Reklama

Reklama

Sherlock

(seriál)
Trailer 9
Krimi / Mysteriózní / Drama
Velká Británie, (2010–2017), 17 h 51 min (Minutáž: 88–90 min)

Předloha:

Arthur Conan Doyle (kniha)

Hrají:

Benedict Cumberbatch, Martin Freeman, Una Stubbs, Louise Brealey, Rupert Graves, Mark Gatiss, Andrew Scott, Amanda Abbington, Jonathan Aris (více)
(další profese)

Série(4) / Epizody(12)

Excentrický detektiv z příběhů Sira Arthura Conana Doyla hledá důkazy v ulicích moderního Londýna. (Netflix)

Videa (36)

Trailer 9

Recenze (1 753)

Matty 

všechny recenze uživatele

Pokrok nezastavíš, milý Watsone. Dětinská radost z pilotní epizody („měli bychom aktualizovat jejich status“) se během dalších dvou dílů neopakovala, ale pocit, že sleduji nejvybroušenější kriminální seriál posledních let, zůstal. Tvůrci s námi hrají vyrovnanou partii. Než pustí ke slovu Sherlocka, ponechají prostor divákově dedukci. Kdo chce s géniem (nebo úchylem, jak je libo) držet krok, musí přemýšlet dopředu. Pasivní přijímání nabízeného k plnému prožitku nestačí. Abychom to neměli snadné, jsou nám předkládány zavádějící (nikoli lživé) informace. Každý detail má svůj význam. Zatímco nálada jednotlivých epizod je poměrně nevyrovnaná (od lehce žoviální k těžce pochmurné), Sherlock a Holmes, sociopat a labilní válečný navrátilec, zůstávají konzistentně zábavní. Většinu pozornosti si pochopitelně nárokuje Holmes, v podstatě nerd, který rozumí moderním technologiím lépe než lidem. Ukázkově ambivalentní postava: zločiny řeší a zároveň k nim má obsedantní vztah, protože mu odhalování pravdy činí radost – méně krvelačná verze Dextera. Watson vedle něj působí poněkud méněcenně, ale kdo by ne (svou otravnou vševědoucností Holmes pro změnu nachází paralelu v Sheldonovi z The Big Bang Theory). Napsat po posledních minutách třetí epizody, že na pokračování jenom těším, by bylo jako označit Holmesovy dedukční schopnosti za ucházející. Nemůžu se dočkat! Apendix: Překombinované, násilně překvapivé a příliš mnoho pravidel naráz porušující finále třetí série, která celá působila jako zkouška, co všechno postava Sherlocka snese, výrazně utlumilo mou touhu vidět další epizody. Paradoxně bych raději viděl spin-off s čím dál pozoruhodnějším Watsonem než další experimentování s nelimitovaně nepředvídatelným Sherlockem. Minimálně prví díl třetí řady je ale svou fanfikční metarovinou, reflektující tvůrčí přínos diváků, vtipně a sympaticky "up to date". 90% Zajímavé komentáře: imf, DaViD´82, Oskar, Rex Mundi, Toj, Hwaelos, agathon ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Na BBC se mi líbí, že když se jí povede nějaký seriál, tak k němu přistupuje k rozvahou. Nerozmělní jej v nekonečných sériích plný zbytečné vaty, ale naopak upřednostní kvalitu. To je přesně případem Sherlocka, kdy jsou až na jediný ne tak perfektní díl (01 – 02) všechny skvěle napsány a hercům dávají dost prostoru, aby své postavy mohly rozvinout. Všechny inovace jsou parádní a v tomto moderním pojetí fungují pro seriál, žádná není rušivá. Naopak, i přestože je tak trochu House a tak trochu Sheldon zůstává Holmes Holmesem, jen v nové kabátě. Díky dostatečnému rozsahu zápletek je tato seriálová verze lepší než ta filmová Guye Ritchieho, byť ani ta není špatná. V seriálu je prostě víc prostoru k demonstraci Sherlockovi chytrosti a o tom má film o Holmesovi být. ()

Reklama

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Nuže, Watsone, kamže se nám zakutálela pátá hvězdička? Inu, může za to obrovská propast mezi oběma vyšetřovateli, kteří jsou velezajímaví, a vyšetřovanými případy, které naproti tomu nejsou zajímavý ani trochu. Sémioticky bychom to možná trochu vznešeněji mohli říct i tak, že vyšetřování ční nad vyšetřovaným. Přesně obráceně tomu bylo tuším v Aktách X, kde se zas poněkud mdlí agenti ztráceli pod rozkošatělými paranormálními jevy. Problém vězí v žánru. Jak známo, složka Akt X je složkou nevyřešitelných případů, což objasňuje příklon seriálu k thrilleru na úkor detektivky a tedy k tomu, proč nesměřuje k odhalení neznámého padoucha, ale soustředí se na budování podmínek existence hrdinů v nějakém politickém uspořádání plném omezení. Naproti tomu Spock a Dr. Kirk, jak jsem si oba hrdiny ze Sherlocka vtipně přejmenoval, odkrývají skutečný kriminální zločin, žádný fantasma v povětří, a žánrově patří do detektivky. Třebaže ani jeden z nich není profesí detektivem - Sherlock je něco jako neoficiální konzultant, Watson armádní zdravotník -, pohlcuje je vyšetřování paradoxně více než profesionální detektivy z povolání, kteří na to mají papír, ale za rutinérský přístup a menší nadšenectví musejí zákonitě zaplatit přesunem do žánru thrilleru, kde jsou přímými svědky zločinu a ne jen jeho výsledkem v podobě vychladlých mrtvol. Asi se prostě shodneme na tom, že kdyby si měli v Menze vybrat mezi Mulderem a Sherlockem, zvolí Sherlocka. Celou tuhle neokázalost vyšetřovaného ve prospěch vyšetřování, rozuměj thrilleru ve prospěch detektivky, zdvojnásobuje přesun z viktoriánský Anglie do střízlivé a jednotvárné současnosti. Současný Londýn - stejně jako u Conana Doyla - je sice stále záhadné, divoké, nepředvídatelné a nebezpečné místo, ale tvůrci nikdy nezavedou hrdiny do nejšpinavějších a nejnebezpečnějších londýnských čtvrtí, krypt, tunelů a opiových doupat, soustředěném výtažku všech neřestí a hříchů ze všech divů světa, kde lidé, mutanti a tajemné rasy žijí beznadějně a nevázaně ve stínu Temže zanášené odpadem, jak to provedl Simmons v románu Drood s typologicky obdobnou dvojicí Dickensem a Wilkie Collinsem, který Dickensovi s pátráním po tajuplné a děsivé bytosti umrlčího zjevu z názvu knihy asistuje – v Sherlockovi žádná taková bytost není, protože vlastně nemá ani odkud vzejít. Střídmost kulis ulehčuje oběma pánům také dost výrazně práci. Jednak proto, že detektiv odečítá všechny informace z okolí (detektiv není žádný zasněný romantik, jak bychom ho snad chtěli vidět, ale normální pozitivista, jdoucí po povrchu a faktech), druhak z toho důvodu, že z příliš velkého bordelu by detektiv nic kloudného nevykoukal a spíše by se octl v nezáviděníhodné roli pixelhuntingujícího hrdiny ze starých dobrých point-and-click adventur, kde nezbývalo než zběsile posouvat myši po obrazovce za účelem nalezení nějakého hodně malého/skrytého předmětu. Snad navrhnout kompletně steampunkovej háv, ale to by bylo asi příliš drahý, a zas vyloženě hightech gadgety ozvláštňující prostředí novým pohledem si tvůrci dovolit nemohli, protože Sherlock je spíš matfyz-ák než čvut-ák, čímž míním, že onu dobovou osvíceneckou posedlost k přírodovědeckým objevům a expertízám, dnes reaktualizovanou nástupem digitálních možností v pseudovědeckých forenzních CSI fikcích, si nakonec odbývá hlavně ve své hlavě. Stejně jako divák. Čímž samozřejmě nikoho nenavádím k tomu, aby zůstal sedět s rukama v klíně a nevžil se víc do role sadou Malý chemik. () (méně) (více)

lesumir 

všechny recenze uživatele

Když se podívám na poster a vidím tam Benedicta, který je od pohledu na ránu a vypadá vole spíš jako pedofil z Elm Street než geniální detektiv z Baker Street... tak jsem tomu rok odolával. Ale potom stačí jeden díl a vy si připadáte jak na tripu a potřebujete pořád sledovat další a když už žádný není, jste pěkně v prdeli. Proč? Protože tohle je masivní nářez toho, co jste vždycky chtěli vidět. Moderní Sherlock prostě jede! ()

Morien odpad!

všechny recenze uživatele

Inu nevím. Chlapečci jsou velmi roztomilí a jejich vzájemné interakce nadmíru zábavné (a ve stínu nejnovějšího přemýšlení musím ještě ocenit poctování původním povídkám), ale od této chvíle se mi v hlavě řetězí už jenom spousty rozčilujících ale. Klasicky s vyčerpáním obyčejného pátrání a běžnodenní legrandy přicházejí potřeby ustanovit se taky jako velké drámo a tím se z původně sympatických postav stávají nekonzistentně jednající idioti za účelem křečovitých konfliktů (což je třeba věc, která pro mě zcela divácky znehodnotila několik posledních řad Dr. House). Za druhé mě od požitku ze sledování odvádějí očividné chyby v práci tvůrčího štábu. Z nějakého důvodu se totiž příběh o postavě, která je geniální díky svému extrémnímu chápání pravidel lidské společnosti a lidského chování, odehrává ve světě, kde zákony přestávají fungovat. Jak je možné, že po úniku policii stačí pět minut se schovávat v temné uličce, ale v následujících hodinách můžete chodit po ulicích za denního světla, pracovat ve své oblíbené laboratoři a dokonce se vracet do svého vlastního bytu, kde proběhlo zatčení a následný únik, aniž by vás kamkoliv vkročíte nesejmula speciální jednotka, protože přiznejme si to, ta místa jsou pro váš výskyt zcela běžná a jste právě policií podezírán z toho, že jste nejnebezpečnější psychotický terorista v moderních dějinách Anglie, možná i všech dob. Taky mě trošku mrzí, že hodně point divák zvládne uhodnout dříve než protagonisté (zvláště třeba v prvním díle mi to přišlo extrémně jednoduché a pro Sherlocka dost ponižující, že na svoji otázku, kterou si položí velmi návodně, hledá odpověď tak dlouho) - nevím, jestli je to úmyslně, nebo jsem nějak vycvičená rozpoznávat tyto věci, ale v závěru usoudím, že scénář bohužel není tak chytrý, jak se tváří. Další věc je ta, že když se Sherlock démonizuje jako člověk neschopný citu a přátel, většinou mi to nepřijde dostatečně doloženo na akci a pouze se to konstatuje. Je to možná tím, že sama nějakou tu sociální poruchu mám a tak se s ním dovedu ztotožnit, zatímco Watson se v mých očích chová jako mnohem větší blb než ten náš ústřední Aspergerus (tohle se mi děje i u Big Bang Theory, kde vidím, že Sheldon se chová v souladu se svými pravidly a je vlastně fér, kdežto Leonard je zákeřný anarchista). Ale potěšil mě Pes Baskervillský a fakt, že pronásleduje vlkodlaka George z mého milovaného Being Human. A taky se mi velmi líbila výsledná podoba osudové ženy. (2014) --- Dodatek po shlédnutí 4. série v roce 2017: What the actual flying fucking fuck? ()

Galerie (412)

Zajímavosti (107)

  • Scéna, v ktorej Sherlock požiada pani Hudsonovú, aby mu pošepla meno antagonistky "Norburyová" (orig. "Norbury"), kedykoľvek sa jej bude zdať, že je namyslený či príliš sebaistý, naráža na podobnú žiadosť, ktorú dal Sherlock Watsonovi v knižnej predlohe príbehu Arthura Conana Doylea "Žltá tvár" ("The Adventure of the Yellow Face"). V nej je Norbury miesto jedného z prípadov, v ktorom zlyhali schopnosti tohto slávneho detektíva. V oboch prípadoch je to symbol Sherlockovho prenáhlenia sa a precenenia svojich schopností. (Phosphorus)
  • Představitel Johna Watsona Martin Freeman má shodou okolností druhé křestní jméno John. (Uuuza)
  • Martin Freeman (dr. Watson) a Amanda Abbington (Mary Morstan) jsou partnery i v osobním životě a mají dvě děti. Ženicha a nevěstu si před kamerou zahráli již potřetí. Předtím tomu bylo ve filmu Dluh (2003) a v seriálu The Robinsons (od r. 2005). (Sadi)

Související novinky

Andrew Scott je nový pan Ripley

Andrew Scott je nový pan Ripley

26.09.2019

Hvězda seriálů Sherlock (Moriarty) a Potvora (sexy kněz) Andrew Scott získal hlavní roli v připravované seriálové adaptaci slavné série knih o známém zloději, podvodníkovi a sériovém vrahovi Tomu… (více)

Drákula od tvůrců Sherlocka našel obsazení

Drákula od tvůrců Sherlocka našel obsazení

29.11.2018

V nové drákulovské minisérii od tvůrců seriálového Sherlocka se v hlavní roli objeví herec Claes Bang (Dívka v pavoučí síti, Most). Třídílnou sérii dělají Steven Moffat a Mark Gatiss pro BBC a… (více)

Febiofest má letos Deneuve i stan na Václaváku

Febiofest má letos Deneuve i stan na Václaváku

11.03.2018

Pětadvacátý ročník Mezinárodního filmového festivalu Praha - Febiofest letos nabízí velmi kvalitní dramaturgii a zajímavé hosty. Tím jistě nevyhledávanějším bude francouzská herečka Catherine Deneuve… (více)

Bond má prvního kandidáta na režii?

Bond má prvního kandidáta na režii?

03.05.2017

Po miliardovém Skyfallu nám bondovská série nabídla Spectre, které se dočkalo horšího přijetí a nevydělalo ani 900 milionů dolarů. Filmová logika v takových případech velí zastavit stroje a zvážit… (více)

Reklama

Reklama