Merlin

1. série - 80% - Protože už tu artušovská legenda byla ve všech možných zpracováních jako temná fantasy či historická podívaná s minimem magie, je verze, kterou nám předložila BBC, nápadem takřka bezchybným. Útočí na nás nenáročné kouzlení, dračí mentor, nenápadné náznaky budoucích vztahů i mytologických zápletek a hlavně spousta průběžných vtípků v čele s Merlinovým neodolatelně nablblým úsměvem nebo Gaiusovým obočím, které povětšinou vystřeluje až na úroveň strážních věží. A když mého oblíbence prince Artuše hraje Bradley James jako dokonale sebevědomého troubu se srdcem na pravém místě, rád odpustím i občasnou podobnost jednotlivých zápletek. 2.série - 90% - Jakkoli se k sousloví "guilty pleasure" většinou stavím odmítavě, tady po něm musím sáhnout. Vidím onu občasnou dětinskost, slabiny jednotlivých scénářů a určitě i schématičnost průběžného dění. Ať se stane cokoli, tak Uther zahlásí, že za to může magie a ať proti nám stojí jakýkoli nepřítel, většinou jeho plány dopadnou tak, že je někdo z hlavních postav unesen, zraněn či nedobrovolně zamilován. Dokud ale těmto překážkám bude čelit hlavní hrdina s bezelstným výrazem Colina Morgana a ustěpačnými poznámkami jeho pána, nebudu schopný se na tuhle partu zlobit. 3. série - 90% - Zápletky sympaticky bobtnají, Artušova zodpovědnost stoupá a úsměv mi z tváře ne a ne slézt. Spoustu epizod sice usilovně kazí černající Morgana, ale ani fakt, že je Katie McGrath všechno, jen ne mistr zlého úsměvu, mě nepřinutí být přísnější. Na tomhle hradě jsem totiž pořád upřímně rád a dokud si scénáře budou z ústřední legendy vybírat atraktivní témata právě ve chvílích, kdy to nečekám, nejsem schopen jim odolat. 4. série - 100% - Přichází zlaté časy Camelotu i celého Albionu. Čirou esenci krásného dobrodružství totiž nenaruší ani slizký Agravaine, ani další Morganina více či méně předvídatelná spojenectví. Ne dokud v podhradí kouzlí Merlin, po obloze létá drak a o trůn se hraje hra zákeřnější než kdy předtím. Čtvrtá sezóna dělá z britské (a stále ještě rodinné) fantasy definitivně nezapomenutelnou stálici, jejíž vypravěčský duch nemá v seriálovém světě obdoby. Působí totiž jako z dvacet let starého programu a zároveň si přesným střídáním humoru, akce i dojemnějších momentů nic nezadá s daleko věhlasnějšími konkurenty. Dveře do poslední komnaty proto otevírám značně napjatý. 5. série - 90% - Nečekaně temnější duch vyprávění, překvapivé zvraty a těžký balvan v břiše při čekání na konec legendy. Merlinova dobrodružství se ani v poslední sezóně nevyvarovala určité repetitivnosti či jednoduchosti při řešení epizodických zápletek, ale ta nerozbitná herecká chemie a síla nesmrtelného přátelství všechno přebíjí víc než kdy předtím. Takže i přes fakt, že mi delší příběh kolem Gwen přišel lehce přehnaný a závěrečný dvojdíl mě v určitých chvílích zaskočil dost nepřipraveného, nikdy na tuhle fantasy nezapomenu. Měla pár chyb a druhé zhlédnutí by jí pravděpodobně trochu uškodilo, ale hrdinství, čest, láska a odvaha jsou tu přítomny v míře více než velké. A na to já zkrátka slyším. Takže Merline, Artuši, Guinevere, Morgano, Uthere, Gaiusi, Leone, Gwaine, Percivale, Elyane, Lancelote, Mordrede i draku Kilgarrahu, u mě v srdci budete mít jedno velmi specifické místo schované. (29.03.2013)

Ze začátku si musíte zvyknout na to, že v tomhle fantasy světě se osnova artušovské legendy moc nedodržuje. Musíte přijmout fakt, že Merlin je mladý sympatický kluk, Artuš pyšné bojovné princátko nebo že Guinevera je (bohužel jenom průměrně hezká) černoška a služka lady Morgany. První dvě série jsou OK, ve třetí už se scénáristé opakují způsobem, který nemůžete přehlédnout, a zničili docela zajímavou postavu Morgany, která nakonec jenom plní žádosti své trapně vševědoucí sestry (obě hereckou bezmocnost maskují úsměvy komiksového záporáka). P.S. To, že černochy s britským přízvukem tu najdete v každé vesnici i na Kamelotu, je dost idiotský ústupek politické korektnosti. Není to výraz mojeho rasismu. Jenom si myslím, že určitá míra realističnosti by měla platit i pro fantasy seriály (a na černých Maurech jako exotickém koření by nebylo nic divného). (19.06.2010)

Novodobé pokračování těch druhořadých fantasy seriálů jako byl Pán šelem nebo Temný rytíř. V současnosti se jako áčkovější ukázal mnohem průbojnější počin Legend of the Seeker. Tohle má triky jak z doby před dvaceti lety, nijaké herce a velmi dětsky úsměvné scénáře. Chápu, že diváci nemocní na slash si rochní, ale my ostatní nemáme co jiného ocenit. (15.11.2012)

Má to některá zajímavá místa - ostatně středověké reálie, gotika, to samo o sobě je záruka jisté tajuplnosti. Jenže mám problém s těmi v podstatě teenagerovskými zápletkami, dospívajícími hrdiny, kteří mi prostě do těch kulis a problémů nepasují. Někomu se právě tohle může líbit, ale já určitě nejsem cílový divák. (04.04.2015)

Merlin mi svým pojetím trochu připomíná Xenu nebo Herkula - tím stylem "nakopeme historii/legendu do zadku". Ale stejně jako princezna bojovnice nebo sošný Kevin Sorbo je i tenhle seriál chytlavý, místy vtipný a hlavně zábavný. A produkuje ho stará dobrá BBC a ta zkrátka sr..čky (dámy prominou) nedělá. Dámám se určitě bude líbit mladé mužské osazenstvo: Merlin je sympatický kluk od vedle, kterého si oblíbite tak po pěti minutách, Artuš je tu zezačátku vytahovačný floutek, kterého by každá středověká dívka chtěla zkrotit - a Lancelot má nejvíc sexy fasádu... ever (a hraje ho Santiago Cabrera aka Isaac Mendez z Hrdinů). Jen se připravte na celkem levné CGI a Kamelot, který rozhodně nevypadá jako z temného středověku. (27.05.2010)