Girls

Tento seriál určitě vybočuje z normy, je chytrý, má zajímavé postavy, které jsou plastické a mají vlastní vývojový oblouk. Hlavní problém je postava Hany Horváthové - autorčino alterego -, která chce být "hlasem této generace" (v anglické slovní hře k k tomu dodá "nebo alespoň jedním z hlasů", což ilustruje autorčin sebeuvědomělý ostrovtip; v druhé sérii Hana pronese větu “I’m planning to expose all my vulnerabilities to the entire internet"). Kritiky byla pro své sebezaujetí dokonce přirovnaná k Philipu Rothovi (Howard Megdal, The Coffin Factory). Seriálu tedy nejde jenom vykreslení obrazu ze života party mladých lidí, ale i o jakousi přímou osobní výpověď, která mně zatím není úplně jasná, nebo mi některé její části připadají trochu jalové. Jinak ale mladé autorce - které navíc nedělá problémy ukázat v každém díle své dnešním estetickým ideálům propagovaných módními časopisy nepříliš konformní tělo - samozřejmě fandím.___ Seriál je forma obzvlášť vhodná k reflektování aktuálních společenských témat či morálních otázek. Největší hity z produkce HBO jako The Sopranos řeší klinickou depresi, stav současné klinické psychiatrie, hédonizmus let boomu kapitalismu "flexibilní akumulace", napětí mezi stavem, v němž se člověk nachází a jeho ideály, samotu, izolovanot; Oz řeší otázky okolo justičního systému založeném na předpokladu common law o nestrannosti soudců, rasismus; Odpočívej v pokoji boj malých podniků v oligopolním prostředí, The Wire řeší problémy vyloučených komunit... Dunnhamová se takovýchto témat nutně taky dotýká (pracovní trh a uplatnění vysokoškoláků v stagnující ekonomice), ale je to pohled přece jenom povrchnější a subjektivnější než ve zmíněných seriálech. Možná že více staromodního sociálního realismu by Girls prospěl. (23.03.2013)

Tak po zhlédnutí první série musím říct, že jsem hodně příjemně překvapená. Žádná další pitomost s přestárlýma modelkama v roli mladých holek, který předstíraj, že maj nějaký problémy. Lena Dunham je úžasně opravdová a svá herečka, která se nestydí za svůj vzhled, ačkoliv ho tu spousta lidí kritizuje. Myslím, že je to krok kupředu, protože jen skrze opravdové lidi (hlavně ženy) na obrazovkách je možné zase změnit aktuální hodně přísný ideál krásy, který je patrný z každého billboardu nebo reklamy. Kromě toho mi také sednul Lenin humor a musím jen obdivovat, co byla schopná ve svém věku vytvořit. Samozřejmě moje nadšení z tohoto seriálu pramení i z faktu, že jsem ve stejné věkové skupině jako hlavní postavy a řeším prakticky stejné problémy:) (05.02.2013)

Obrovské překvapení a tak trošku zjevení zároveň. Pár prvních dílů jsem se chytal a teď už se jen vezu na vlně nadšení, blaženosti a těžké, seriálové závislosti.  Moc dobře to o sobě vím. Jsem hloupý a povrchní uživatel. Stačí mi pár pěkných dvacítek, spousta holčičího tlachání, sem tam nějaký ten ujetý sex a hned tasím známku nejvyšší. Tohle je přesně ta kombinace, která na mě platí a nakonec jsem vlastně moc rád, že jsem se narodil s takovým filmovým (ne)vkusem. Ve svém věku už se mi asi těžko změní a pokud to tak půjde dál, nemám se vlastně ani za co stydět. ( oblíbené postavy: Hannah, Marnie, Jessa, Adam, Shoshanna, Ray) (03.11.2021)

Už v prvním dílu se dá krásně utvořit názor na postavy - které vás budou bavit, které vás budou srát a se kterými z nich se člověk dokáže ztotožnit. To mě taky na "Holkách" nejvíc bavilo - ne tolik vyumělkovaný svět s ne tolik vyumělkovanými problémy, nýbrž parta obyčejných kamarádek prožívajících něco dost skutečného. A i když Lenu Dunham naprosto nemůžu vystát , jako celek to má prostě něco do sebe a dýchá to hořkosladkým životem, ne čtyřma tunama make-upu a plastikou. (23.06.2012)

Zaplaťpánbůh, že existují stále takoví tvůrci jako Lena Dunham. Girls jsou naprosto bezprecedentním seriálem, pokud jde o zažité stereotypy tak, jak je vnímáme my (v tomto případě tedy my, televizní diváci). Někde jsem četl přirovnání o jakémsi „vážnějším Sexu ve městě“. Přijde mi to lehce úsměvné, protože jediná paralela je zde opravdu a pouze v tom, že v centru dění jsou jsou převážně ženy/dívky. Nechci tu nějak prvoplánově kritizovat Sex ve městě (první řada mě docela i bavila), spíš chci poukázat na to, že Girls jsou prostě něco úplně jiného a na současném poli seriálové produkce působí velmi osvěžujícím dojmem. Girls jsou totiž realistické, zároveň velmi humorné, někdy dojemné, někdy cynické, nicméně všechny postavy jsou ohromně zajímavé a představují neoddělitelnou součást celku. Chápu, že to budou mnozí odsuzovat s tím, že je to až moc „divné a na dnešní dobu takřka undergroundové“, nicméně Lena Dunham je velmi chytrá osůbka a není úplně těžké odhadnout, na jakou cílovou skupinu tím míří. Co mi imponuje asi nejvíc, je skutečnost, že postavy v tomhle seriálu nejsou ani moc krásné (tak jako dobře, Marnie je kus, ale stejně jí to dlouho k ničemu moc není), ani moc chytré, ani moc úspěšné a ani třeba pohádkově šťastné (takhle extrémně by se to dalo přiměřeně charakterizovat i obráceně). Jsou to prostě lidé z masa a kostí, kteří se protloukají životem a hledají své místo – někdy s humorem, někdy tragikomicky, někdy vás dojmou k slzám a někdy je vám za ně strašně trapně. Je to opravdu hodně jiný seriál, protože jede po úplně jiné vlně než 95% ostatních seriálů. Na závěr bych chtěl říct, že takto nízké hodnocení nechápu, ale to bych lhal. Chápu ho totiž velmi dobře. (07.01.2014)