Perníkový táta

Jeden z nejlépe rozjetých, ale hlavně nejlépe zakončených kontinuálních dramatických seriálů. Zejména poslední třetina páté série je prakticky dokonalá novodobá antická tragédie. Jako k celku k tomu ale mám dvě větší výhrady. Třetí série je až podezřele rozvleklá, natahovaná a kupředu se sune chvílemi až šnečím tempem (naprosto plonková epizoda s mouchou byla proboho co?!). Kvůli ní jsem seriál před lety opustil a málem ho už ani nedokoukal. Naštěstí se ale ke konci opět pořádně rozjede a čtvrtá už byla opět skvělá (o páté ani nemluvě). Druhý problém se týká postav. Zatímco ty záporné (či alespoň silně nejednoznačné, viz boží Saul Goodman) tvůrci zvládají na jedničku (nejlepší je samozřejmě chladnokrevný génius Gustavo, fascinoval mě ale i Plemonsův Todd), některé kladné jsem jim zkrátka tolik nebaštil. Hlavně Waltův syn je pro mě velmi prázdná postava, kterou bych nedokázal definovat jinak než jako 'postižený hodný trouba'. Kvůli tomu mě (nevypjaté) rodinné scény prostě nebavily (zdaleka) tolik jako ty krimi-thrillerové, točíčí se okolo drogového byznysu, které jsou téměř vždy fantastické. S01: 80 %; S02: 80 %; S03: 70 %; S04: 85 %; S05: 90 % (14.07.2012)

Waltovo vzpomínání na otce sice nic moc, ale celý výlet do Mexika byl prakticky dokonalý (Gus je geniální postava, možná nejlepší z celého seriálu). Na rozdíl od strašně roztahané třetí série má čtvrtá zase hodně slušné grády... (01.05.2020)

Posledních deset minut jsem skoro nedýchal. A závěr je navzdory své vykonstruovanosti jak rána mezi oči... (09.05.2020)