Četnické humoresky

Kdybych to měl rozparcelovat na jednotlivé série, tak asi takhle: 1. série - cca 90 - 100%. Ano, až tak dobré to bylo. Většina dílů měla nápad, případy nenudí a chemie mezi hlavními postavami, ta tomu dodává šmrnc. Nemluvě o množství humoru. 2. série - cca 60 - 75%. V některých epizodách se člověk skoro až vyděsí, co že se to stalo. Ale pak je tu spousta těch opravdu dobrých, takže se opět pobavíte, postavy jsou opět vynikající, jak ty staré, tak ty novější (Libuška Šafránková je prostě boží). Třeba hned první epizoda druhé série je příšerná, ale naštěstí se to hned ve druhé zlepší a až na pár výjimek to tak i zůstane. A pak to přišlo. Se smrtí pana Moskalyka se seriálu ujala jeho dcera a ta nám z toho udělala limonádu. 3. série - cca 20 - 30%. Obrovský propad. Ani charisma pánů Töpfera a Trojana tohle nezachrání. Na celou sérii připadá jen pár koukatelných momentů (přesně tak, ani jedna epizoda není celá koukatelná) a ty jsou vykoupeny tím zbytkem. Tím hnusem okolo. Mezi postavy přibyl např. fotograf Hugo Líbal a ač se jeho představitel, Miroslav Donutil, opravdu snaží, ani on moc výslednému dojmu nepomáhá. Třetí sérii si tvůrci měli nechat od cesty a já jí radši nezahrnu do výsledného hodnocení. (13.08.2015)

Malá, milovaná a hýčkaná česká perla. Půvabné vyprávění s patinou starých dobrých časů, kterému se podařilo nenásilně skloubit vážnou i humornou stránku života. Je zaplněné vesměs sympatickými rázovitými postavičkami, které v rámci (i nad rámec) svých povinností řeší všední i nevšední kriminální případy - a každá z nich má svůj osud a své osobní problémy. Seriál si udržel si vysokou laťku po celou dobu natáčení, i když postupně částečně změnil styl. Dokázal ustát i tu nejtěžší ránu - odchod svého duchovního otce Antonína Moskalyka … a směle se může řadit k tomu nejlepšímu ze seriálové tvorby, co se kdy v české kotlině urodilo. (24.05.2011)

První série má u mě navždy schováno jen to nejvyšší hodnocení (avšak jsou tu i pokračování, od kterých se zcela dokonale odhlédnout nedá). Takové propojení kriminálního příběhu a humoru nemělo možná v dějinách českých televizních seriálů obdoby (dobrá, na tohle http://www.csfd.cz/film/71551-hrisni-lide-mesta-prazskeho/ nezapomínám). Od druhé série se však takřka vše radikálně mění. Zdálo se mi, že název "Četnické humoresky" (nepočítám-li těch pár dílů, režírovaných tehdy už těžce nemocným Moskalykem), je absolutně zbytečný. Nejvíce přiléhavé by snad bylo "Sexuální a milostné vyžití četníků v Brně koncem třicátých let". Příběh jde do háje, kriminálka mizí, pátrání je vlastně naprosto zbytečné, Pavlína píše i režíruje...a já trpím nad tou sračkou. A vlastně se už ani nechci zmiňovat o sérii číslo 3. Napadají mě sice slova, ale je mi líto jich použít kvůli tomu, co vzniklo v roce 1997. ---------(První řada je nejlepším seriálovým počinem ČT. Alespoň prozatím) (17.06.2009)

Dramaturgicky místy dost amatérská a hlavně značně schizofrenní podívaná, která co chvílí ostře přepíná mezi och tak trhlým životem veselých postaviček na stanici a vážně míněným „jen ten úředník nás drží nad vodou“, tak jako tak ale jede v zaběhnutých kolejích velebení všemocného policejního živlu. Nechtěná oslava nekontrolovaného fízlování, která se u Hříšných lidí města pražského dá omlouvat dobovou podmíněností, působí svou neuvědomělostí v dnešní době poněkud bizarně. Ten potrat zvaný třetí série prosím nezmiňovat. Jo a Ludmilu se Šiktancovou pověsit za kozy do průvanu, děkan. (05.08.2013)

První série byla opravdu velmi dobrá. V přidaných dílech se mi zpočátku zdálo, že se "vaří z vody" úspěchu první série, ale pak se vše vrátilo k velmi dobré krimi-zábavě (díky pane Moskalyku) .... Ovšem to, co vzniklo po příchodu nové režisérky, má s původními díly společného jen velmi málo .... Sledovanost sice letí k rekordům ČT, ovšem v našich krajích je (bohužel) sledovanost v nepřímé úměře ke kvalitě. Humoresky sice byly donedávna čestnou výjimkou, ale - už nejsou ....... Tady musím hodnocení rozdělit - díly 1 - 26 poctivých 80-90%, díly 27 - 31 (zatím) 30-40%. (30.04.2003)