Avengers: Infinity War

Infinity War v sobě nese několik výborných (hl. Thorova linie) a pár průměrných marvelovek: dosažení cíle je odkládáno kvůli tomu, že hrdinové stále dokola opakují tutéž „chybu“, čímž nám tvůrci stále dokola polopaticky sdělují, co je ústřední myšlenkou filmu, nejmasivnější akce se odehraje v zásadě jen kvůli tomu, aby bylo co epického nastříhat do traileru, když režiséři přepnou do melodramatického módu (což činí mnohem častěji než dříve), některé dialogy jsou dost „cheesy“, děj je s postupujícím časem stále předvídatelnější, oddalování nevyhnutelného únavnější a vyprávění monotónnější... Pohromadě to drží hlavně díky emocionálně hutnému rozkrývání záporákových pohnutek, na které jsou vázány body obratu i dělení do tří velkých dějových bloků.___Film hodně táhne nahoru nesmlouvavé finále, ale skrz naskrz vážný přístup příběh neprostupuje ani zdaleka v takové míře jako v Loganovi nebo Nolanových Batmanech. Dobře zabavit diváka, nikoliv jej přimět přemýšlet nad smyslem násilí nebo cenou za hrdinství/lidskost, je stále na prvním místě. Nejlepší marvelovkou pro mne zůstává druhý Kapitán Amerika, o jehož stylistické čistotě a vypravěčské sevřenosti si dost epizodická Infinity War (přičemž některé postavy vyprávění opustí na tak dlouho, až skoro zapomenete, že ve filmu jsou), střídající příliš mnoho stylů (a přitom nemající, poměrně logicky, žádný svůj osobitý styl jako Thor: Ragnarok nebo Black Panther), může nechat zdát.___Feige a spol. tentokrát, podobně jako Singer v podstatně těžkopádnějších X-Men: Apokalypse, jdou až na hranu toho, kolik výrazných postav lze vměstnat do jednoho celovečeráku tak, aby se nerozsypal, aby divák neznalý předchozích osmnácti filmů nebyl úplně ztracený a aby si divák s MCU dobře obeznámený přišel na své a zároveň mu nepukla hlava. Moc si nedokážu představit, kam dál se dá zajít a zřejmě lze považovat za obrovský úspěch, že výsledek není ještě mnohem méně konzistentní a že má vcelku vyrovnaný rytmus (z velké části zásluha rychlých a vtipných slovních výměn).___ Žádný převrat a nic tak podnětného (stylem, obsahem či vyprávěním), abych to toužil vidět v brzké době podruhé, ale jednoznačně skvěle vypočítaný a fanouškům chytře sloužící (už jen ty nástupy jednotlivých hrdinů na scénu) blockbuster za všechny prachy, dávající svými produkčními okolnostmi vzpomenout na zlaté časy velkovýrobního hollywoodského systému (skupina stálých hvězd + neměnný okruh spolupracovníků). S citlivějšími diváky, kteří za ty roky k marvelovským superhrdinům trochu přimkli, navíc dokáže slušně zamávat (sám jsem během titulků a ještě chvíli po nich cítil fakt dost nepříjemnou bezmoc a úzkost). 80% (25.04.2018)

„Hele, hošššy, tak tentokrát nepřiletěla z kosmu žžžádná strašššlyvá bubuhlava jako obvykle, ale ňákej Tetanus, jakože fuckt ztepilej fešššák, kterýmu bych z fleku zatrylkoval na pýšššťalu, jen kdyby neměl na bradě ty fujky strie. Tak co s tím provedem, chráníme přeci člověky, ať už si to přejí, nebo ne?!“ pronesl s jako vždy s existenciálně zasmušilou tváří Kapitán Homokokot. „Já, já, já, já …,“ dychtivě vyhrkl Spájdrgej, „… já bych mu třeba mohl vyvrcholit do obličeje, co říkáte?!“ „Rozhodně hlasuji pro fisting železnou pěstí a pořádně turbopohonit!“ naoko ironicky prohlásila Blikající turbokonzerva. „Ježyššš, vy jste ale partičččka tupých buzen,“ zaječel hysterickým kontraaltem do nastanuvšího zádumčivého ticha Homotór, zakoulel očima a odfoukl si z čela dávno ostříhanou melírovanou patku, „kažžždému musí být nad sumce jasnějšššý, že zabere jen to, kdyžžž toho žužu maskulína pořřřádně poklepu kladívěčččkem. Pěkně büm, büm, büm, a máššš to, neřřřáde! A já to musím vědět, jsem přeci Büh Hromüüü, neasi!!!“, přičemž freneticky švihal vysteroidovanou a perfektně depilovanou ručičkou. „Ale piču, tedy pardon, chtěl jsem říct říť,“ vložil se charismaticky do diskuze Butternut Crinklefries aka Mudr. Divný, „takové čárymáryfuchty by toho frikulína štandopéde poslalo za Voldemortem do Bradavic, a tam ať si s ním láme hůlku Hery Potrat, co vy na to?“ „U nás, v ultrapokrokové Ugandě, na takové zkurvené bílé rasisty vždycky poštveme nějakou rozlícenou křováckou molekulární mikrobioložku, nebo je prostě necháme sežrat masařkama,“ přihlásil se xenofobně o slovo kvóty plnící Růžový panter a významně si prohrábl srolovanými ponožkami vycpaný rozkrok. „Drž, kurva, hubu, negře!!!“ zahřměl sborově celý Ústřední výbor Assvenžrů. „Ještě slovo, a mažeš zpátky na plantáž!“ „Taxe, hošššy, hezky uklidníme a budeme zhluboka dýchat nosíky, jo!“ utlumil s konstantním výrazem právě ošátkovaného pyjonýra hrozící buziroztržku Kapitán Homokokot, načež vůdcovsky praštil pěstičkou do rozkošně světle purpurového kávového stolku. „Uděláme to jako vždycky! Prostě se po stopadesáté na toho nevkusnýho zlouna, co je schopnej vzít si k loňskýmu metalickýmu topu s flitrama letošní hnědý gumáky vod Gučččyho, všichni zase vrhnem, ukážem mu, zač je toho Lágrfeld, a vzájemně se swingrsemelem v obvyklým jakože děsně kůl digitálním mrdníku. Všichni ti mongoloidi, dyslektici a pubertální kokotci to budou stejně považovat za úpa novej film! Jen najdu ten svůj hajzlovej poklop a můžem vyrazit. Tak šššup, přepudrujte se, nařaste pelerínky a dem na to.“ *** Miliarda? 90 procent? Za co?! Za kulturně degenerativní, standardně debilní komerční digikoksárnu supergejů, kterou do průměru tak tak vytáhli jako vždy vtipní a šarmantní Strážci gaylaxie?! Z toho jsem, kurva, Grút. (13.05.2018)

Tedy nečekal jsem, že mě Marvel s něčím dokáže zaskočit, ale stalo se. Vůbec jsem nečekal, že všichni ty komiks hrdinové budou v takový defenzivě. Hlavní záporák sice čuměl jak bacil do lekárny, ale byl drsnej jak ukrajinskej hajzlpapír, to se mu nedá upřít. Dost mně zamrzelo, že mé dvě oblíbené postavy Loki a "zajíc" neměli tolik prostoru a na humorné složce filmu to bylo znát. Na druhou stranu uznáván, že z hlediska filmařské kvality blockbusterového typu můžu leda tak držet hubu a krok, triky dokonalý, film má dobrou gradaci, závěrečná masová bitka skvěle udělená a vzájemné vztahy hlavních postav byly nejlepším prvkem celého filmu. Velké překvapení je scénář, který je poutavý především s výhledem na další díly. Žádný z hrdinů nemá větší prostor než druhý a možná už je to těma hrdinama narvaný jak tak taška od makra a chtělo by to asi trošku přibzrdit z hlediska počtu postav. Ale i když si připadám tak starý, že pamatuju i když mrtvý moře bylo marod uznávám, že takhle má vypadat moderní, profesionální a divácky velmi atraktivní blockbuster. (27.04.2018)

“Mother f...!” Po třetí to samé, akorát delší, větší, s více postavama (vlastně se všema) a hlavně nejlepším záporákem a zajímavým zakončením. Tak jako žádná Marvelovka, ani tento kolos nedokázal udržet moji pozornost non-stop (občas jsem odskočil myšlenkama tam a tam), nicméně z Avengerů mě bavil nejvíc. Jiskřením mezi vážnou partou a Strážci (kteří jsou mnohem lepší jako spestření, než jako tahouni), větším prostorem pro zvážnělého Thora (kterého infantilní komedie Ragnarok mě nepotěšila), a různorodostí a početností herecké party, se kterou vám je prostě fajn. 10 let si udržet takovouhle řemeslnou profesionalitu a schopnost neustále zvyšovat spokojenost a nadšení fanoušků je obdivuhodné. Marvel je fenomén, smekám. (26.04.2018)

Spokojnosť, bavil som sa, záver super - možno jeden z najlepších filmových cliffov vôbec. Ale nie je to ten druh filmu, o ktorom by som potom pri pive nadšene rozprával kamarátom (ako sa mi naposledy stalo napr. s Ready Player One či Hostiles), proste iba ďalšia veľká marvelovka so všetkým, čo k tomu patrí, Thanos je solídna postava, akcia epická (sekeromlat úúúú!), humor tak 50/50 vtipný a trápny. Mám radšej časti, kde sa na to išlo trochu inak (prvý a druhý Kapitán, tretí Thor...) a nad výkrikmi typu "najepickejší film všetkých čias" iba pokrčím plecom. Plus ako už zaznelo, ak sa niekto dojme pri týchto pokusoch o emocionálnejší prístup, tak mu stačí naozaj málo. (27.04.2018)