Captain America: Občanská válka

Film by se klidně mohl jmenovat Avengers 3 (pokud oželíte Hulka a Thora). Zavádějící název je nicméně jeho nejmenší problém. K zemi táhne Občanskou válku kvantum postav, mezi nimiž bratři nedovedou vyvolat a udržet stejné jiskření jako Joss Whedon. U mnohých aktérů je příliš zjevné, že jsou zde jen proto, aby mohli sehrát větší roli v některém z příštích marvelovských filmů (stěží půlminutové WTF cameo Marisy Tomei, Martin Freeman, William Hurt). Nejnosnější antagonismus, přiživovaný při každém jejich filmovém setkání, tedy nevraživost Starka a Rogerse, je pak naplno rozehrán až v závěru, byť dost šikovně, abyste přinejmenším chvíli váhali, kdo držet pěsti. Poslední akt, kdy se různorodé vyprávěcí vzorce (týmová akce, whodunit, špionážně-politický thriller) spojí do poměrně ústrojného celku, výsledný dojem hodně vylepšuje i přes nezanedbatelnou idiocii padouchova uvažování (anebo proč dělat věci jednoduše, když svůj plán můžete založit na předpokladu, že se určitá postava po odhalení určité informace zachová určitým způsobem). Mnohem jistější než ve vztazích mezi superhrdiny jsou bratři v akčních scénách, uspokojivě rozmanitých a přehledných, a v promyšleném zatajování a odhalování informací (takže budete i se znalostí zbytečně moc prozrazujícího traileru až do konce něčím překvapováni). Akce na druhou stranu vždy trvá déle než je třeba a nejepičtější scéna je do filmu vsazena vyloženě jako odměna pro fanoušky, kdo zhlédli všechny dosavadní tituly z marvelovského univerza. Po chvíli se z ní stává únavně dlouhý superhrdinský showrell (co všechno umí, předvádějí hlavně Ant-Man a nový Spider-Man), který ani jeho aktéři neberou příliš vážně a za každou větší ránu se svému soupeři pro jistotu omluví (jen chudák Rhodes dopadne trochu hůř, než by odpovídalo celkovému pojetí scény). Hlavně, že při ní neumírají nevinní civilisté, jejichž existenci Avengers konečně vzali na vědomí. Po předchozích filmech tento záchvěv humanismu působí jako neupřímná snaha vyhovět poptávce proměňující se podle nálady společnosti. Občanská válka ani ničím víc než poctivou snahou vyhovět poptávce není. Kromě vyšších nároků na diváka, který se tentokrát musí orientovat v motivacích a cílech opravdu VELKÉHO množství postav, marvelovský vesmír obohacuje zejména o další postavy, méně již o neotřelé inspirační zdroje (a stylistické volby) a nečekanou organizaci vyprávění (jako Návrat prvního Avengera). 80% (05.05.2016)

Russoovi drží standard. Poctivě odvedená comicsová týmovka, která v ačkních scénách hýři nápady a geekovskou vynalézavostí, poctivě a přesvědčivě utahuje šrouby příběhu, aby vyvrcholila v opravdu osudově vyhroceném finále. Některé postavy jsou nadbytečné (Scarlet Witch, Vision) a zejména tempo první hodiny kvůli tomu drhne, potěší ale parádní uvedení Spideyho a Black Panthera a celkově řemeslně sebevědomý přívažek marvelovskému vesmíru. Sólovky mě ale baví víc než Avengers. (17.05.2016)

Přepis rozhovoru reportéra maskulinního časopisu Vylízané kakao (dále jen „VK“) pana v. se sveřepým samospasitelem a předsedou americké klubovny Rychlých čípků - Kapitánem Homokokotem (dále jen „KHK“) - u příležitosti slavnostní premiéry třetího dílu v Ústavu pro léčbu vrozených degenerativních mozkových poruch v Tupé nad Slintavou. Pro zachování autenticity si odpovědi našeho superhrdiny doplňte o afektovaný přízvuk pražského teplouše.: VK: Brýden, pane Rodžrsi. Tak jak se vám natáčela trojka Assvendžerů? KHK: Ježžžyššš počččkej, počččkej!!! Ty už to jako nahráváššš, cukroušššy, jo? Ihned to vypni, vždyť mám rozmazanej mejkap! Jak bych na tom diktafonu vypadal, žžže!!! VK: Cvak … KHK (mimo záznam): Tááák, žužu, a ješšště přepudrujem nosík a můžem do toho jít, jak se říká naprüdko! Tak co, fešššáku, jak vypadám? VK: Vypadáte jako totální buzna, pane Rodžrsi. KHK: Vyď! Hned se cejtím líp. Tak můžem. Per to do mě, koblížžžku! VK: Cvak … KHK: Takže tu tvoji první otázečččku budu jakože úúúplně ignorovat, páč všichni vědí, že to nebyli žádní Evenčři, nýbrž můj filmeččček! Můj, můj! A klidně si teď v tom záznamníku i ürputně dupnu! Ale natáčelo se mi sssuprovně, byl jsem obklopen samými seksy chlllapáky a vodsejpalo nám to pak i v karavanu a úpa bez lubrikantů, jen si to představ! VK: Ne, díky, pane Rodžrsi, má fantazie má své limity. Raději mi povězte, co říkáte na to, jak zlí jazykové tvrdí, že když nevíme, co s Assvedžery a kam vrazit Kapitána Rimmin.., pardon, chtěl jsem říct Ameriku, tak začnem vykrádat X-Meny. KHK: (dává si bojovně ruce v bok, prsty směřujícími k rektu, a odpovídá se silným nosovým zasupěním) Tak takovejm zlejm jazykům bych öpravdu přál mimořádně chlupatej, dlouho nemytej konečččník a posléze nějakou fakt nepříjemnou a bolestivou rüpturu! Jakýpak kopírování, vole, všem pravovernejm fanouššškům je přeci jasný, že Iksmeni jsou jen partiččka trapnejch slizáků, ani trochu smíšššcy jako třeba tuhle náš Spájdrgej (mrk, mrk), maj totální nedostatek rüžžžový a vůbec žádnej swag! Tsssss … VK: Klídek, pane Rodžrsi, já měl spíše na mysli fakt, že když už nejsou vaše scénáře přímo vykradené, jsou kolovrátkově tupé, idiotsky patetické a ta slaboduchá čalamáda pro debily je jen maskována tunou digitálního mrdníku. KHK: (silně rudne a přechází do hysterické fistule) Ty blbá píííčččo, co to tady meleš, my jsme sssuperhrdinové!!! Nikdo přece od nás nemůže čekat, že budem rozbíjet atom! Hlavně, že nám děsně seknou elasťáky a na plátně vypadáme k nakousnutí!!! A já, bláhová, se těšššyl na žužu rozhovoreček, plnej vzájemnýho obdivu, teplejch slovíččček a tak, a místo toho mě tu nějakej pissálkovskej čččůůůrák ponižžžuje a ürážžží. Tohle fakt, ale fakt nemám zapotřebí … (Kapitán kompulzivně zadupe nožičkou, afektovaně si přehazuje štít přes záda a vrtíc zadkem neurotickým krokem kvapně odchází do svého karavanu) VK: Ale pane Rodžrsi ... KHK: (z dálky pištivě přes rameno) Hajzle! Kundo! Kreténe! … VK: (posmutněle) Tak děkuji za rozhovor, pane Rodžrsi. (20.05.2016)

Oproti nemastnému neslanému Age of Ultron jsem se tentokrát ani na chvíli nenudila a vyloženě se tetelila blahem, ať už při akčních či konverzačních scénách. Mezi oběma "znepřátelenými" stranami Avengerů jsem si odmítla vybírat, mám je prostě ráda všechny. Tentokrát mnohem vážnější Tony Stark mi neskutečně sedl, stejně jako nový Spider-Man, který je v podání Toma Hollanda neuvěřitelně vtipný. Neokázalý záporák Daniela Brühla už je jen sladkou třešničkou na dortu. (09.05.2016)

Jako celek by to rozhodně sneslo ještě "větší pád na držku", na druhou stranu je třeba ocenit to, že motivace obou stran dává smysl a twist s minulostí je hodně silné kafe, kdy divák u plátna zatrne, protože ví, že v tuhle chvíli jde vážně do tuhého. Je fajn, že má záporák chytrý plán a potěší nový Spider-Man, kde se povedla úžasná věc - jeho profilace je na hony vzdálená tomu, co jsme v předchozích filmových verzích viděli a přesto neztrácí nic z toho, co dělá Spider-Mana Spider-Manem. A finále konečně někam směruje, nastavuje nové zítřky a není to ubíjející návrat do bodu nula, jako v případě obou dílů Avengers. Asi bych to neoznačil za nejlepší marvelovku (ale přiznám se, že ani nevím, kterému filmu ze série bych tuhle nálepku dal), určitě je ale nejzásadnější a ukazuje, že to může jít i trochu temnějším směrem. Přístě by to snad chtělo jen nějaký osobitější soundtrack. (05.05.2016)