České století

Já vlastně ani nevím, jestli se tady k tomuhle seriálu chci vyjadřovat. Od příchodu našeho prvního prezidenta to s naší zemí jde z kopce. Na scéně je jeden šmejd vedle druhýho. Začíná to Benešem, kterej má vůbec tu kuráž se z exilu rozčilovat, že Češi dostatečně nebojují proti německé přesile, pokračuje přes kopu komunistických šmejdů a nakonec to skončí u Zemana (aktuální dobu seriál naštěstí nezmínil, to už bych se asi vážně poblil). Hodně dlouhou dobu jsem nad tímhle seriálem i přemýšlel. Naše dějiny jsou od roku 1918 dost smutná záležitost a musím říct, že si je hodně beru k srdci. Možná až moc, řekl bych. Přemýšlel jsem, jak bych Angličanům a Francouzům mohl vyčíst to, co nám během Mnichova provedli. Pak jsem ale skončil s úsudkem, že když bych to nějakému průměrnému Angličanovi, popř. Francouzovi řekl, stejně by se mě nejdřív zeptal, o čem to vlastně mluvím a nevěděl by ze své minulosti vůbec nic. Natož pak si nedokážu představit, že bych s ním mohl probrat Mnichovskou dohodu. S čímž pramení celá moje teorie o našem národě, že jsme neuvěřitelně sebekritický národ a veškeré naše chyby si neuvěřitelně připouštíme k srdci. Tenhle seriál mi dal částečně za pravdu. Pět hvězd nedám. Bylo mi z toho všeho až moc smutno. Na druhou stranu jsem rád, že jsem se něčeho takového mohl vůbec dočkat. (11.12.2013)

"České století podle Pavla Kosatíka a Roberta Sedláčka." Historická fakta a velká scenáristická licence. Možnost k dialogu a zatím nejpromyšlenější zobrazení českých dějin. V podstatě něco, co se snad ani nehodí na nedělní večer v ČT1. :-) Překvapuje mě, co vyvolává kontroverzi (existuje snad jedna možnost toho, jak má být historie zobrazena?) a líbí se mi, že seriál přidává na hutnosti s blížícím se přelomovým rokem 1948. Pro mě bude ale rozhodující, jak zobrazí novější události, které tvořily postavy, jež ještě žijí. Pak možná i zvýším hodnocení. (02.12.2013)

1. díl - příliš se skáče, ukazují se IMHO ne až tak důležité události a rozhovory. Martin Huba se mi líbil, Miroslav Donutil vynikající, Igor Bareš naopak nepřesvědčivý až hrůza a kvůli tomu je dlouhá scéna s ním takřka k nepřežití. 5/10 2. díl - scénář se zlepšil, zato z hereckého obsazení se mi zamlouval snad jenom Miloslav Mejzlík. Landa není herec a celé to pojal jako svůj výstup s kohoutem, Martin Finger je příšerně nevýrazný a korunu všemu nasazuje přehrávající Karel Dobrý. 5,5/10 3. díl - neduhy prvních dvou dílů jsou pryč. Že samotný atentát ukázán nebyl, mi vůbec nevadilo, naopak, aspoň se víc věnovali jeho pozadí. Herci jsou pak výborní, epizodě samozřejmě kraluje Ivan Trojan, ale dobrý byl i Michal Dlouhý, dokonce i ten Finger se zlepšil. 8/10 4. díl - Zhuštění do pěti dnů způsobilo příliš velkou roztahanost, a naopak nějaká větši interakce mezi Gottwaldem a Benešem se nekonala. Gottwald všechno rozebírá se stranou, Beneš vlastně vede samomluvu. Na Jana Novotného jsem se docela těšil, doufal jsem, že bude lepší než Finger - je, ale v roli starého a nemocemi zničeného muže už toho moc nezachrání. A kromě toho jsem z toho všeho měl pocity, že o až tak moc zase nejde. 6,5/10, 5. díl - Místo pokusu o popis historické události politický thriller. Všudypřítomná atmosféra strachu, nikdo nikomu nemůže věřit a někde v pozadí se chechtá Stalin. Prakticky nemám co vytknout, jenom si myslím, že na schůzi ÚV KSČ by asi nemohl ani ministr informací mluvit takhle sprostě. Herci výborní, Jiří Vyorálek, kterého jsem předtím vůbec neznal, je neskutečným překvapením. 8,5/10 Po prvním dílu bych nevěřil, že to řeknu, ale těším se na zbytek série. (24.11.2013)

Velké bourání: Herecký koncert Martina Huby v možná až příliš odměřeném a ukecaném úvodu do našich dějin. Sedláček sice umí šikovně pracovat se scénářem, cit pro ikonické záběry mu také nechybí a herci ze sebe vydávají všechno. To samozřejmě není vůbec málo, chybí tomu ale zatím jakási přidaná hodnota, která by tuto mírně nadprůměrnou, avšak malinko odměřenou podívanou, povýšila z úrovně pouhé učebnice dějepisu.70% Den po Mnichovu: Tohle už je přece o malinko lepší. Výtečně prokreslené charaktery Beneše a Moravce, opět velký důraz na precizně napsané dialogy a hlavě skvěle budované napětí mezi postavami. Daniel Landa si sice někdy plete televizi s koncertním pódiem, ale i tak to svým hlasem v klidu uřve a výbornému Martinu Fingerovi skvěle sekunduje. Z některých scén už pak začíná jít příjemný mráz po zádech. 70% Kulka pro Heydricha:: Stoupající tendence pokračuje zatím nejlepším dílem plným plánování, politických debat a jako vždy bezchybným Ivanem Trojanem.Robert Sedláček sice možná používá stále stejné postupy a sází pořád na totožné koně. Komu by to ovšem vadilo, když svůj styl vypiplává každým dílem do čím dál větších detailů a kvalita rapidně roste každým dalším nedělním večerem. I z na prvního pohledu obyčejného plánování tak zvládá vykouzlit ke konci skoro až mrazivou podívanou. Minimálně dialogy mezi Edvardem Benešem a německým politickým zástupcem pak budou v mnoha divácích rezonovat asi hodně dlouho. Minimálně do další epizody.80% (13.11.2013)

Osmiminutový rozhovor Klémy s Rudou a celý díl s Benešem a Moravcem, dvěma muži, kteří se zasloužili o stát. Nehodnotitelné, byť cenné, v každém okamžiku oscilující mezi naprostou sračkou, působivým a mimořádně přínosným zpracováním látky a wtf úletem, kterému jsem začal rozumět teprve s Landovou zřejmě autorskou improvizací plk. Moravce. Další díly jen jako osvětovou vložku nějakého veselého mejdanu. /// o několik měsíců později... jsem si v rozporu se svým komentářem pustil díl o rozdělení federace. A po následném maratónu všech dílů od osumašedesátého k dnešku musím přece jen přistoupit k hodnocení. Toto je ten výstavní projekt, jímž by se měla ČT chlubit místo Svobodova potratu o Janu Husovi, na který si za rok už nikdo nevzpomene. (15.06.2015)