Bleach

Bleach je bezesporu vynikající anime, které se zavděčí všem milovníkům fantasy. A určitě i ostatním, kteří fantasy zrovna moc nemusí....řekl bych, že hlavně díky perfektně vyprofilovaným postavám...třeba Ichigo je takový sympatický hajzlík (jeho "HA!" si každý zamiluje)....pokud si neoblíbíte Ichiga, tak se přinejmenším určitě najdete v některém ze 13 kapitánů...to je prostě osobnost vedle osobnosti. Animace a kresba je prostě parádní...ovšem jen do 65.dílu, kdy nastupují fillery, kde kvalita kresby a animace kolísala až moc často...například 104.díl je přehlídka hnusu a odflánutosti nejtěžšího kalibru...no, ale vypadá to, že fillerům je zatnut tipec, navíc se v kinech už promítá Bleach: Memories of nobody, takže nás snad už čekají jen samé kvalitně nakreslené a rozanimované díly...přesně jak to bylo, než nasadili fillery... UPDATE: po 238. dílu, kdy jedou fillery v plné parádě a kdy mám načtenou mangu až po aktuální díl jdu s hvězdičkou dolů z jednoho prostého důvodu, jelikož Bleach je co se vývoje týče horší než Venezuelská telenovela, bo i v té se postavy nějakým způsobem vyvíjejí a některé dokonce i umírají...celý vývoj postav v Bleachi funguje na následujícím principu: Ty postavy tam prostě jsou... ty kladné tam jsou, protože jsou kladné a máte jistotu, že se jim nic nestane, protože jsou kladné... a ty záporné tam jsou, aby je nakonec ty kladné sejmuli, nebo aby se obrátily na dobrou stranu... a mezitim to musí alespoň 2x vypadat, že ty kladné sejmuli.. pak se Ichigo nějak namaká a objeví se další postavy... a tak je to pořád dokola. Každý ať si z toho vyvodí jestli sledování tohoto anime pro něj má nějakou hodnotu nebo ne... (04.01.2007)

Nesnáším tenhle typ anime. Rychlá navykovost zaručena. Dopadl jsem tady úplně stejně jako u Naruta. Jel jsem jeden díl za druhým, skvěle se bavil a teď musím na další díly čekat. EDIT: Hodnotím asi jenom do nějakého 200 dílu. Pak jsem přestal sledovat, protože úroveň šla rapidně dolů. Jen už asi z povinnosti čtu mangu. (04.02.2009)

Bleach je absolutně skvělý manga seriál s bezkonkurenčním příběhem!!!! Nyní bych rád poukázal, co je v seriálu nej: Nejlepší kapitáni - Zaraki Kenpachi a Byakuya Kuchiki, Nejoblíběnější podkapitán - Renji Abarai, Nejvíc sexy děvče - Matsumoto Rangiku, Nejvíc cool postava - Urahara Kisuke, Nejmíň nenáviděný plyšák - Kon, Nejoblíběnější Zanpakutou - Zabimaru, Nejvíc nezáživná osoba - Chad, Nejhezčí jméno - Rukia Kuchiki, Nejvíc bezradná - Inoue Orihime, Nejcharizmatičtější záporák - Karia Jin, Nejdivnější postava seriálu - Uryu Ishida a největší progres ve skillu, samořejmě Ichigo Kurosaki :D (03.10.2008)

Perfektní začátek, potom o něco méně zábavnější část s Bountama (o které jsem nicméně skoro až dokonce netušil že je to filler) a opět velice dobré navázání na kvalitu prvních dílů. Souboje jsou v podstatě pořád o tom samém, buď se bojuje na meče, nebo na meče a "kouzla". No a občas se tam objeví někdo s nějakým opravdu unikátním mečem (např Byakuya nebo Kurotsuchi). Děj byl na začátku taky výborný ale postupem času se z toho stavá "porázím tohohle aby na mě za rohem čekal 10x silnější tenhle", tudíž už jde hlavně o ty souboje a vizuální stránku. Nadprůměrný, ale určitě ne dokonalý seriál. Přesto jeden z mých nejoblíbenějších. (22.01.2009)

Pokusím se tu vyjádřit své dojmy ze tří sáhodlouhých seriálů (sice jsem ani jeden neviděla celý, ale shlédnuté díly můžu počítat v desítkách) – Inu Yashi, Naruta a Bleach – každý z nich je dobrý a každý v něčem jiném. Inu Yasha pro mě vyniká svým pestrým prostředím čerpajícím z pohádek a mýtů, je tam spousta nápadů (odkázané meče), skvěle nadesignovaných příšerek a výrazných postav. Arky jsou krátké, přítomno je hodně fillerů, ale tady to nějak neberu jako nevýhodu, seriálu to dodává na odpočinkovosti (můžete klidně zařadit sledovací pauzu) a stravitelnosti. A navíc tu není přetechnikováno, jako v následujících dvou seriálech. Nejlepších je cca prvních padesát dílů, v nichž jsou představeny hlavní charaktery a zápletky, a pak už je to slabší – základní témata jsou vyvářena a vyvářena bez nějakého pořádného výsledku, ale to už jste na seriál zvyklí a díváte se dál. Naruto má zase souvislý, kvalitně vystavěný příběh, avšak jeho vůbec největší devízou jsou sympatické postavy, které mají hodně propracovanou minulost, což v kombinaci se spletitými dějovými kotrmelci plnými osobních konfliktů a skrytých schopností dává dohromady labyrint, ve kterém se dá pohybovat téměř do nekonečna – někomu to možná může připadat unavující, někdo tuto úctyhodnou promakanost zase oceňuje. Bleach je sice propracovaný také, ale tak nějak kontraproduktivně - ne že by ty všelijaké techniky byly nezajímavé, ale jsou podávány jak z rychlíku (v Narutovi je jejich vysvětlování o dost přirozenější, byť ne vždy), a hlavně je jich strašně moc, protože i postav je nadbytečné množství. Kdyby bylo jednotek stráží třeba jen pět, značně by to zlepšilo přehlednost děje a postavy by nebyly tak schématické. Ovšem Bleach má jednu nezanedbatelnou výhodu – výborný drajv. Úvodní část seriálu do dílu 62 se ze začátku zaměřuje jen na pár charakterů, seznamování se s příběhem a prostředím je dobře zvládnuté, u soubojů napjatě čekáte, jak dopadnou – zkrátka tento ark je tak skvěle vygradován, až to bere dech. Ovšem už od cca 50. dílu je znát, jak Bleachi začíná ubližovat množství kapitánů - člověk čeká, jak dopadne hlavní zápletka, ale místo toho autoři v jednom kuse zařazují všelijaké podružné souboje, jen abychom se obeznámili se schopnostmi aktérů. Pozdější díly jsou mnohem slabší, ale i nadále sledovatelné. A ještě hudba – ta je vynikající ve všech třech seriálech. (04.05.2009)