Atonement
Reviens-moi
Pokánie
Režie:
Joe WrightScénář:
Christopher HamptonKamera:
Seamus McGarveyHudba:
Dario MarianelliHrají:
James McAvoy, Keira Knightley, Romola Garai, Saoirse Ronan, Vanessa Redgrave, Brenda Blethyn, Juno Temple, Benedict Cumberbatch, Patrick Kennedy (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Příliš bujná fantazie dvanáctileté "budoucí spisovatelky" Briony Tallisové odstartuje tragický příběh, který nenapravitelně změní osudy tří lidí. Vinou vlastní nezralosti a série nedorozumění nařkne mladého zahradníka Robbieho Turnera (James McAvoy) ze znásilnění nezletilé sestřenice. Nadaný chlapec, který původně mířil na lékařskou fakultu, končí ve vězení. Toto obvinění ale ničí život i její sestře Cecilii (Keira Knightley), která Robbieho bezhlavě milovala. Když si záhy už o něco starší Briony (Romola Garai) uvědomí, co napáchala, je už pozdě. Cecilia zavrhla celou rodinu v čele s ní a odstěhovala se do Londýna, kde se živí jako zdravotní sestra. Robbie výměnou za zkrácení trestu narukoval do armády a ve Francii se snaží zastavit postupující Němce. Briony na cestě za vykoupením nastoupí do ošetřovatelského kursu a díky utrpení, které kolem sebe dennodenně vidí, konečně dospívá. S tím souvisí i rozhodnutí postavit se svým dvěma obětem tváří v tvář a respektovat jakýkoli trest. Možná se tím očistí, možná to ale na vykoupení nebude stačit. Možná to ani nestihne, protože Londýn se připravuje na masivní bombardování. Možná všechny tři čeká úplně jiný konec. (Bontonfilm)
(více)Recenze (1 284)
Propracovaně spontální vyprávění. Silný příběh, ve kterém jedna lež, změní všechny sny. I když se jedná v podstatě o love story, je odvyprávěná tak silně a emotivně, že zaslouží pochvalu. Herecké obzazení, kostýmy, výprava, scénář nepotřebuje nic vytýkat. A závěr? Perfektní. ()
No tak tohle mě teda nechalo totálně chladným. Nemohu si pomoct, ale už samotná premisa celého filmu mi přišla přitažená za vlasy. Do toho naprosto neskutečné střihy á la "diváku, všechno si domysli". A hlavně hrozivá nuda, vždyť se tam vlastně vůbec nic neděje 9/10 celé stopáže. Osudovost lásky mezi Robbiem a Cecilií mi nepřišla úplně dobře podaná. No prostě z hlediska obsahové stránky velký fail. Ty dvě hvězdičky jsou za způsob, jakým tato prázdná nuda byla natočená. Výprava, kamera i hudba jsou takřka bezchybné, o to více pakzamrzí plýtvání těmito prostředky. (HD, orig.) ()
Bez debat a hlubšího rozmyslu uděluji hodnocení nejvyšší. Pokračuji tak v dohánění filmů, které by měl průměrný filmový fajnšmekr alespoň jednou ve svém životě vidět a ohledně Pokání jsem moc rád, že jsem nakonec překonal všechny předsudky a potenciální rizika, která jsem u tohoto filmu spatřoval ještě před samotnou projekcí. Je zvláštní,co umí schopný režisér provést s mými jinak ne příliš oblíbenými herci, týká se Knightley a předevší McAvoye, kterému jsem zcela na chuť zatím nepřišel ani v jednom filmu, krom tohoto. Tady, byť všichni hlavní protagonisté toho času útlého věku, předvácí herecký megakoncert a i navzdory věku jsou dokonalí ve složitém lidském dramatu - to všechno podkresleno zapamatovatelnou a hodící se hudbou. S Joem Wrightem jsem zatím do styku prakticky nepřišel, ale jsem tak oslněn, že dám zřejmě šanci i staroanglické Pýše a předsudku, byť mě tohle filmové období zajímá ze všech asi nejméně...................moje hodnocení = 9,5 z 10. ()
Není zase tolik filmu, u kterých bych měl podobný pocit ze skvěle odvedené filmové potažmo režijní práce. Pokání je film, který těží v železném dole a na povrch vyjede vozík plný zlata. Sice se najde i pár uhlíků, ale když to zlato se tak nádherně leskne…. Krása obrazu se tady proplétá i s tou režijní a scenáristickou. Děj je příjemně rozkouskován a někdy předbíhá i diváka, ovšem vždy to vše přesně zapadá a naopak umocňuje již viděné. Nemůžu si to odpustit, ale opět začnu chválit skvělou práci režie (Joe Wright), on totiž dokazuje, že jeho umění nekončí jen v neskutečně podmanivých obrázcích a scénách, kde vrcholem všeho je scéna před evakuací Dunkirku. On dokáže i skvěle kreslit a budovat charaktery postav a hlavně atmosféru doby – krásně malebné venkovské sídlo v dusném letním i filmovém oparu, napjatý válečný Londýn, atd. atd. Prostě a jednoduše klobouk dolů. Dalším obrovským plusem, je skvělá hudba a vynikající herecké výkony. Těch plusů je moc, nechat se unést a strhnout je však v tomhle případě strašně jednoduché, přitom není film bez chyb. Mezi chyb(ky) řadím určitou zkratkovitost, která je patrná ve válečné linii a občasnou rozkolísanost tempa. Konec filmu, na mě zapůsobil velkou silou a znásobil všechny pocity a ač se mi to nestává způsobil vlhké oči...:) Tohle je pro mě osobně nejsilnější film roku (pro ČR, roku 2008), jsem zvědav, zda ho něco překoná. 95% ()
Jeden z nejlepších filmů roku a pro mě vůbec, naprosto odzbrojující herecké výkony a scénář, který na konci mirně strhne volant, ale z cesty nesjede a hlavně absolutorium pro Joe Wrighta který mi po dlouhé době opět ukázal jednoduchou a zároveň brilantní režii ( scéna na pláži je ohromující...). Z tohohle mráčku při globech nebo oscarech bude pršet!!!...100% ()
Nesdílím nadšení všech z tohoto filmu. U mě jsou to slabé 4* a to hlavně za výborný "happy end" na konci. Především scény z války, ve kterých se dohromady nic nedělo, mi přišly dost nudné a vyprávění při nich ztrácelo tah. Celkově ve mě film nezanechal tak silné pocity jak jsem očekával. Je to dobrý film ale vždy se raději vrátím k Pýše a předsudku. ()
Nepochybne film na veľmi vysokej remeselnej úrovni. Pre mňa však zostane výnimočný pre spôsob podania príbehu a svižné rozprávačské tempo, pri ktorom som si vyše dvoj hodinovú stopáž vôbec neuvedomil a nehal sa strhnúť príbehom hneď od prvej minúty. Wright dokonale využíva priestor v každej scéne a umocňuje emócie dlhým plazivým vedením kamery presne tam kde treba. Wright sa týmto filmom pre mňa stáva ostro sledovaným tvorcom a teším sa na jeho ďalšie počiny. 85% ()
Budu psát jen o empatii.. Po opouštění kina mi došlo, že tohle zhodnocení si budu muset nechat projít hlavou delší dobu. Dostával mne stísněný pocit, ale přesto jsem se usmíval. Na nového wrighta jsem byl zvědavý snad až moc. S vděčností jsem očekával slzopudný výlev emocí, ke kterému ovšem nebudu samoúčelně zmanipulován (viz. Tanec v temnotách) či umlácen přehnaně-kýčovitými obrazy utrpení. K žádné z variant nedošlo. Nesouzněl jsem, nevplul pod příběh, stál jsem bokem a přihlížel fascinující kameře, silným scénám s chytré hře zvuku. Zůstal jen ten smutek. Šel bych znovu... ()
Jedným slovom nádherný film. Tvrdenia , keď niekto v januári napíše , že to bude najlepší film roku 2008 je trochu nadsadené, ale samozrejme by som sa tomu nebránil a kľudne to može byť pravda. Už tak svelú predlohu Iana McEwana nám výborne predkladá Joe Wright. Veľmi silný filmový zážitok, jasných 5* s 90%. ()
Ačkoliv tu mnozí nešetří superlativy a dávají 5*, dávám ***1/2. Asi budu cynik, ale po shlédnutí se mi stále vkrádalo na mysl "Hmm... no a co jako?". Jakobych takový ústřední motiv příběhu už znal z dřívějška... Kdože tak proslavil italskou Veronu?:-) ()
Výborný film, ktorý ma moc zaujal svojím snímaním kamery ( ten dvojitý pohlad je úžastný). Prekrásná hudba..... Ten príbeh je fascinujúci..... moc dobré!!!!!! ()
26. 01. 2009 (32.); velmi silný – žárlivost mladší sestry Briony má nevratné důsledky ()
Z hovna bic neupletes, a at se o to reziser pokosel jakkoli radobyhezkyma zaberama, tak se mu to samozrejme nepovedlo. Mozna prisne hodnoceni, ovsem cekal jsem od filmu vic. ()
Tenhle film by se měl spíš jmenovat "Umučení diváka". Přemrštěná stopáž, spousta zbytečných záběrů a prázdných míst, které se vlečou nekonečně dlouho. Požitek je to spíše z filmařského hlediska (kamera, hudba - použití psacího stroje bylo výborné,...), ale pro diváka vcelku nezáživná romance sem tam brouzdající v dramatu. Štestí je, že aspoň ten konec byl dobře vymyšlený a natočený, to celý snímek pozvedlo. Rozhodně jsem čekal víc! ()
Zajímavě natočené, dobře zahrané. Prostřední část odehrávající se na frontě se zdála být malinko zdlouhavá a nepřehledná, což ale vynahradil slušný (překvapivě překvapivý) konec. Moc pěkné, ale Pýcha se mi přecejen v dlouhodobějším měřítku líbila víc. ()
film osciloval ne velmi tenké hranici kýče a geniálního umění, ale bohužel mi to spíš přišlo kýčovité. ani Keiru moc nemám rád. samozřejmě scéna na francouzské pláži, je něco nezapomenutelného. závěr lehce nečekaný a poměrně silný. ne však nejsilnější. Romola Garai i její mladší verze Saoirse Ronan se mi též líbily. 3,5* ()
Moc hezky natočený film, který má jiskru a nakonec vás prostě ohromí. Smekám ... ()
Už od začátku to bylo zajímavé a poutavé, ale pořád jsem si říkala, že něco tam chybí. Teprve se závěrečnými titulky jsem byla stoprocentně spokojená a všechno mi to najednou začalo dávat dohromady příběh, který byl úplně jiný než ten, který jsem celou dobu sledovala. A asi miluju Jamese McAvoye. :D ()
Keby mi niekto po prvých 20 minút tohto filmu povie, že mu dám na konci 5*, tak sa mu vysmejem do očí. Lenže potom Joe Wright neskutočne pridal do obrátok a ponúkal oku lahodiace obrazy(hlavne záber na pláži bol extázový) v ktorých dokonale stvárnili svoje postavy všetci herci na čele s Keirou Knightley a Jamesom McAvoyom. A musím uznať, že Marianelli dostal Oscara zalúžene, hudba bola jedna veľká čerešnička na torte. Presne takýto film som potreboval na studený vianočný večer. 86% ()
Související novinky
Saoirse míří do Ameriky
Saoirse Ronan patří mezi současné nejtalentovanější mladé herečky. Již ve svých třinácti letech byla nominována na Oscara za vedlejší roli ve filmu Pokání a od té doby jde z filmu do filmu. Nyní bude… (více)
Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz
Jak jde čas, některé filmy přirůstají k našim srdcím a získávají na hodnotě, jiné naopak můžou zapadat prachem, i když nás v době svého uvedení nadchly sebevíce... Zde vám přinášíme přehled… (více)
Keira jede do Ruska
Po včerejším Lincolnovi tady máme další sázku na oscarovou jistotu. Po Pýše a předsudku a Pokání bude režisér Joe Wright (brzy uvidíme jeho akční thriller Hanna) opět spolupracovat s Keirou Knightley… (více)
Franco amputuje, Ronanová střílí
Oscaroví britští tvůrci Danny Boyle a Joe Wright obsadili hlavní role svých příštích filmů. Boyle začne v březnu natáčet drama 127 Hours, které je skutečným příběhem horolezce Arona Ralstona. Na toho… (více)
Komentář je výstřižek z mého starého referátu o filmovém času ve snímku Pokání a obsahuje SPOILERY: Film Pokání je nejen výtečná adaptace románu Iana McEvana, ale také zajímavým scénáristickým počinem. A to také v tom smyslu, jak za sebe řadí jednotlivé syžety: Není zde neobvyklé, že část jisté situace vidíme dříve z pohledu jedné postavy, a poté nám ji film zprostředkuje celou z pohledu postavy jiné. Taková forma vyprávění, která si volně přeskakuje v lineární ose filmového času, by se mohla zdát zmatečná, ale opak je pravdou. Postava Briony, která je pilířem první poloviny filmu, přihlíží několika situacím, kterým nerozumí, ale myslí si, že ano. Ve scénách, které jsou s ní spojené, jsou divákovi a jí samotné zobrazeny pouze útržky celkových situací. To, jak k nim došlo, film ukáže později, a právě do té doby není ani divákovi zcela jasné, jestli správně pochopil to, co viděl. Dospělý divák samozřejmě narozdíl od Briony postrádá onu dětskou naivitu a uvědomí si, že věci jsou poněkud jinak, než si Briony myslí. A tak se stane pravděpodobně ještě předtím, než se začne v polovině filmu lámat chleba. Nicméně, šikovně poskládané útržky příběhu, které z pohledu Briony vidíme ve velmi krátkých záběrech (které k oné dětské nerozvážnosti perfektně sedí), mohou diváka dokonale zmást. Jako nejlepší příklad mohu připomenout scénu, kdy se Briony stane svědkem sexu, který považuje za maniakální pokus o znásilnění. Divákovi se přitom naskytne pouze pohled na její výraz. Následující protizáběr na dvojici Cee – Robbie netrvá déle než dvě vteřiny. Za tu dobu není možné, aby míra informace v záběru dosáhla maxima a dala divákovi jasný důkaz, že ve skutečnosti není svědkem znásilnění, ale milostného aktu. První polovinou však zdaleka hrátky s časem nekončí. Nejdříve sledujeme Robbieho, který ve Francii spolu s anglickými vojáky ustupuje Němcům, a za pár minut už jsme zase v Londýně o šest měsíců dříve a pozorujeme opětovné setkání Robbieho a Cee. Časový rozdíl mezi těmito syžety není ve filmu explicitně podán. Mnohem zajímavější je však poslední třetina filmu, věnována osmnáctileté Briony, která si začíná uvědomovat, co všechno svou lží způsobila. Sekvence z nemocničního prostředí, které mají primárně za úkol dotvářet její charakter, mají časovou posloupnost lineární, avšak jen do té chvíle, kdy se nešťastná dívka jde omluvit své sestře a jejímu milenci. V této působivé sekvenci na první pohled není nic časově neobvyklého (ani na druhý, ani na třetí…) – Briony zkrátka navštívila Robbieho a Cecilii, ještě než se Robbie vrátil do služby, aby šest měsíců poté ve Francii prožíval chvíle, které už ve filmu objevily. Avšak to by nesměla nastoupit poslední, závěrečná část filmu, která se odehrává o mnoho desítek let později a má dvojí funkci: 1) Prozradí, že příběh je ve skutečnosti jedna velká, komplexní retrospektiva pojednávající o pravdě, vyprávěná se snahou o objektivitu a složená z konceptů, které byly napsány v různém období. To, co divák dvě hodiny sledoval, se proměňuje v román, který napsala jedna z postav. 2) Naruší celkovou fabuli, která z předchozích syžetů vychází – je zde totiž vysvětleno, že poslední retrospektivní sekvence, tedy návštěva Briony u Cee a Robbieho, je pouze fikce, kterou Briony do svého románu vložila jako normativní uzávěrku, která se měla stát, avšak nikdy se nestala, protože jak Cee, tak Robbie byli ve válce zabiti. V mnohaleté filmové historii se objevilo mnoho složitějších a časově nelineárnějších snímků, ale i tak stojí Pokání za pozornost. Zajímavé poskládání syžetů totiž není jediným pozitivem tohoto filmu. Pokání je vynikající filmové dílo, ať už díky skvělým hereckým výkonům, nediegetické hudbě, výtečnému střihu, nebo úžasným záběrem na evakuaci na francouzské pláži, který trvá neuvěřitelné čtyři minuty a padesát čtyři vteřiny. 95% () (méně) (více)