Horor v Amityville

Průměrná duchařská báchorka vezoucí se na doznívající sedmdesátkové vlně satanistických filmů (Exorcist, Omen, Sentinel) a zároveň příspěvek tehdejší linii filmů o strašidelných domech (Legend of Hell House, Burnt Offerings). Podíval jsem se na to primárně kvůli Margot Kidder, která je tu k nakousnutí (Brolin je zase dobře macho), ale kromě ní a sedmdesátkového feelingu nevím, co pochválit. Rozhodně bych vystříhal všechny scény s kněžoury. (21.05.2022)

Ač Amityville působí jak slepenec vytříhaných scén z Rosemary, Vymítače a Omen, má kouzlo a v první třetině i potřebné koule. Rosenberg si nastavil laťku vysoko a na konci div si ji neshodil. Možná i jo. Škoda roztahaného prostředku, který mu rozmělnil atmosféru a prostřihání o nějakých 20 minut by tady pomohlo. Brolin na to má a strach z něj jde, dokonce se popasoval s podobnou rolí lépe jak Nicholson o rok později v Osvícení, a Kidder (Reevova Lois Lian) byla sexy... Sice už všechno někde bylo, ale charisma tohle béčko má a i když vypadá vedle zmiňovaných jako TV příbuzný, na občasné velké působivosti mu to neubírá. (13.02.2009)

Oscara za hlavní roli získává ... strašidelný a podivný barák. Ne, teď vážně. Barák tady sice hraje hlavní roli, ale důležité je to, co se odehrává uvnitř. Někdy vás totiž nadšení z nového domu může bleskurychle opustit. Zvlášť, když váš vysněný domeček má velmi pohnutou minulost a je úplně jedno, jestli je to pravda nebo ne. Úvodní melodie, kde si prozpěvuje malá holčička je docela děsivá, i když je plná dětské nevinnosti. Vzbuzuje hrůzu z toho, co se postupně odehraje. Tak nevím, podařilo se někdy potvrdit pravdivost případu rodiny Lutzových? Každopádně, je ten děsuplný barák velkou hororovou ikonou. Stačí vyslovit jméno filmu, všem se vybaví barák a pak až hrůzné věci, které se v něm odehrály. (22.09.2009)

James Brolin je sice fotr Joshe, ale tady vypadá spíš jako starej Christiana Balea. To jen tak na okraj. Horor jako takovej je dobrej v první půlce, kdy se zajímavě stupňuje napětí, pak se to začíná nepříjemně srát. V tý době to ale musela bejt bomba a je neuvěřitelný, kolik současnejch režisérů pořád kopíruje několik desetiletí starý postupy (viz třeba aktuální horor Jamese Wana V zajetí démonů). 60 - 70% (18.08.2013)

Ani jsem nečekala, že to bude od remaku naprosto odlišné. Původní díl jsem si ale užila mnohem víc. Atmosféra se dala krájet a děj si díky svému stupňování po celou dobu udržel moji naprostou pozornost. Kvůli své stopáži možná film občas působil roztahaně, ale já byla docela spokojená. I přesto, že se v podstatě neobjevovalo tradiční strašení. Člověk si po projekci uvědomí, že vlastně za celý film nic nespatřil a přesto ho to děsilo. Osobně mě snad nejvíc děsil ten chorálový soundtrack. Brrr. (30.10.2013)