VOD (1)
Obsahy(1)
Hrůzostrašný film ve stylu slavného Ringu (režie H. Nakata) a Nenávisti (režie T. Shimizu) je prvním Miikeho počinem na poli čistého hororu. Několik mladých lidí postupně obdrží na mobilní telefon záhadnou hlasovou zprávu z budoucnosti, v níž uslyší své vyděšené reakce z okamžiku vlastní násilné smrti...Nejen že tito lidé pochopí, jak krutý jejich konec bude, ale dozvídají se také přesný údaj o tom, kolik času jim zbývá. Objevme temnou stránku nástroje naší každodenní existence, jemuž bez obav svěřujeme svou absolutní důvěru: našeho mobilního telefonu! (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (159)
Zmeškaný hovor obsahuje jen opravdu málo zajímavých věcí, konkrétně tři. Pasáž v televizním studiu počáteční část v zavřené nemocnici a děsivou melodii. Jinak se jedná o nudný japonský horor, který není nijak děsivý. Zejména závěr byl zbytečně zdlouhavý a překombinovaný. Od Japonců jsem čekal rozhodně víc. ()
Miike, coby nájemný režisér, se pustil na pole současných japonských trendy-hororů s hi-tech tématikou, stejně jako byly Kairo nebo Ringu – duchové komunikující skrze technické mazlíčky naší doby – konkrétně skrze mobilní telefony. Tajemná zpráva v hlasovce určuje dobu tvé smrti. Zpracováním film nepřekvapí, je to prostě kvalitní standart – kamera hledá neobvyklé úhly, pořád něco naznačuje, lekačky přijdou nečekaně a to je asi kámen úrazu – film se nesnaží o nic než o zábavný standart, ale ani ten nějak chybí. Přestože film ve druhé polovině začíná gradovat a nabírat na obrátkách, je už v podstatě vyčerpaný a nemá co nabídnout. Hezké pozlátko, které pustíte své přítelkyni v neděli po obědě na relax. ()
Tímhle se mi Miike asi moc nezavděčí, protože mě absolutně nezvládl vtáhnout do děje a stopáž pro mě byla zabijácká. Americký remake jsem viděla ještě před tímto a vzpomínám si, že to za nic nestálo, akorát se to dalo trochu lépe snést s délkou stopáže a hereckými výkony. Hrozně moc mi v poslední době vadí ta zmatenost, kterou Japonci zasazují snad do každého hororu, který natočí. Nebylo tomu tak akorát u americké Nenávisti od Takašiho Šimizu, kterou mám osobně z asijských hororů snad úplně nejradši, protože to bylo poprvé, když jsem se z nějaké hororové scény málem počůrala. Zmeškaný hovor byl pro mě tedy docela velké zklamání hlavně kvůli podivně vysvětlenému závěru a absolutního zkomplikování děje. Strašení sice nebylo marné, ale ne nejlepší. Nebyl to prostě můj šálek čaje. ()
Tohle jsem zažil. Měl jsem zmeškaný hovor sám od sebe a dokonce na služebním telefonu. Slza potu mi ukápla na displej, když jsem chvějící se rukou vymačkával schránku. Po několika vteřinách divných zvuků se ozvalo: ,, Nezapomínej si ku.va služebák v džínách. A pokud si ho v džínách zapomeneš, tak je aspoň necpi do pračky, magore.,, Rychle jsem ověřil čas a hrozně se mi ulevilo. Hovor nebyl z budoucnosti, ale několik vteřin starý... ()
Maličko Kruhu, maličko Nenávisti, strašení pro strašení. Když to začíná bejt zajímavý, vydrží to jen chvilku. Náměty Japonskejch hororů jsou v pohodě. To, že ,,temné síly“ dokážou vymačkat číslo na mobilu mi divný nepřipadá. Občas však mám problémy s tempem vyprávění. Ale zhlédnout se to dá. Aspoň si dáte bacha na lidi, kteří vás budou chtít odvést do nemocnice a cpát vám do pusy bonbóny. ()
Reklama