poster

Džuon

  • Japonsko

    呪怨

  • Japonsko

    Ju-on

  • anglický

    Ju-on: The Curse

Horor

Japonsko, 2000, 70 min

Režie:

Takaši Šimizu

Scénář:

Takaši Šimizu

Hudba:

Gary Ašija

Producenti:

Takašige Ičise
(další profese)
  • Mr.Apache
    ***

    Vata, vata, vata, pak příjde něco velice, ale velice strašidelného, a znovu : vata, vata, něco strašidelného... a pak to skončí. Na rozdíl od jiných na mě filmařský styl, jakým je původní Ju-on natočen, nepůsobí vůbec amatérsky - myslím, že Shimizu dobře věděl co dělá, a měl to pod kontrolou. Působivost horrorových scén je tak veliká, že téměř zastíní celkovou prázdnotu snímku. Téměř. Mám rád horrory, ve kterých je něco navíc, které můžou fungovat také v jiných rovinách, a dokážou zaujmout i přemýšlivého diváka. Ty nejlepší horrory takhle většinou fungují. Tady bohužel není nic navíc; zbývá jenom čirá hrůza, která (když už na ni občas dojde) je hodně kvalitní, a v mém případě nakonec Ju-onu ty tři hvězdičky zajistí.(18.8.2007)

  • eraserhead666
    ****

    Někdy je zajímavé dojít ne na konec, ale na začátek. A tak jsem vykročil k prapůvodu toho nejstrašidelnějšího, co z Japonska znám, k úplně prvnímu Ju-on. A, při vědomí, že je to začátek, v podstatě televizní rozcvička k tomu, co následovalo: prosté, ale účinné. Je zajímavé, že hodnotit a komentovat to bezprostředně po dodívání, asi bych šel s hodnocením níže, ale teprve po tom dokoukání to začalo hezky všechno zapadat, sedat a ta náhlá a skoková atmosféra filmu hutněla a získávala nové tvary. Jasně, mezi opravdu strašidelnými scénami (strašidelnými i přesto, že jste jejich recykláty viděli v mnoha dalších zásecích Ju-on série) jsou ty scény jaksi mdlé a o ničem, ale díky tomu, že je film velmi střízlivě krátký, i ony nakonec dostávají svůj smysl. Shimizův kinoremake z roku 2002 to sice nepřekonalo, ale beru to jako povedené vykročení k němu. 3,5*(27.9.2014)

  • Pilda17
    **

    Po technické stránce hrozná bída. Kamera je nemastná a neslaná, tudíž si vše divák tolik neužije. Když jde ve filmu do tuhého, divák se začne i trochu bát, jenže to se nestává tak často. Kdyby bylo více ostřejších scén, tak bych s hodnocením šel výš. Ju-on není ničím výjimečná záležitost, u které by byl divák nadchnutý. Jedná se bohužel o podprůměrnou hororovou podívanou, která nepředvede nic nového. Ani herci nejsou nic extra a někdy mi přijdou zmatený a že nevědí, co by měli hrát. Díky pouhým 70minutám jsem nešel s hodnocením níž, protože být to o něco delší, nevydržel bych to.. 4/10 = 45%(5.7.2012)

  • Kusko.t2
    ****

    Televízna kamera a jednoduchosť Ju-onu vo mne spočiatku vyvolávala zdržanlivý pocit naznačujúci, že je predo mnou ďalší z rady nudných amatérskych bubu hovadín. O rýchle odbúranie tohto dojmu sa zaslúžili tradičné (v zmysle kategorizácie), husté japonské obrazy, ktoré nezostali iba pri precízne budovanej atmosfére, ale často skĺzli (za to veľká chvála) aj k hnusnejším prejavom – viď napr. postava Kanny. Proste horor za málo peňazí, ale veľa muziky. PS – Pred prahom japonského domu pre istotu povinne obrátiť fľašu saké dole hrdlom :o(26.4.2008)

  • Tom_Lachtan
    ***

    Nejděsivější na celém Ju-Onu je fakt, že je i přes svou nezlomnou blbost docela zajímavý (druhé místo v hrůznosti dostává poslíček v santa klausovském oblečku). Jinými slovy, většina scén je neskutečně mimo, jsou nezajímavé, všechno co v nich má působit hrůzně působí směšně jako představa invaze mimozemšťanů vypadajících jako kříženec čivavy, aztécké sochy a Tomáše Magnuska, JENŽE způsob, kterým na sebe jednotlivé, zdánlivě nesouvisející scény je docela zábavný a osvěžující, byť je děj poněkud tuponosý. Určitě by to nefungovalo, kdyby děj měl byť o pár minut víc, než přítomných šedesát minut.PS: ten skvěle vypadající plakát vypadá mnohem lépe, než film samotný a nemá s ním nic společného. Krom toho, že k němu patří. ehm. (3.4.2014)

  • - Kayako, Toshio a Takeo Saeki, patří mezi tradiční japonské mýtické postavy zvané onryō, což jsou pomstychtiví duchové, kteří zůstávají ve světě živých, aby napravili křivdy, které se jim staly za života. (Keisuke)

  • - Film v několika částech zlehka navazuje na Shimizuův prvotní krátkometrážní počin Katasumi. (Keisuke)

  • - Režisér Shimizu uvádí, že ho k natočení filmu inspiroval Ring (1998). (Keisuke)