The Ten Commandments
Desať Božích prikázaní
The Ten Commandments
The Ten Commandments
Režie:
Cecil B. DeMilleKamera:
Loyal GriggsHudba:
Elmer BernsteinHrají:
Charlton Heston, Yul Brynner, Anne Baxter, Edward G. Robinson, Yvonne De Carlo, Debra Paget, John Derek, Cedric Hardwicke, Nina Foch, Martha Scott (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Velkoryse pojatý historický snímek hollywoodského režiséra Cecila B. DeMillea vychází z druhé knihy Starého zákona a soustřeďuje se na líčení Mojžíšových osudů. Děj začíná v okamžiku, kdy se malého dítěte, které připlave v košíku po řece, tajně ujímá Bithiah, královna Egypta a přijme je za své. To je pak vychováváno v přepychu a dostane se mu vzdělání. Teprve až v dospělosti Mojžíš zjišťuje, že vlastně patří do jiné společnosti. Procitá z „bohatého snu“ s vědomím, že musí židovskému lidu vrátit svobodu. S pomocí otroků se vzbouří proti nevlastnímu bratrovi faraónovi a kněžím, kteří pevnou mocí ovládají Egypt... Zkušený hollywoodský tvůrce a režisér Cecil B. DeMille, se vrátil k stejnému biblickému tématu již podruhé, první němou verzi natočil v roce 1923. Rozpočet finančně náročného projektu byl v době jeho vzniku mimořádně vysoký, film nakonec stál 13 milionů dolarů. Příběh je ukázán jako strhující dobrodružství, plné víry a vášně, s univerzálně platným poselstvím. Přitažlivost filmu, je kromě tématu, položena na velkolepé výpravě, součástí děje jsou obrovské makety pyramid, vynikající práci kameramanů s barvami a skvělých hereckých výkonech holywoodských hvězd. Postavu Mojžíše ztvárnil Charlton Heston, úlohu faraona hraje Yul Brynner. Kromě toho se natáčení účastnilo asi sedm tisíc statistů, dvojnásobně vysoký počet zvířecích „komparsistů“, dodnes jsou obdivuhodné některé optické triky (zejména obraz odchodu Židů z Egypta, před nimiž se rozestoupí vody Rudého moře). (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (140)
Dvě poznámky: Desatero samozřejmě vznikalo desítky let předtím, než do filmu vtrhly realistické digitální triky. Obří davové scény se točily tak, že se postavily gigantické dekorace (mnohdy následně použité ještě v dalších filmech) a před nimi pobíhali statisté v tisícových počtech. Říkám to proto, že tyto scény vypadají i po desítkách let často LÉPE, než epické kamerové přelety přes záplavy CGI klonů. No a pak jsou tu triky, nad nimiž se musí každý filmařinou oblouzněný nadšenec rozplývat - přestože už dnes nemají moc společného s přesvědčivostí, je na každé jejich sekundě vidět, jak bylo náročné je vyrobit a nakolik pečlivě jsou implementovány do scény. Zásadní scéna Desatera, kdy se rozestupuje moře, je monumentální a působivá dosud. ()
Přímočará velkofilmová adaptace mojžíšovské story, ke které není potřeba odříkávat desatero každý večer před spaním, ani si s ním klepat o čelo, nýbrž se dá užít i nezaujatě jako taková skoropohádka. Hlavní hrdina byl sympatičtější jako udatný egyptský dobyvatel než jako Bohem vymytý zarostlý spasitel, ale co se dá dělat... ()
Ačkoliv jsem ateista a k náboženství (v jakékoliv podobě) mám vztah veskrze záporný, musím konstatovat. že filmy s náboženskou tématikou nebo alespoň podtónem bývají občas velmi povedené. Desatero přikázání je hodně zajímavý snímek s Charltonem Hestonem v roli Mojžíše a může posloužit alespoň částečně jako obrazová verze Starého zákona. Cecil B. DeMille je klasický režisér klasických filmů a tímto snímkem to jen potvrdil. Výpravná podívaná se spoustou tehdy známých jmen se tak stala určitě jedním z nejpoutavějších filmů s biblickým námětem. ()
DeMille sice natočil remake svého vlastního filmu, ale tyto dva filmy jsou každý úplně jiný, zatímco stará verze je rozdělená na dvě části, jedna ze starého Egypta a druhá ze "současnosti", kdežto verze z roku 1956 je jen o životě a skutcích Mojžíše. Musím uznat, že tento film se mi líbil, byl celkem zajímavě natočený a po formální stránce bych ani nevěděl co vytknout, Hestona mám rád jako herce(když pominu to co sem viděl v Bowling for Columbine) a nepamatuju si, že by mne jeho herecký výkon kdy zklamal. Ale tím, jak se DeMille soustředil na svoje monumentální scény s mnoha a mnoha komparzisty, snažil se oslnit zdobností, místy už přeplácaností, tak se film prakticky odcizil lidským emocím a zůstala z něho jen pompézní, vychloubačná slupka, jež se snaží diváka za každou cenu ohromit. Emoce, které postavy projevovaly, mi připadaly místy projevované příliš nepřirozeně, nevěrohodně. Celé to působí jako oživlá ilustrace Bible, obsahující pár věcí, jež by mi k Bibli neseděly. Především počáteční část, kdy se Mojžíš považuje za Egypťana a je zamilovaný do princezny. Mnohem lepší historický film je Ben Hur Williama Wylera. ten je takový mnohem lidštější, našel sem v něm emoce, jímž se DeMille tady odcizil, a celkově chování postav působí logicky a ne tak nesmyslně. Přes všechny možné zápory Desatera, ho považuji za kvalitní podívanou, protože biblické náměty se těžko zpracovávají tak, aby to pro obyčejného nevěřícího jako sem já bylo aspoň trochu zajímavé, což se DeMillovi podařilo. Edit: 16. 1. 2021 - taky se bavíte tím, jaké jste byli před 14 lety naivní jelito? Dneska v tom filmu vidím něco trochu jiného - ta nevěrohodnost a absence emocí tam stále je, ale nedocházelo mi, v jaké míře DeMillův film cílí na obeznámeného, věřícího diváka. Namísto civilního vyprávění sledujeme sérii symboly nahuštěných oživlých a patosem oplývajících tableaux ze života starozákonního proroka - co scéna, to pregnantní ilustrace původního příběhu z Bible. A pří vší té monumentálnosti a epičnosti film postrádá možnost, jak se jednoduše napojit na jednající postavy, kterým chybí prokreslené psychologická hloubka a motivace a celé vyprávění vyvolává podobným dojem jako série obrazů křížové cesty Ježíše Krista. Tak znovu nashle za 14 let. ()
Galerie (230)
Zajímavosti (44)
- Snímek byl natočen v Sinai a Egyptě, kde bylo nafilmováno okolo 5 % filmu, s obrovskou výpravou a kulisami, které byly v době uvedení jedny z největších, které kdy byly vytvořeny. (JARDAHONDA)
- Poslední režijní počin DeMilla. (Chatterer)
- Rudý dým, který ve filmu symbolizuje přítomnost Boha na hoře Sinaj, byl vytvořen umělým efektem dýmu, kterým byly překryty záběry skutečné hory Sinaj. (vesper001)
Související novinky
Spielberg a biblický velkofilm?
Už to trochu vypadá, že se studio Warner Bros. rozhodlo kompletně zfilmovat Bibli (a příběhy s ní souvisící). Nejdřív uvidíme epickou bitvu mezi archanděly v Alexem Proyasem režírovaném Paradise Lost… (více)
Desatero přikázání se stalo během časů takovou mantrou mnoha věřících po celém světě a rovněž se stalo základem etiky a slušného chování budoucích generací nově vznikajících kultur. Dokonce jsem byl jednou mile překvapen, že jsem byl pozván na exkurzi jedné rómské garsonky, kde přebývalo necelých třicet obyvatel tohoto etnika. Při prohlídce na mně začali ze skříní vyskakovat nějací malí opičáci hulákajíc nějaké skřeky v jejich místním dialektu, pak přede mnou jeden pidlooký malý mužík spustil takzvanou měsíční chůzi a la Michael Jackson a já jsem chtěl pomalu, ale jistě vzít do zaječích. Ještě než jsem tak učinil, tak jsem si všiml na všudepřítomných seškrabaných stěnách viset mnoho plakátů všechmožných celebrit od Michaela Jacksona, Whitney Houston, Willa Smithe a mnoha dalších. Mezi těmito hvězdami americké pop kultury bylo i velké množství takzvaných božských relikvií, mezi nimiž bylo i naše vyobrazení Desatera přikázání, což mně mile překvapilo a hned jsem se chtěl zeptat našeho průvodce, proč mnoho občanů z jejich etnika končí v kriminálech kvůli nedodržování těchto morálních kodexů? Otázku jsem trochu přehodnotil a zeptal jsem, jestli místní domorodci. kteří žijí v místní jeskyni, kde to smrdí jako v pavilonu opic vědí, co je na těch deskách napsáno a jestli tomu rozumějí? Načež mi vzápětí bylo odpovězeno, že tuší, co je tam napsáno a že si o tom po večerech dlouze vyprávějí při svých každodenních posezeních u pika, kde jim přednášející vypráví jakousi legendu o nějakém muži, co vyvedl rómy do země zaslíbené a tam jim dal morální kodex, z nichž jedno z těch přikázání zní „Kdo nekrade, okrádá rodinu". Dál už jsem neposlouchal, jelikož mi začali slzet oči a tak jsem se šel nadýchat čerstvého vzduchu. V tomto nádherném americkém velkofilmu, který trval necelé čtyři hodiny, takže někteří diváci si během tohoto představení několikrát schrupli můžeme vidět jeden z nejznámějších příběhů Starého zákona, který společně s potopou Světa a příběhu o Adamovi a Evě zná snad každý průměrný občan, který chodil do budovy, která se nazývá škola. Na tomto snímku je zábavné pozorovat, jak v té době , kdy se natáčel byly speciální efekty teprve v zárodku a paradoxem je, že právě za speciální efekty dostal tento film jediného Oscara a to byl nominován celkem v sedmi kategoriích. Když pominu tyto speciální efekty a všudepřítomné divadelní kulisy, kde máte pocit, že se většina filmu natáčela ve studiu a že tam byl posléze přidán obraz do pozadí, což bohužel bylo ve většině případů vidět, tak to bylo obsahově a herecky velice vydařené divadlo při kterém jsme se nenudili a při kterém ty čtyři hodiny uběhli jako voda v krvavém Nilu. Herecky kromě tisíce komparzistů samozřejmě vynikal jeden ze sedmi statečných Yul Brynner a také návštěvník planety opic a velký zastánce a milovník zbraní Charlton Heston. Když člověk dokouká takovej film, tak si pak možná víc váží tý svobody a je rád, že nežije v nějaký tý porobě a otroctví, kdy nad ním stojí nějakej ten dráb a bičuje ho za špatně vykonanou práci. Ty doby se snad už nikdy nevrátí a my budeme vesele žít až do konce věků. Za příjemný kulturní zážitek dávám spravedlivých 90%. () (méně) (více)