Borgiové

Splněný sen milovníků historických „intrikáren“, které se nebojí používat filmovou řeč a nedělají z diváka hlupce, kterému je vše třeba polopaticky sdělovat (snad jen popisky s uvozením období by se hodily, působí to dojmem, že se to vše semele během týdnů a nikoli let) a navíc přecházejí od intrik i k činům. A vůbec nejlepší na tom je, že stále je to především o prokreslených živoucích postavách a emocích. Úvodní tři epizody jsou docela utahané, nic moc se v nich vlastně ani ne(u)děje a navíc je do nich necitlivě a násilně naroubovaná „propojovací“ postava žoldnéře. Ne, že by to bylo špatné, to ne, ale přeci jen jsem si říkal „do čeho si to Neile Jordane duši dal“. Takto si nechat utíkat mezi prsty tak silnou látku jako jsou osudy Apeninského poloostrova za vlády Borgiů je trestuhodné. Jenomže od čtvrtého dílu (a to ještě slabý odvar kvalitativních výšin, do kterých seriál zavítá během druhé série, která patří mezi to vůbec nejzdařilejší v žánru) se Borgiové stávají přesně tím čím měli být od samotného počátku, tedy ukázkovým kouskem na poli intrikářských historických seriálů, byť pravda, že s historií nakládají poněkud "hodně po svém"; a je to mnohdy spíše volně na motivy historie více než co jiného. A byť se autoři „ducha postav i událostí“ drží, tak pro věrný zážitek je potřeba zamířit jinam. Z herců by za zmínku stáli snad všichni (i „kontroverzně“ pojatý znuděný Ironsův papež), ale v čele tohoto nebývale kvalitního hereckého peletonu šlape Arnaudův Cesare. Třetí série je rovněž zdařilá, ale ve své první polovině bez tahu na branku. Ovšem jakmile se rozjede tak opět stojí za to. A i nadále platí, že Cesare je jednou z nejlépe napsaných a soustavně se vyvíjejících kontroverzních postav televizních obrazovek. Největším záporem celého seriálu je ovšem zrušení v momentě, kdy se k nejzajímavější pasáži osudů a činů Borgiovic famílie teprve schyluje; grr… (09.06.2011)

Obecně považuji tyto historické seriály za přínosné a to i přes určitou bulvarizaci historie. Pořád zde však existuje vyšší infromační dějinná hodnota a oheldně oné skandalizace, ono to zase nemusí být od pravdy až tak daleko. Asi tím nejdůležitěšjím je samozřejmě scénář a právě ten považuji za nejsilněšjí stránku seriálu. První série je poměrně nadupadná událostmi a je zde hodně málo druhořadé vaty. Téměř všechny pasáže nějak rozvíjejí děj a i přes některé nadbytečbé scény má celá série tah. Dalším kladem je určitá „erudovanost“ dialogů, které tak nějak souznějí s duchem doby, ve které se děj oderhává. Až si myslím, že to může být někdy k nevoli některých diváků. No a samozřejmě film zdobí to, že se nešetřilo. Tj. na seriály slušná výprava, hudba a kostýmy jsou snad na nejvyšší možné úrovni. (15.03.2012)

Cirkev vo vrcholnom kontraste k svojmu oficiálnemu poslaniu. Vraždy, sexuálne neresti, majetky, prakticky neexistuje hriech, ktorý by tí najvyšší predstavitelia neochutnali. Napriek tomu sa mi to zdá priemerné. Politický boj Borgiovcov je zaujímavou líniou seriálu, na druhej strane to presexualizovanie bolo na úrovni Tudorovcov, kde sa to dalo viac akceptovať. O Lukrezii sa dobre vie, že nerestne žila, napriek tomu je to práve ona ukázaná spočiatku ako nevinné dievčatko. Pobavili ma ale dobové cirkevné praktiky, kde si sami sebe odpúšťali hriechy, ale najmä výrok z prvej časti, ktorý situáciu medzi kňazmi znamenite vystihuje: "Kto z vás je bez detí, nech hodí kameňom." (24.02.2016)

Historická soap opera. Jedna velká nuda v krásných kulisách s herci, kteří nemají moc co hrát a jen odříkávají uměle působící repliky. Je to opravdová škoda, protože téma rodu Borgiů nabízelo strhující podívanou se vším, co k renesanci patří. Jenomže ono "strhující" nepřišlo za celou řadu snad ani jednou. Borgiové zcela postrádají šťávu a šmrc Tudorovců, kteří dokázali předvést jak komplikované postavy tak i moderní přístup. Tohle mi přišlo jen jako suché odvýprávění dějin(a to ještě dost ořezaných), které by svou nekonfliktností a bezkrevností zapadlo akorát do historických rekonstrukcí History Channel. 2. řada: Tak to pozor! Borgias se po všech stránkách neskutečně zvedli. Není to sice tak policky vychytralé jako Tudorovci, ale jinak je 2. řada kvalitou opravdu vysoko. Irons konečně nepřehrává a jeho výkon spolu s Davidem Oakes je brilantní. Krásná výprava, velmi málo nudných a nelogických pasáží dělají z téhle řady skvělý zážitek. Jen tak dál. (23.05.2011)

První, co mě na seriálu upoutalo byly titulky. Tady si zase někdo pohrál, a to důkladně. Každý seriál HBO mě fascinuje stylizací a hudbou právě v titulcích. Krev na rukách svatých a líbezných lidí, zamrazí vás už při pohledu na koláže fresek a do stejných odstínů barvených obrazů ze seriálu. A první minuty po nich mi bylo jasné, že tenhle seriál si buduje svou vlastní působivou atmosféru italské renesance. Je znát větší smysl pro detail a slovní hříčky, jako kdyby se každým rozhovorem táhla neviditelná nit, kterou se snažíte zachytit; každá věta říká něco jiného, než její slova. Kostýmy a výprava jsou naprosto nádherné, a ze seriálu na vás křičí všechno: pozor, tady se nebude sázet jen na krev a sex, jak to u jeho sester z HBO bývá, tady se rozehrává velký příběh jedné zajímavé rodiny, kterou nevíte, jestli máte nenávidět, nebo jí fandit. Všechno má svůj účel: vražda, sňatek, zákazy a příkazy způsobující bolest vlastním členům rodiny, tohle všechno se musí spolknout, aby charismatický papež v podání brilantního Jeremy Ironse dosáhl svého. Příběh proplouvá dopředu volně, bez zbytečných kliček a nesmyslů, nedělejte si žádné násilí, přátelé, jen sledujte pompéznost jedné intrikánské rodiny, jejíž příběh dějiny značně zkrášlily a jejich pověst očernily. (28.08.2011)