Nenávist

Zachovávám zájem, úctu a obdiv k japonské kultuře a tradicím a rovněž si myslím, že jsou Japonci mistři strašidelných příběhů a filmových hororů, ale tenhle snímek mi tedy nesedl ani trochu. Naprosto jsem se ztrácel v ději a nevím, zda jsem pointu vůbec pochopil. Měl jsem problém s postavami, ženské postavy mi připadly všechny stejné a to nechci působit jako rasista, ale zkrátka asi potřebuji polopatické americké přepracování srozumitelné i pro "hloupého" diváka. (14.09.2009)

DVD/// Obsazení 4/10 Děj 5/10 Hudba 8/10 Efekty 6/10/// +atmosféra, zvuky -postavy, děj/// Tahle verze si u mě stojí určitě lépe než ta americká, i když! Kromě toho, že přináší lepší atmosféru a o něco menší nudu, tak děj je podle mě mnohem zamotanější a nedává mi ani hlavu ani patu. Horory mám rád, ale tohle je další film po němž si říkám, že mě nějak neberou duchařiny. Nějak jsem se tady u toho filmu nebál (když neberu pár scén) a i proto hodnotím tak nízko./// Celkem 56%/// (22.05.2007)

V jistém domě je řádný bordel. Také tam je stará paní. A malý kluk. Ale počkat, ten by tam být neměl! To je ale děsivé! Že má v tuto chvíli být připodělaná strachy nejen sociálka a technické služby města Tokia, ale i divák, nám režisér taktně naznačuje hudbou. O jiném hrůzotvorném prvku nevím. Zjevně ji slyší i hrdinové tohoto snímečku, poněvadž od počátku si cvrnkají do kalhot. Mám pro ně pochopení, vždyť v tom baráku nejni žádný magneťák. Aby však atmosféra zhoustla, je třeba něco nechat tajemně se objevit nebo tajemně zmizet. Hlavně nepochopitelně, poněvadž režisér si přečetl, že nejvíce se bojíme toho, čemu nerozumíme. Pak přichází čas na zjevení šedomodře napudrovaného děcka či slečny s krví podlitýma očima od neustálého ponocování. Doba zjevení je řízena generátorem pseudonáhodných čísel s krátkou periodou. Duchové nejspíše potřebují strachem natrávenou krmi, proto svojí oběť zbaští až po chvíli. Časem, který běží tu vpřed, tu vzad, jim opět vyhládne a cyklus se může opakovat - s jinou postavou, v lehce obměněných kulisách... Zjevně nejsem vhodným divákem pro tento druh hororů. Slavnostně slibuji, že už se na žádný nepodívám, s výjimkou těch, které jsem si omylem již zakoupil. (21.08.2008)

Nějak na mě tyhle Šimizuovy "džuonovský" duchařiny nefungujou, jsou na můj vkus málo horrorový (třeba ten "strašidelnej" chlapeček) a na podobný filmy se dívám spíš kvůli obohacení mýho filmovýho repertoáru o díla z jiných kulturních okruhů. A když už člověk prve viděl Džuon 1 i Džuon 2, je to vcelku banální podívaná, i když jistou objektivní hodnotu i subjektivní diváckou přitažlivost jí neupírám. Nejlepší moment - cizí ženská hlava pod peřinou, to se mi líbilo a příjemně mě při tom zamrazilo. (25.06.2020)

Silné očakávania ma ako priaznivca horrorového žánru naozaj navnadili na nezabudnuteľný zážitok, keďže tento film mnohí označujú za kult svojho žánru. Musím sa však priznať, že práve ten okamih predtým, než film začal, bol oveľa desivejší (tma, ticho, polnoc) ako čokoľvek v tomto filme. Ak chcem byť veľkorysý, musím povedať, že niektoré pokusy vydesiť publikum sú doslova priemerné. Tvorcovia sa snažia, ale je smutné, že počas celého filmu som nemal zimomriavky. Niekedy nedostatok logiky v hororovom filme môže fungovať v jeho prínos, v tomto prípade bohužiaľ tak nie je. Mám rád ázijské horory všeobecne, ale po tomto filme si naozaj nechám zájsť chuť. 55%. (17.02.2017)