Sherlock

Divné, nějak mi tu na ČSFD mizí komentáře. Takže jen ve zkratce - 1. a 2. série jsou vynikající a dokonalé - příběhem, kdy spousta zdánlivě nesouvisejících věcí do sebe zapadne až na konci, hláškami, i vynikající chemií mezi postavami. Avšak 3. série je čiré zklamání, zoufalství a zlo, které postrádá cokoliv z předchozích dvou. 4. řada už vyloženě vaří z vody, přináší na scénu zcela podivnou postavu a pracuje s protikladnými prvky. (19.05.2015)

Jak to říct a zůstat slušný? Doyle asi by nebyl moc spokojený. Tam, kde první a částečně i druhá série hrály famózně na tajemství, nečekané rozuzlení nitek a náznaků, kde nechyběla sofistikovanost a domyšlenost, tam od třetí série se všechno fláká. Ono už ani nezbylo moc zajímavých povídek, jež by šlo vykrást a spojit do jednoho dílu celovečerní stopáže s moderním twistem. A tak se tvůrci soustředí jen na čistě formální stránku věci, na různé pičičmundy v obraze, jež byly dříve jen ozvláštněním, ale nyní hrají hlavní roli. Nahodilé zvraty, cucání další možné zápletky z prstu, a nakonec místo Sherlocka dostaneme agentku Watsonovou. Celá ta špionážní linie je naprosto tuctová a nezajímavá, nedůvěryhodná. Podobně jako Watsonovy možné zálety. (Proč on si vybírá tak ošklivé ženské?) Jako by tyhle díly psal někdo jiný, nebo možná i ten samý, ale z donucení. (03.01.2017)

Jo, šlo to krapet nahoru... ale když tak nad tím přemýšlím, čeho se mi dostalo? Mrtvé Mary (ne a ne ji z toho seriálu dostat), jednoho záporáka až přetaženě záporáckého, že to bylo spíše směšné, nijakých důkazů, odhalení zločince ve stylu nejhloupější americké kriminálky (och, fakt v holi?) a závěrečného zvratu jak z Cimrmana ("já nejsem vaše psycholožka, já jsem..."). Vizuál, snaha zamíchat karty a vyprávět nesoustavně, se skoky v čase, z toho činila zajímavý počin a udržující napětí a pozornost. O to víc bolí, co se z toho nakonec vyklubalo. ("I see dead people!" mne během seriálu napadlo mnohokrát, ironicky.) (09.01.2017)

Pořád nevím, jak hodnotit. V určitých chvílích dokonalé, napínavé, s obrovskou atmosférou, v jiných docela nuda. Emoce jsem Sherlockovi nevěřil ani v nejmenším. Mycroft je chytřejší brácha Sherlocka a v minulosti i nyní se chová jak křupan a pitomec. Psychologická linka se sestrou je asi nejvíce zajímavá - opuštěnost člověka, kterému nikdo nerozumí kvůli jeho výjimečné inteligenci. Problém je, že si v něčem příběh odporuje - na jednu stranu sestra necítí nic, jestli zabije viníka, nebo nevinného, tvrdí, že emoce neexistují, a přitom sama jedná z emotivních důvodů? (16.01.2017)