Reklama

Reklama

Četníci z Luhačovic

(seriál)
  • Česko Četnické trampoty (neoficiální název)
TV spot 1
Česko, 2017, 16 h 42 min (Minutáž: 82–86 min)

Hudba:

Jiří Hájek

Hrají:

Pavel Zedníček, Robert Hájek, Martin Donutil, Robert Jašków, Karel Dobrý, Jiří Langmajer, Igor Bareš, Dana Batulková, Ondřej Malý, Pavla Tomicová (více)
(další profese)

Epizody(12)

Obsahy(1)

Děj nového seriálu zavede diváky do roku 1919, kdy dva mladí četníci po ukončení školy přijíždějí na své první působiště. Čeká je opuštěná četnická stanice v lázeňském městě na jihu Moravy. Krátce po příjezdu vyšetřují svůj první velký kriminální případ. Vedle Roberta Hájka a Martina Donutila se v seriálu objeví Robert Jašków, Karel Dobrý, Pavel Zedníček, Pavla Tomicová, Ondřej Malý, nebo Igor Bareš. V současné době je připraveno celkem šest dílů seriálu a každý ze tří režisérů natočí dva díly po pětasedmdesáti minutách. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 1

Recenze (166)

l.enik.c 

všechny recenze uživatele

Prvně jsem si říkala, jestli tomu můžu dát 5* jako mým milovaným Humoreskám, ale pak mi došlo, že se to přece naprosto nedá srovnávat! Tak proč to všichni srovnávají? Pojetí toho seriálu je úplně jiné a HLAVNĚ odehrává se to v úplně jiné době a v jiném prostředí a od toho se tudíž odvíjejí charaktery postav i případů, které jsou podle mě dobře zpracované. Přijde mi, že se tento seriál s ničím nepáře, některé případy dost hnusné, snad v každém díle mrtvola, scénáristi si nelámou hlavu se zbavováním se hlavních i vedlejších postav, které se občas pěkně vyvrbí... natočené dnešním typickým stylem české televize, na který už jsem si zvykla a nevadí mi, v hlavní roli dvou četníků na zkoušku jsou neokoukané tváře... Moc se mi líbí, že i de facto vedlejší postavy mají svůj prostor ve více dílech. Za mě prostě celkově spokojenost a upřímně nechápu, proč někdo hodnotí seriál jako celek, když viděl sotva pár dílů. ()

IvcaSammet 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Četníci z Luhačovic jsou jedním z ukázkových příkladů, proč se vracím k filmům a seriálům, které jsem při prvním zhlédnutí ohodnotila odpadem. Když seriál poprvé začala vysílat Česká televize, která seriál propagovala jako volné pokračování Četnických humoresek, nebyla jsem schopná ani ochotná seriál vnímat jako něco jiného než trapnou parodii. Když ale emoce časem opadly, ve finále se z Četníků z Luhačovic vyklubal docela slušný seriál. Je velká škoda, že jeho kvality tak extrémně kolísaly s každou epizodou, protože třeba Tabačka, Evička nebo Bestie, popřípadě dějová linka s rodinou Podhájských si přece jenom srovnání s Četnickými humoreskami zaslouží. Většinou se ale bohužel Četníci z Luhačovic snažili o komediální nádech, díky čemuž si ale paradoxně vysloužili nálepku již zmíněné hodně špatné parodie. Také mi vadilo, že ve většině epizod byly kriminální případy posunuty na druhou kolej na úkor řešení osobních životů všech četníků, což bohužel tříštilo atmosféru ještě více. Na druhou stranu ale soukromá dějová linka postavy Martina Donutila mě alespoň bavila a její uzavření pro mě nakonec přece jen emotivní bylo. Každopádně jsem ale ráda, že druhá řada nikdy nevznikla a doufám, že ani nevznikne. Kdyby se tvůrci pustili jenom cestou čistého a seriózního dramatu, tak bych možná názor změnila, ale to by asi bohužel nemělo takovou sledovanost. ()

Reklama

carl.oesch 

všechny recenze uživatele

Zázrak to není, ale ti, co povykují jaká je to slabota oproti těm "pravým" četníkům a četnickým humoreskám jsou asi na stejné úrovni jako ti, co se rozčilují, jak ti Němci zbastlili toho Winnetoua oproti tomu "skutečnému" z šedesátých let. Tohle má z těmi z brněnské pátračky společné především to, že se jedná taky o četníky a odehrává se to za první republiky, tedy na jejím počátku. Celkově to je nějak tak drsnější, kauzy rozhodně moc komické nejsou, navíc bylo po válce a ta se na chování a mentalitě lidí podepsala rovněž dost negativně. Sestava je sice menší, ale případy jsou plus kompaktnější a mají věcí "detektiovnější" charakter. Vadí mně vlastně jen dvě dvě věci - proč jsou z Luhačovic, když z tohodle krásného městečka je tam jenom jeden hotel (i to nádraží je jinde...) a největší rozkvět tyhle lázně zažily až později, byť základ byl dán ještě na konci Rakouska a pokud jsme díkybohu zůstali tentokrát ušetřeni nesnesitelně vlezlého a herecky už zcela vyčpělého Miroslava Donutila, znamená to, že nás bude otravovat ten neherec stejného jména, který se vesměs mezi dost neokoukanými a zajímavými herci vyjímá jako plechová konvička mezi míšeňským porcelánem? Zajímavá figura je pan Gebert a tvrzení, že si tam Zedníček dělá, co chce, je totální nesmysl....neméně skvělí byli Robert Jaškow v prvních třech dílech a Karel Dobrý, jako jeho zástupce. Osobně bych tomu dal přednost před těmi vzývanými četníky z pátračky Brno-venkov, které byly ve skutečnosti daleko větší exhibicí nejrůznějších pražských "superhvězd" na čele s Toepfrem, Donutilem (ten nesměl od půlky taky chybět), ale i dneska už vyloženě odpornou Bohdalkou a řadou dalších. Tady jsou to v daleko větší míře herci z Brna a ostatních oblastí na Moravě a především to nejsou provařené figury z řady stupidních seriálů. Rozhodně tohle (byť v náznacích a nějak tak na okraj) ukazuje aspoň něco ze začátků té první republiky. Po shlédnutí všech dvanácti dílů musím bohužel konstatovat (aniž bych měnil cokoliv na hodnocení, nebo předchozích větách), že jsem pochopil, co tvůrci "chtěli" natočit, ale co se jim absolutně nepovedlo. Připadá mně, že zejména čeští scénáristé se chopí příležitosti a snaží se do scénáře narvat všechno možné, jen aby dokázali, jak jsou in. Nechám stranou linku homosexuality mladého Donutila, která byla zcela zbytečná, ale seriál na rozdíl humoresek asi měl ukázat, jak vznikalo četnictvo ve vazbě na to, jak vznikala první republika. A asi chtěli ukázat, že to rozhodně jednoduché nebylo a nebylo to u mávání dvou barevnými (tehdy...) vlajkami ani kutálkách v ulicích, jako 28. října v Praze. Nicméně první zcela nezvládnutá byla časová linka, kdy z těch dvanácti dílů není zřejmé, v jakém časovém úseku se to vlastně odehrává a určitý časový posun reprezentují vlastně jen měnící se mundury četníků. Tradičně dobře zvládnuté prostředí, oblečení, exteriéry i interiéry bohužel sráží to nejdůležitější - děj. Na jedné straně je třeba pochválit některé detektivní linky (ona banda zelených kádrů, jejíž maďarský "šéf" zavraždí Karla Dobrého, kanibalismus nebo už tehdy - a bylo tomu tak - obchod s narkotiky. Na druhou stranu autoři scénáře a tvůrci osob zapomněli, že první republika přes všechny nedostatky vznikala v úplně jiném prostředí a hlavně s jinými lidmi, než se pod Havlovou taktovkou "obrozující" demokracie v roce 1989. Lidé měli v té době daleko víc nadšení a byli morálně více na výši, než stbáčtí šíbři, kteří se dohodli snadno s novým establishmentem (nakonec tvořeným především bývalými komunisty, odstavenými po roce 68 od lizu na čele s psychopatem s mesiášským komplexem), veksláky a přitroublým davem, jehož povrchní neznalost a naivita zaráží leckde až dodnes. Lidé "starého" Rakouska byli vychováni přece jen (zejména na místní úrovni) v demokracii, měli daleko lepší rozhled a i když je hluboce zasáhla válka (což je nakonec ve filmu dost naznačeno), byli prostě mravně (slovy Masaryka) na podstatně vyšší úrovni, než tomu bylo po roce 1989. Takže zase naivní až přisprostlé představy na téma "všeci kradnů" - zde snad mezi místní honorací není nikdo, kdo by nebyl lump. Od starosty až po přednostu místního nádraží. A tak z toho nejlépe z hlediska uvěřitelnosti vychází dobře třeba hvězdná rodinka Pavly Tomicové, či zrovna ona andělíčkářka Aleny Mihulové nebo baronka v podání Terezy Bebarové. Prostě aktualizace (podobnosti čistě náhodné...) typu privatizací, kádrování, zlodějiny na nejvyšších místech i třeba uprchlíků kvalitě a vyznění rozhodně neprospěla. První republika zas tak dokonalá nebyla, pro její vznik to platí neméně, ale taková žumpa, jak si to představovali tvůrci scénáře, to nebyla ani náhodou. Platí stále to samé - herci jsou nás průměrní až mizerní, filmoví řemeslníci špička, ale katastrofou je (velká čest výjimkám Svět pod hlavou nebo Pustina) scénář. Ale nedivme se, když člověk vidí, jaké mají tito lidé znalosti, které psaní zejména historických látek vyžaduje, jak rozumí psychologii, jaký mají fantazijní potenciál a přitom jak umí fantazii usměrnit, tak nemají na víc než na seriály, které ocení tak leda v zemi Manuel nebo Šeherezád.... () (méně) (více)

mira007 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Tak výprava, kostýmy, rekvizity obsazení a kamera ok. Jenže celé to je nuda. Snaha o grotesku vyznívá do trapna ( to hulákání, přehrávání, a komika postav typu maminka a Zedníček mi moc vtipný nepřišlo ) Nesrovnávám to s Humoreskami ale tady to vyšetřování je hrrrrrozně nudné a jednoduché , postavy krom Jaskowa hrozně nezajímavé ( postava Vicy se syfilitydou je trapná taky ač je to moje oblíbenkyně) Po třetím dílu mírně zvedám hodnocení o jednu hvězdičku - tohle už bylo koukatelné. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Zaprvé přirozeně jiskřivé „hecování“ v charakterově bohatém tandemu Tomáše Töpfera a Ivana Trojana, jenž se stal zásadním motorem celé série; naproti tomu luhačovická parta vede spíše vatovou figurkářskou konverzaci. Zadruhé filmový způsob vyprávění, který si Antonín Moskalyk určil i hlídal a jenž se v ilustrativní novince nahrazuje povšechně televizním rukopisem, volně zaměnitelným třeba s Doktorem Martinem. A zatřetí humor, což neznamená občasné snaživé „hlášky“, nýbrž celistvou autorskou stylizaci jemné nadsázky, která dává dávným kulisám zločinu osobitou vůni, barvu, jazyk a názor již od dob Hříšných lidí města pražského. ()

Galerie (319)

Zajímavosti (57)

  • Když v samém závěru dílu křičí velitel na cikány, proč nenahlásili, že k nim přišla postrádána holčička, dávají mu najevo, že četníkům nevěří. Jenže už v 16. minutě, když přijde do tábora cikánu četník se statkářem, se jich cikán ptá: „Jdete si tu pro malou?“ To znamená, že to hlásili a v žádném případě s ní neměli nekalé úmysly. Kdyby byl četník pozorný, nemuselo nejspíš dojít ke zřetězení tragických událostí. Jenže nejspíš jde o chybu scénáře, nikoliv četníka. (sator)
  • Jak se vyvíjely četnické dopravní prostředky? Jízdní kola neboli bicykly byly u četnictva používány již v dobách monarchie. V počátcích neexistovala jakákoliv motorizace četnictva a jízda byla zrušena již na přelomu století. Proto byl v mnoha místech bicykl jediným vhodným dopravním prostředkem krom pěší chůze. Proto byl v mnoha místech bicykl jediným vhodným dopravním prostředkem krom pěší chůze. Problém spočíval v nedostatku, proto bylo povoleno, že četníci mohou používat svoje soukromá kola, což také činili. Proto, aby bylo nějak kompenzováno užívání soukromého majetku ve službě, dostávali z eráru paušál pro údržbu, který na přelomu 20. a 30. let činil cca 150 korun. Motocykly začaly být zaváděny až se zřizováním četnických pátracích stanic v roce 1928, stejně tak vozidla. Nicméně běžná četnická stanice nikdy až do roku 1938 nedisponovala systemizovaně přiděleným motorovým dopravním prostředkem. Motocykly byly mnohdy používány opět soukromé. (Česká televize)
  • Zákon definoval četnictvo jako Vojensky organizovaný sbor, jenž je určen, aby podle stávajících zákonů udržoval veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost. [Zdroj: Týdeník Televize] (M.B)

Reklama

Reklama