Queer as Folk

There’s None so Queer as Folk Justin Taylor – tak trochu umělec, tak trochu spratek – se jedné noci potkává s Brianem Kinney. První polibek, první sex. Briana chce každý, ale problém je, že ho nikdo nemůže mít. A takhle to všechno začíná. Příběh party přátel – účetní Ted, tak trochu šílený Emmett, lesbický pár Lindsay a Melanie, nesmělý Mikey a samozřejmě Brian, kterému nezáleží na nikom a na ničem. Nebo se tak alespoň tváří... Jeden z mála seriálů, kde s přibývajícím počtem sezón kvalita neklesá, ale naopak stoupá. Z humorné záležitosti s takřka videoklipovým vizuálem se stává čisté drama, u kterého se vám na tváři objeví častěji slzy než úsměv. Postavy se vyvíjejí zcela neodhadnutelným směrem, někdo zemře a někdo se narodí... Bylo by bláhové myslet si, že se takový druh seriálu zalíbí všem, především heterosexuální muži dají zřejmě přednost seriálu The L Word a nejde jim to mít za zlé. Každopádně člověk by neměl QAF odsuzovat, dokud ho nevyzkouší. Třeba v něm něco najde. Třeba v něm najde sebe. A když ne, tak se u něj může alespoň pobavit a ani to není zas tak špatné, ne? Liberty Avenue. Liberty Dinner. Babylon. Save the Last Dance for Me. Nezapomenu... We will survive. (06.04.2007)

Opakovaná anabáze, která se se mnou táhne u většiny seriálů: ze začátku to vypadá nadějně, pak dobré dojmy postupně vyprchávají, jsouce nahrazeny rozpaky, aby se nakonec zájem vytratil zcela a úplně. Dvě hvězdičky už se mi zdály jako příliš přísné, jakkoli bych to viděla spíš na ně, ale dvě a půl hvězdičky mi tady schází... Nápad to nepostrádá, dobré herce už vůbec ne a hudba v člověku budí touhu začít křepčit vzdor pozdním a k tomuto počínání neprosto nevhodným hodinám. Ale k čemu to všechno, když má člověk dojem, že sleduje dokonale nablýskanou a dokonale povrchní módní přehlídku, jejíž účastníci se procházejí a poposedávají se sofistikovaně znuděným výrazem v tváři a sklenkou v ruce. Povrchnost je slovo, které se mi pro charakterizaci téhle řady nešťastných a méně nešťastných příhod zdá nejvýstižnější. Nebudí to zájem, prožitek, vcítění, ztotožnění s postavami, nebudí to nic. Nezajímalo mě, co bude dál, bylo mi naprosto lhostejné, co a komu se přihodí v dalším díle a kdo si to s kým rozdá na kožené pohovce nebo předložce u krbu. Dalo by se říci, že vyleštěná a z drahých materiálů ukovaná forma pohltila obsah. Jenže to by napřed nějaký obsah musel existovat. (21.07.2007)

83/83 Intenzivně jsem žila s tímhle seriál cca půl roku, zrovna když mi vyšla pauza mezi pozdějšími sériemi The L Wordu. A byla jsem okouzlena. Jako seriál je to velice komplexní a uspokojující i náročné fanoušky. Je zde mnoho atributů k detailnějšímu prozkoumání, ale stravitelné je to i jen jako pravidelná schůzka s oblíbenou partou. Milovala jsem párování Chrise Pottera a Hala Sparkse v 1. sérii a jelikož to nedopadlo, tak později to byl hlavní stín na celkovém vývoji. Nicméně nákup comicsu Rage a knižního průvodce k prvním třem sériím zase odehnal mráčky na mém čele. Ptáte se na srovnání s původní UK verzí? US to rozhodně vyhrává na celé čáře, včetně uvěřitelnosti. (05.02.2009)

Vlastně ani nevím, jestli se mi ten seriál líbí nebo ne...The L word je proti QAFu podle mě rozhodně lepší a nemůžu si odpustit trocha srovnání..Shane X Brian, to je kapitola sama o sobě..Shane jsem nesnášela, jenže jak se tak dívám, tak ono asi v každém seriálu musí být někdo takový, jenže tady, u Briana je to až moc přehnané, i ten sex, takže i tu Shane začínám mít bohužel ráda. Tady se nemůžu zbavit pocitu, že 9 z 10-ti chlapů, které v QAFu zahlédnete, jsou gayové a to i v tom "hetero" světě. K 5 hvězdičkám tomu chybí hodně, ale vlastně, nebýt tam dvou L ženských, které tento seriál zachraňují před upadnutím do chlapské stupidity, hodnotím ještě níž.. Průměrná homosexuální podívaná, která, je bohužel i na mě moc a některé scénky opravdu musím přetáčet, a to nejsem žádný homofob.. (17.06.2010)

První sezóna: Nepochybně jedno z největších překvapení minulého desetiletí. Seriál z prostředí komunity, ve které většina jsou "oni" a menšina jsme "my". Poprvé jsem se seriálem Queer As Folk seznámil před mnoha lety prostřednictvím německé televize PRO7 a už tehdy si mě toto výjimečné dílo získalo. Především výbornou hudbou a tanečními sekvencemi vůbec. Zbytek jsem musel pominout, protože němčině nevládnu. Po letech jsem se rozhodl tuto látku oprášit a k seriálu jsem se vrátil. A teď už s jistotou mohu říci, že jsem nadšen. Ať už zmíněnými tanečními sekvencemi (kamera se v těchto chvílích vyžívá v bayovských čtvrtobletech) či přesným výběrem hlavních aktérů. Samozřejmě že scénáristicky se zde objeví nějaké to klišé jako v jiným "vztahových" seriálech (akorát zde jde o stejné pohlaví), ale ta energie, ten drive, to je něco neuvěřitelného... Zde je totiž parádní chemie mezi jednotlivými postavami. Jejich chování nebylo nelogické, věřil jsem každému, každý byl ve své roli přesvěddčivý. Konec první sezóny je velmi rozporuplný a záleží na každém, jak na to budete připraveni. Nicméně pro mě je důležité, že mě to nakoplo a jsem rozhodnut sledovat další sezónu. Zatím velmi krásných 8/10.______Druhá sezóna: Platí téměř totéž, co bylo řečeno o sezóně první, herci svými postavami žijí, na první pohled pořád dobré. Jen je škoda, že je tu více seznamování a rozchodů, což zavání telenovelou a samoúčelností. 6/10.__________Třetí sezóna: Ubyl počet epizod, přibyly silnější dějové linky a skutečné herecké koncerty. Třetí sérii se nedá prakticky nic vytknout. Závěrečná epizoda je neuvěřitelně emotivní a téměř mě smetla. Jednoznačně nejlepší série. Plných 10/10. (31.10.2007)