Četnické humoresky

Na Četníckych humoreskách sú strašne vidieť tri veci: slabší rozpočet, prítomnosť dramaturga a vynikajúci kasting. Po vizuálnej stránke šlo bez debaty o náročný projekt, ktorý by si zjavne zaslúžil (a potreboval) o čosi vyšší rozpočet, keďže sa odohráva v prvorepublikových dobách, pričom postupne naberá na sile politicko-vojnové pozadie vrcholiace smutným záverečným dielom. Občas sa produkcii podarilo nájsť skvelé historické miesta pre natáčanie. Pôsobia dobovo, autenticky, kvalitne. Určite by som tvorcov uznanlivo potľapkal za dobové kostýmy, rekvizity, autá, zbrane. Inokedy ale bohužiaľ vidno, že zrejme museli improvizovať resp. uspokojiť sa s málom. Zariadenie interiérov je občas veľmi skromné. Ale aj to má niečo do seba; ostatne nebola to doba, kedy ste si ráno skočili do Ikey a nakúpili nábytok do celého bytu za pár minút. Často sa dej odohráva na chudobných miestach alebo na vidieku, prípadne na ošuntelej četníckej stanici, takže slabá zariadenosť má logiku a je dokonca azda až (svojím spôsobom) vítaná (a realistická). Našťastie to, čo čiastočne pokazil rozpočet, nabral seriál na dramaturgii. Vidno, že bol prítomný človek, ktorý sa pozrel na scenáre, preklepol ich, kontroloval, aby v nich neboli hovadiny (ako sa to dnes bežne stáva a prekvapivo nikomu to nevadí, ani divákom) a v prípade nutnosti ich razantným spôsobom vylepšil. Práca s postavami je fantastická, rovnako tak dialógy a hlášky sú skvelé. Zaujímavé je, že výborne fungujú nielen dramatické časti venované vraždám a iným vážnym prípadom, ale tiež odľahčené. Ono vlastne aj v temných častiach sa vďaka skvelej partii hercov vždy našiel aspoň kúsok miesta pre humor, čo je geniálne. Kasting je výborný, jedna kultová postava strieda druhú, vládne medzi nimi dynamika a hoci to občas medzi četníkmi iskrí, každý pozná svoje miesto a keď dôjde na lámanie chleba, môže sa každý spoľahnúť, že mu kolega bude kryť chrbát. Hlavné slovo má pochopiteľne legenda našich mám Arazím, ktorý je prísny a tvrdý rovnako, ako svojím spôsobom láskavý a odpúšťajúci (ak sa dá, niekedy sa však nedá). Zároveň ale vyžaduje spravodlivosť a páchateľov možno (väčšinou) nesúdi, ale na druhej strane urobí všetko pre to, aby ich dostal pred súd a čo už sa bude diať potom, ide mimo neho. Ja som mal ale vždy rád najmä Zděňka Junáka, ktorý tam fakt sadol ako... Potešia tiež vtedajšie spôsoby vyšetrovania, policajné postupy atď. V rokoch 2001 – 2007 vznikli tri série, spolu 39 (každá séria obsahovala 13) cca hodinových epizód. V r. 2017 sa na scéne objavil pokus o čosi podobné, ale Četníci z Luhačovic ma až tak nechytili. Na strane druhej to kedysi ani Četnícke humoresky a dnes ich zbožňujem. Ale nikdy som nepochopil, prečo sa to volá humoresky. (19.12.2021)

Zrovnávať tento nedopečený televízny produkt s takmer kultovým seriálom "Hříšny lidé mesta pražského" sa mi vidí nevhodné. Kvalitatívne sa jedná o priepastný rozdiel. "Četnícke humoresky" sa mi nezdali nijak humorné, ani zaujímavé. Skôr naopak. Epizódy sú nudné, scénaristicky zle spracované, kamera i réžia pôsobia mimoriadne lacným dojmom. O nejakej dobovej atmosfére nemôže byť ani reči. Ku tomu velice nevyvážené herecké výkony, vrátane tých hlavných. Pravda, od Tomáša Topfera, Zdeňka Junáka alebo Frantu Švihlíka som nečakal žiadne zázraky, ale napríklad taký Ivan Trojan ma sklamal na plnej čiare. Ešte nikdy som ho nevidel tak strašne zle hrať. ** (24.08.2012)

V tomto seriálu se nešetřilo na penězích, takže se skví velmi pěknou výpravou, natáčení v exteriérech, spoustou postav, které ztvářňují vynikající herci, v čele s Töpferem a bezkonkurenčním Trojanem. Ale co více, tento seriál se může pochlubit dobrým, vtipným a zábavným scénářem. Nechybí napětí, které skvěle vyvažuje humor. Podle mě jeden z našich nejlepších polistopadových seriálů. (09.01.2011)

První série má u mě navždy schováno jen to nejvyšší hodnocení (avšak jsou tu i pokračování, od kterých se zcela dokonale odhlédnout nedá). Takové propojení kriminálního příběhu a humoru nemělo možná v dějinách českých televizních seriálů obdoby (dobrá, na tohle http://www.csfd.cz/film/71551-hrisni-lide-mesta-prazskeho/ nezapomínám). Od druhé série se však takřka vše radikálně mění. Zdálo se mi, že název "Četnické humoresky" (nepočítám-li těch pár dílů, režírovaných tehdy už těžce nemocným Moskalykem), je absolutně zbytečný. Nejvíce přiléhavé by snad bylo "Sexuální a milostné vyžití četníků v Brně koncem třicátých let". Příběh jde do háje, kriminálka mizí, pátrání je vlastně naprosto zbytečné, Pavlína píše i režíruje...a já trpím nad tou sračkou. A vlastně se už ani nechci zmiňovat o sérii číslo 3. Napadají mě sice slova, ale je mi líto jich použít kvůli tomu, co vzniklo v roce 1997. ---------(První řada je nejlepším seriálovým počinem ČT. Alespoň prozatím) (17.06.2009)

Kdo by byl řekl, že za tímhle seriálem stojí nenápadný, leč velice invenční policejní důstojník Michal Dlouhý...a oslovil režiséra Antonína Moskalyka, u jehož režie je úplně jedno, jaká je hloubka ostrosti, důležitá je poctivost řemesla. Tento seriál (minimálně první řada a půl) není jen dokonalým spojením krimi a komedie, to vše baleno jako retro, ale dívá se na období první republiky zajímavým, často hodně kritickým okem. Rozhodně však nesnese srovnání s Panoptikem města pražského, se kterým má převelice málo společného, rozhodně ne tolik, aby se na takovém serveru uživatelé takhle vysoko dopouštěli podobně laciných analogií. Nebýt částečné obměny tvůrců a už lehce vyčerpaných charakterů, mohlo jít o dokonale hutné (historické!) dílo, které se dost zajímavě snaží ze současného odstupu zachytit časový oblouk jednoho z důležitých údobí našich dějin. (11.07.2013)