotou, zda je to skutečně tak, jak si to žena postupně potvrzuje, nebo zda všechno podezření je jen její konstrukcí a vysvětlení je zcela prostě v ní, v její vykolejené psychice. Přes tuto nejistotu donutí Polański diváka, aby s ní cítil a spoluprožíval hloubku jejího strachu a hrůzy, a dožene ho až k plnému spoluprožitku jejího zoufalství, když se marně snaží rozrazit kruh, do něhož byla lidmi kolem sebe uzavřena. Mistrná kompozice s postupnou gradací napětí a zahušťováním atmosféry, hrůza nebezpečí čehosi protirozumového v kontrastu s normálních prostředím bez běžných rekvizit většiny horrorů se stává v rukou režiséra nástrojem neomylného účinku, který se stupňuje až k šokujícím stavům. Skvělá kamera, vynikající herecké výkony v čele s Miou Rarrowovou, která hraje svou roli s obrovským citem pro oblouk vývoje této postavy (jejím partnerem je tu John Cassavetes, známý u nás jako tvůrce odbojného newyorského filmu Stíny), to všechno včetně přesně volené hudby jsou kameny skládající výsledný sugestivní účin. Ale je tu ještě něco víc, co se divákovi při odchodu z filmu vtírá do vědomí. Otázka, zda smysl tohoto horroru je vyčerpán šokujícím příběhem, nebo zda příběh má ještě nějaký vlastní hlubší význam. Zda je cílem, nebo prostředkem. Kloním se k tomu druhému, a čím víc o filmu přemýšlím, tím víc jsem přesvědčen, že Polańskému šlo o obraz - podobenství. Mohl totiž uzavřít svůj film v okamžiku, kdy lékař, na něhož se hrdinka v zoufalství obrátí, ji vydá zpět manželovi a jejímu doktorovi. Někteří tvrdí, že film by tak byl ještě účinnější, neboť by nechal otevřený závěr, opustil by diváka bez jistoty, zda má pravdu Rosemary, nebo lékař, který jí neuvěří. Já si myslím, že Polański potřeboval na tuto otázku odpověď. A to proto, aby příběh filmu nabyl obrysu podobenství o světě, podobu jakéhosi hrůzného symbolu civilizace, v níž jsou lidé a jejich životy vydány napospas nedobrým čarodějům. Jde-li o podobenství, pak je chmurné a drtivé. Je to obraz světa, v němž osudy jedinců mohou být manipulovány tajemnými a nepostižitelnými silami, z nichž marně hledají únik a východisko. Pak je to výkřik zoufalství a úzkosti nad civilizací, kde tyto síly mohou vegetovat a mařit - viz symbol dítěte - samotný život. Tedy nejen film pro "silné nervy", které divák nezbytně potřebuje, ale i film inteligentního tvůrce, jenž se tu vyznává ze svého otřesu světem kolem nás. Divák má samozřejmě možnost přít se s jeho děsivou skepsí, ale nemůže popřít, že je vyjádřena se suverenitou a silou, jakou se může pochlubit jen málo talentů v současné kinematografii. () (méně) (více)