Epizody(9)
-
Veliké bourání (1918) (E01)
-
Den po Mnichovu (1938) (E02)
-
Kulka pro Heydricha (1941) (E03)
-
Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) (E04)
-
Zabíjení soudruha (1951) (E05)
-
Musíme se dohodnout (1968) (E06)
-
Je to jen rock'n'roll (1976) (E07)
-
Poslední hurá (1989) (E08)
-
Ať si jdou (1992) (E09)
Obsahy(1)
České století je otevřenou sérií autorsky zpracovaných televizních dramat, která se vracejí ke klíčovým událostem českých dějin z pohledu jejich hlavních aktérů. Televizní cyklus, vytvořený podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka, nabídne nezvyklý pohled na mezní okamžiky moderních dějin naší země od roku 1918 do roku 1992. V každém z devíti dílů se zaměří na jedno datum a klíčové aktéry, jejichž tehdejší rozhodnutí měla mít osudové důsledky pro celý národ, i pro ně samotné. Každý hráč měl v rukou nějaké karty a rozhodoval se, jaký trumf vynese. Autoři Českého století nehodnotí, jestli šlo o dobrý, nebo špatný tah, spíše je zajímá osobní příběh „národního" aktéra své doby. (Česká televize)
(více)Videa (7)
Recenze (452)
Já nepochybuju, že na počátku byl dobrý úmysl, ale diskutabilně napsané scénáře a nevhodně zvolení představitelé hlavních jednajících postav to místy dohnali až ke karikatuře. Já mám obavu, že autoři tím udělali medvědí službu zastáncům "starého, ideologicky obarveného výkladu", zahnali to do druhého extrému. Takže nezbývá než počkat na někoho dalšího, kdo ty osudové okamžiky podá střízlivěji, bez obou krajností. ()
První díl - přinesl velké zklamání. Dialogy šustí papírem a osobnost Masaryka tu nevyzněla zdaleka tak důležitě, jak by si určitě zasloužila..... Druhý díl - na tohle se fakt nedá (a ani nemusí) koukat. To už mohli dva herci sedět ve studiu a číst dialogy z knížky. Na televizi můžete mít puštěný jenom zvuk. Umělecký dojem je stejný - nulový. ()
Chtělo by to umožnit ohodnotit každou epizodu zvlášť, tak aspoň zde sumárně a stručně: 1) Velké bourání **** (nejlepší prvek: konfrontace Huby a Donutila), 2) Den po Mnichovu *** (Landa), 3) Kulka pro Heydricha **** (záměrná absence explicitního zobrazení klíčové události), 4) Všechnu moc lidu Stalinovi **** a půl (skvělé ztvárnění všech postav), 5) Zabíjení soudruha ***** (po všech stránkách absolutní vrchol první části cyklu). 6) Musíme se dohodnout **** (nelze vypíchnout nic konkrétního), 7) Je to jen rock´n´roll (nejcivilnější Marek Daniel ze všech 3 dílů s Havlem), 8) Poslední hurá ***** (rozhovor mezi Havlem a Dubčekem), 9) Ať si jdou ***** (závěr!) ()
Je sympatické, že se Sedláček dobrovolně zřekl nároku na komplexnost, která by zcela jistě ani nebyla možná. První díl se vlastně vyhnul většině velkých událostí Masarykova exilu a soustředil se spíše na rozhovory s více či méně známými aktéry první světové války. Právě pomocí hovorů, gest a zámlk portrétuje režisér Masarykovu osobnost. Naproto se vyhýbá glorifikaci. Budoucího prezidenta črtá jako člověka zranitelného, místy využívajícího informace účelově, který umí být velmi pragmatickým vyjednavačem v politických kruzích (dnes bychom řekli, že je dobrým lobbystou). Současně s tím Sedláček sleduje i socio-politickou linku a předkládá jakési dobové vysvědčení, jemuž se Československo před svým vznikem těšilo. Masarykovy konfrontace s lidmi z různého prostředí, politiky rozdílného ideologického zázemí vyjevují, jak obtížné se zdálo prosadit českou otázku v zahraničí a ukazují, že vznik našeho státu nebyl (ani v případě předpokládaného vítězství Dohody) vůbec samozřejmostí. Na prvním díle shledávám jako jediný slabý článek zbytečně klasicizující hudební podkres, který seriál odkazuje někam na úroveň televizních kulisových inscenací. ()
Zatím si schovávám hodnocení, protože ještě nejsme ve finiši. 1. díl mě rozhodně nenadchl, protože pokud bych o vzniku ČSR nic nevěděl, tak z tohoto pořadu bych se dozvěděl jen jakési náznaky. O vzniku něco vím, takže jsem se nic nového nedozvěděl. Nicméně pan Huba hrál Masaryka dost přesvědčivě. 2. díl je lepší než první, předevší ukazuje generalitu, která byla odhodlána vstoupit do války. Proti tomu stál Beneš, který situaci neunesl a nakonec utekl v říjnu 1938 do Anglie jako malý kluk. Nemohu říci, že bych se něco dozvěděl, ale alespoň zde není Beneš líčen jako hrdina národa, protože to rozhodně nebyl. Info - uznávám, že je velmi obtížné natočit film o nedávné minulosti ČSR, když ani my sami v tom nemáme jasno nebo alespoň polojasno. Celkově bych spíše vytkl přeskakování celých dějiných pasáží, což je v obou dílech na několika místech, což vede k obtížnému chápání sledu událostí, které vedly k tomu či onomu závěru nebo důsledku. To je škoda. ()
Galerie (404)
Zajímavosti (43)
- V prvním díle "Velké bourání", kdy prezident T.G. Masaryk přijíždí na pražské Hlavní nádraží, je mezi kouřem lokomotivy vidět trolejové vedení. (Busmart)
- Ve scéně, kdy generálové kouří na hradní toaletě, si lze povšimnout novodobých klik. V té době byly kliky také chromované, nicméně zde je, dle tvaru a lesku, jasně patrné, že se nejedná o dobovost. (Reyak)
- Prezidentský pár Edvarda a Hanu Benešovi ztvárnili herci Martin Finger a Monika A. Fingerová, kteří jsou ve skutečnosti také manželským párem. (majky19)
Reklama