Scream

Na Scream mám takový zvláštní názor. Dlouho jsem se mu vyhýbala, protože jsem četla spíše negativní kritiku, že je to slátanina a zkrátka je to fakt takový ten hloupý seriál pro teenagery. No v podstatě je to naprostá pravda a jsem si toho opravdu vědoma. Ale něčím mě to prostě baví. Je to dost oddychová záležitost, naštěstí jsem si docela oblíbila postavy, avšak co oni tam prožívají, tak já bych byla za tu dobu už třikrát přestěhovaná. No zkrátka mají tuhý kořínek, a tuhý až moc. A to je myšleno tak, že Scream na logiku opravdu až tak brilantně nehraje. Závěr 1. série mi přišel spíš jak ze špatného snu a i když se scénaristé snaží být šokantní, mně to přišlo jako výsměch a totální placová improvizace. Vrah jsou všichni a nikdo, vrah je všude a zároveň nikde, prostě takový opravdu precizní malý zabiják s teleportem a velmi zvládnutým uměním hackerování. Nicméně se nám to zatím jen tak směle rozjíždí, postavy jsou spíš hloupé figurky (až na vtipného Noaha) a těžko si s tímto počinem vybudujete jakkoliv hlubší vztah. 2. série začíná trošku přitvrzovat, bohužel ale jedeme na stále stejné vlně, děj je možná krapet zamotanější a ještě neuvěřitelnější, vrah je opět absolutně (ne)šokantně odhalen a pak tu máme ještě extra dvoudílný halloweenský speciál, který se mi moc nelíbil. Zjišťujeme, že konec druhé série byl jen alternativní a opět odhalujeme dalšího vraha. Scream je opravdu přitažený za vlasy a bohužel to nedělá schválně, ale myslí se naprosto vážně. Kdyby tomu tak nebylo, možná je mé hodnocení o hvězdu vyšší. Na úkor toho všeho mě to ale opravdu docela baví. Scénáristé si nechali otevřený konec, děsím se, jak moc stereotypní třetí série může být a jsem zvědavá jako dlouho to ty děcka ještě vydržej, ale koukám dál. Navíc chválím super soundtrack. (27.10.2016)