Sanitka

Silně prorežimní seriál, se značnou mírou dobových schematismů (a zjevně zapadající do propagandistické koncepce strany), který má ovšem i svá zjevná a nesporná pozitiva - scénář Jiřího Hubače (např. postava MUDr. Richarda Skalky má až kunderovský rozměr ve své nesnesitelné lehkosti bytí...a tragickém konci) a skutečně silné a autentické herecké výkony v čele s charakterním Jaromírem Hanzlíkem. Celý projekt ještě dotváří záchvěv nostalgie, který percepci dnešnímu divákovi asi dosti stimuluje. Kdo by navíc řekl, že za celkem řemeslně dobře natočeným a po všech stránkách fungujícím seriálem stojí Jiří Adamec, tedy právě ten, který má na svědomí ten nejhnusnější brak z nováckých estrád. Možná jen jedno tomu napovídá - seriál uvozuje snad ta nejotřesnější titulní píseň celé československé kinematografie. Každopádně Sanitka zubu času odolala a své místo si ve vysílacích schématech současných českých televizních stanic oprávněně hledá i dnes... (30.03.2011)

Můj nejoblíbenější český seriál. Je neuvěřitelné, jak dokázal zachytit životy a tehdejší poměry tak citlivě a zároveň jasně. Vedle pomalejší a delší Nemocnice na kraji města, je Sanitka trochu "akčnější" a hlavně pokrývá celé spektrum postav a problémů. Skvěle jsou vykreslené postavy, v čele s Janderou v podání Jaromíra Hanzlíka, vedle něj ovšem nezapomenutelně hrající Bartoška, Vinklář a další. Skvělá hudba, a to nejen úvodní "SOS" dělá strašně moc. Dokáže z obyčejné scény jako je chůze prázdnou chodbou, udělat nezapomenutelný zážitek. Dnešní scénáristé, kteří vytvářejí rádoby realistické seriály se studiovými scénámi a papírem šustícími dialogy, by si měli Sanitku pouštět od rána do večera. Hlavně Adamec by si měl připomenout, jaké kdysi točíval seriály, než na Nově definitivně zaroste mechem. (08.04.2008)

Jen mě tak napadá - úlitby komunistickému režimu nebyly zločiny proti divákově inteligenci? Jinak, chca nechca, musím hodnocení Sanitky lehce poupravit. Stále platí, že píseň je osmdeátkově hnusná, vyprávění plné patosu a zvláštností, na Hubače dost. Sanitka nemá žádný historický dějový oblouk, nastane v něm vývoj co se týče postav i modernizace samotné záchranné služby, jenže bez zasazení do konkrétních let je to k ničemu. Eva Hudečková a Josef Karlík dost přehrávají, nejhorší je asi pořád zápletka kolem doktora Mádra a to už jsme zpět u úliteb a inteligence. Po těch letech mě ale velmi potěšilo, jak je postava Jandery nejednoznačná - drzý i k tehdejším autoritám, dovolí si vyslovit myšlenku, že nikdo není jen černý, nebo bílý, divák si není jist, jestli je jeho vztah k bývalé milence pouhým přátelstvím a podobně. Na nervy vám jde možná jen jeho připitomělý úsměv, když z něj všichni lámají, proč vlastně k té záchrance chce, přitom i největšímu blbečkovi musí být jasné, že chce zkrátka být u první starosti o pacienta. Otázkou do diskuze je, jestli by se tehdy s touto povahou skutečně dostal tam, kam se dostal jako postava v seriálu. Jinak Režisér Jiří Adamec natočil dříve pár vynikajících věcí i spoustu blbostí (Dlouhá míle, Zkoušky z dospělosti), ale se současnými Cestami domů ze to opravdu nedá srovnat. (09.10.2017)

Myslim, že hodnotící příliš seriál nevnímali a rovnou ho zavrhli jako "socialistické dílo". Měli by dávat lepší pozor ve scénách, kdy nejsou k sehnání kaštany, kdy nejsou k sehnání byty, kdy se doktoři a personál v nemocnicích chovají arogantně (stejně tak a to poměrně často prominentní lidé jako náměstci a tak), politické schůze (a rozhodně nijak nepřibarvené) na téma co komu dovolit... To opravdu nejsou atributy budovatelského díla (srovnejme s takovou Ženou pod pultem :)). Ano, ideologické záležitosti se samozřejmě najdou, zejména vše okolo Mádra (Kostka), na druhou stranu tam jeho útěk vlastně ani nebyl nějak odsouzen. Hubač ostatně vyprávěl o ideologických zásazích do scénáře a jak bylo pracné seriál uvolnit alespoň v té podobě, jak běžel. A jinak je podle mne mezi seriály králem s atmosférou, dobrými charaktery i zápletkou. V porovnání se současnými TV blitky na pokračování naprosto jiná třída. (11.10.2005)

Když mě bylo asi 5-6 let, už tehdy jsem měl trojici nejoblíbenějších filmových počinů. První byl Švejk, druhý Hostinec u Kamenného stolu a třetí Sanitka. Nejlepší na tom je, že tahle trojka je stále mezi mými topovými klasikami. To znamená, že Sanitka je kultovní dílo, protkané uvěřitelnými a lidskými příběhy z mistrovského pera Jiřího Hubače. S obludným pokračováním druhé série Filipa Renče nemá smysl se nikterak srovnávat. (08.04.2023)