The Bridge

Hodnocení pilotu: Po výborném The Killing další americká adaptace populárního skandinávského krimi seriálu. The Bridge příjemně překvapí tím, že není tradiční procedurální kriminálkou. Sériový vrah, jemuž jdou hlavní hrdinové po krku, totiž není obvyklým sadistickým psychopatem, ale vraždí z politických důvodů. Seriál tak pojednává především o napětí v americko-mexických vztazích (svým důrazem na sociální kontext připomíná seriál HBO The Wire). Hlavní hrdinové nejsou odlišní jen kulturně, ale i povahově, takže tu nechybí ani osvědčená formulka „buddy cop“ filmu. Na Oscara nominovaný Demian Bichir, který zde hraje ležérního mexického detektiva, byl sázkou na jistotu. Diane Krugerová se v roli americké autistické policistky (hrdinové s psychickými poruchami jsou v dnešních televizních seriálech v kurzu) sice snaží, ale její robotický herecký projev působí trochu rozpačitě a zdaleka nedosahuje kvalit hereckého výkonu Claire Danesové v roli maniodepresivní agentky v seriálu Homeland. (19.07.2013)

A máme tu další vykrádačku skvělého severského seriálu. A jak už to tak bývá, ani v tomto případě nesahá originálu ani po kotníky. Oproti ústřední dvojici z Broen působí hlavní představitelé tohoto seriálu jako nepřesvědčivý spolek ochotníků. Možná s odstupem času nebudu tak přísný, ale nyní, kdy mám Broen ještě v živé paměti, mi to vychází horkotěžko na 3* (04.09.2013)

Další ze seriálů, který je jedna velká nuda, to protahování mi nepříjde ničím zajímavé, naopak na díl koukam několik dní, protože vždy, když je tam Diane Kruger, usnu, takže spím prakticky pořád.. Seriál si hraje na bůh ví jak temný, napínavý, drsný, stavěný na ústřední dvojici (aspoň že Mexikánec umí hrát), a přitom není ani jedno a koukáte se na to vlastně jen proto, abyste viděli, co z toho nakonec vyleze a zda tomu dát * nebo **.. Já se tedy alespoň nakonec rozhodl pro ty 2*, ale vidět originál, kdo ví, kolik bych dal poté.... (04.02.2014)

Zachmuřenou negativitu prvních dílů první série brzy střídá stravitelnější melancholie, nové tempo událostí a ve druhé sérii i mystérium podivnosti, rozjitřené zejména postavou psychicky vyšinuté Eleanor (Franka Potente). Události budí neutuchající zvědavost a žízeň po dalším díle. S přibývajícími díly také přivykáme přímočaré bezútěšnosti a beznaději života této výspy světa - tvůrcům se podařilo diváka do reálií usadit jako řidiče za palubu darované alfy romeo. Spletitost mnohavrstevného boje s kartelem a korupce do morku kostí každého nově narozeného dítěte, to je denní realita každé části světa, v níž vládne mafie. Z chudoby a závislosti jako z nevyčerpatelného pramene srší stále nové zápletky a problémy - ideální prostředí pro napínavou krimi. Proti sobě tu pikantně a chytře stojí jakási gumová lidskost, na kterou se lidé odvolávají při svém pochybení, v extrému vedoucí ke spirálovitému hromadění problémů, z nichž není cesty zpět (pomsta, bolest, křivda, slabost, lenost, hloupost), zde zosobněná většinou postav, včetně detektiva, poddajného Marco Ruize, který se snaží plavat s proudem, a tuhá a občas tupá zásadovost bezbřehé čistoty logického světa Aspergerova syndromu hlavní vyšetřovatelky Sonyi Cross. Diane Kruger mě skoro v každé své performanci znovu překvapí, ale neprávem (očekávat od ní průměrný výkon je prostě chyba). Tím více se ovšem těším z každého jejího nového hereckého koncertu. Roli detektivky Sonyi se zhostila tak věrně, až se postava někdy zajídá pod kůži a dráždí k vzteku - tak jak to zná každý, kdo má s lidmi ve spektru zkušenost. Stejně přesvědčivě vykresluje její charakteristické přednosti - tah na branku, nadprůměrnou inteligenci, neobvyklou schopnost soustředění, myšlení v souvislostech, půvabnou čistotu mysli, nepodplatitelnost, víru a křehkou, citlivou duši s touhou po spravedlnosti. Kdesi uprostřed této honičky pojídání vlastního ocasu hadem stojí pro mě v příběhu nejlákavější a vtipně i realisticky vetknutá dvojice bulvárního novináře Daniela Frye a jeho asistentky, lesbické Adriany. Notorický živel, alkoholik a závislák na kokainu Daniel a jeho obětavá "nejlepší přítelkyně" s nohama vždy na zemi vnáší do labyrintu událostí komický prvek. V toku děje korzuje řada klasických sígrů, mezi nimiž nenajdeme shodnou motivaci ani totožné zázemí či psychické východisko, seriál tak nabízí mnoho úhlů pohledů a mnoho osobních příběhů, což jej činí ještě zajímavějším (jediná postava, jejíž vřazení do kolotoče skřípe, je Sonyin intimní přítel Jack Dobbs). Ve shluku skvělých herců upozorňuji na zajímavý výkon Thomase Wrighta v roli podivínského záchranáře dívek Stevena a samozřejmě Franku Potente a její křiklavě psychotickou Eleanor. Seriál skýtá v každém případě mnoho hodin autentického napětí i a konečně i dobrý pocit, že je člověk doma ve střední Evropě. (11.09.2014)

Je mi záhadou, proč Američané musí kopírovat každý zdařilejší evropský seriál. A to i ty britské, ve kterých neexistuje jazyková bariéra. Budiž. Tady to alespoň mohlo mít význam, protože porovnání kultur Mexico a Spojené Státy je něco úplně jiného než prakticky neexistující předěl mezi Skandinávií a Skandinávií. Bohužel je zápletka téměř doslovně obšlehnutá z originálu. Což znamená, že pokud jste viděli Švédsko - Dánskou kriminálku a netrpíte alzheimerem, tak prakticky nemá smysl sledovat americkou adaptaci. A navíc jste viděli tu lepší verzi. Jak atmosférou, tak obsazením. Až tady jsem docenil, jak skvěle Sofia Helin zahrála, protože Diane Kruger je o třídu horší a na celém seriálu je to hodně vidět. Alespoň Demián Bichir je důstojným protějškem své dánské předloze. (25.11.2013)