The Defenders

Přesto to, co by jeden čekal. Jenže až tak od závěru třetí epizody a do té doby pouze v náznacích. Problém není ani tak to, že zpočátku si každý z členů hraje na svém vlastním písečku, jako spíše to, že veškeré ty linie působí jako vyloženě nadbytečné čtrnácté a patnácté díly jejich samostatných uzavřených třináctidílných sérií a nikoli jako regulérní pokračování jejich osudů. A navíc platí, že kvalitou ty jednotlivé segmenty přesně odpovídají kvalitě sérií jejich protagonistů. Takže Murdock s Jessicou jsou kvalitativně někde zcela jinde než Luke (tam to aspoň stojí na Colterově charismatu a Misty) či vyloženě otravný Danny Rand. Ovšem jakmile se přeci jen dají dohromady, tak i ten Iron Fist rázem funguje. Jede se ve stylu předurčeném předchozími "díly"; tedy dobrá fyzická kaskadérská akce uvnitř skladišť, přímočarý zbytečně okecávaný průběh, solidní záporačky (jakkoli Sigourney nemá takřka prostor čili si musí vystačit čistě se zlověstným mhouřením očím) nebo ne zcela konzistentní mix "realistického" přístupu ke komiksu s tím přepáleným. Je to dobré i zábavné, ne že ne, ale chtě nechtě to působí jako solidní jednorázový speciál pro fanoušky spíše než regulérní vyústění několikaletého budování, ke kterému veškeré dosavadní řady směřovaly; zvlášť když jakžtakž osudové je to jen pro jednu z postav a mystikou opředená nadnárodní überzločinecká po staletí budovaná organizace se ukáže být schopnostmi nechtěně směšným ekvivalentem zlotřilého oddílu Kobra Kai z Karate Kida. (21.08.2017)