Nemocnice na kraji města - nové osudy

Na první řadu seriálu Jaroslava Dietla, kde měla každá postava své poslání i charakter a kde i tři minuty naprostého ticha vyvolávaly v divákovi silné emoce, tyto nové osudy samozřejmě nemají. Avšak po totálně zbabrané Nemocnici po dvaceti letech se nyní jedná o velmi dobrý pokus, kdy večery strávené před obrazovkou nelze považovat za promrhaný čas. Všechna čest všem tvůrcům i hercům, původním i novým. Lucie Konášová, to jméno si budu pamatovat. (21.12.2008)

Jednoduše shrnuto: předčilo to má očekávání. V době svého vysílání rozhodně nejkvalitnější český seriál, který se dal sledovat. To šlo s určitostí potvrdit po několika odvysílaných minutách 1. dílu, ten byl sice takový rozjížděcí, ale snad většinu přesvědčil, aby se dívali i nadále. A i 2. díl nezklamal. Jak je vidět, tak na scénáři záleží opravdu hodně a paní Konášová dokazuje, že když chce, tak umí. Příběhy jsou zatím docela dobře nastartované, tu a tam se vyskytne i nějaká vtipná scénka, která působí přirozeně a nenuceně (což se moc v ostatních seriálech nestává). Herecké obsazení i výkony jsou nadstandartní (v porovnání z Ordinací, Pojišťovnou atd. jsou výkony přímo špičkové). Nerozlučné trio Abrhám, Balzerová a Štěpánková stále stejně dobří. Příjemný je i návrat Helgy Čočkové jakožto stále stejné Ireny, Miluše šplechtová se role vrchní sestry zhostila taky neobyčejně dobře, Vilma Cibulková jako bezedná Máňa je taky bez chyby. Naopak mi nějak nesedí Korn a Jandová, ale ty snad časem zmízí. Někdo tady tvrdil, že pana Chudíka měli nechat umřít až v polovině seriálu, což by možná šlo, kdyby nebyl doopravdy vážně nemocný. Takže buďmě rádi aspoň za ten dojemný kousíček na záčátku 1. dílu.  Další díly přinesly kouzelnou Libušku Šafránkovou a na chvilku i Oldu Kaisera. Kvalita jednotlivých dílů byla docela konzistentní a nemám co vytknout. Jen proměna Hany Maciuchové, jakkoliv vynikajícně zahraná, mi moc neštimovala s tou původní dietlovskou semetrykou. Ale jak se říká, ke stáří každý přileze ke křížku. Tak třeba to byl ten případ. Ještě si neodpustím, že mě občas trochu iritoval divoký střih, zbytečně usekávající jedotlivé scény. V minulé řadě to byl zvuk. Jinak hudební téma Ondřeje Soukupa se mi moc líbilo, připadalo mi, že inspirací mu byla původní Nemocnice. Celkově jsem spokojený. Hrdinům pana Dietla byl vdechnut další kus života a tentokrát určitě poslední. Ale se vší pokorou a vážností můžu za sebe říct, že to nebylo promarněné. (03.10.2008)

Po zhliadnutí druhej série jasný odpad, ale výmena scenáristky za Luciu Konášovú z toho spravila slušne pozerateľný seriál. Nebyť pridávania všetkých tých multi-kulti somarín do deja, bolo by to ešte lepšie. Tipujem, že v ďalšej sérii sa dočkáme aj nejakého gaya, lesbičky, eutanázie, rodovej rovnosti a pozitívnej diskriminácie. (20.10.2008)

Das Krankenhaus am Rand der Stadt forever... 1) Ve srovnání s nepodařenou druhou řadou se změnil celý štáb - a nutno říci, že k lepšímu. 2) Přiměřeně zajímavý a konsistentní scénář (s jistým zaváháním na začátku) spolupracuje s příjemnou hudbou Ondřeje Soukupa. 3) Jenom střihačka Lenka Polesná se, zdá se mi, trochu zhlédla v klipoidním střihu svého předchůdce z druhé řady. (22.03.2011)

Chyba v seriálu: Není pravda, že Hana Maciuchová se až do této serie jmenovala pouze Blažejová. V 6. díle (Únos) první řady o ní mluví její otec Jaroslav Moučka coby pan Kovanda jako o Aleně. Při odchodu z nemocnice dáva svému zeti Arnoštu Blažejovi peníze, aby je vrátil Ině a požádá ho, aby se o tom všem nedovědela ALENA. Nato ho Arnošt požádá o totéž. Kdo jiný by to byl, co se nemá dovědet o penězích od milenky, než paní Blažejová? Tady ji pak přejmenovali na Miladu, protože si zřejmě nikdo nevšiml, že paní Blažejová už jedno jméno má. V celé první a druhé řade seriálu zazní pouze jednou na tomhle místě. (09.02.2013)