poster

V zajetí démonů

  • USA

    The Conjuring

  • Slovensko

    V zajatí démonov

  • Velká Británie

    The Conjuring

Horor / Thriller / Mysteriózní

USA, 2013, 112 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Tom_Lachtan
    ****

    Horory skoro nesleduju a to ani sám, ani ve skupinách (obzvláště do kina na to s nikým nepůjdu) a to z jednoho jednoduchého důvodu, nefungují na mě lekačky a tam kde ostatní řičí úděsem já se směju (a to myslím zcela bez nadsázky, obzvlášť když je ta skupinka, proto nikdy do kina, kde nechci ostatním kazit zážitek) a všeobecně na mě hororové propriety (prozkoumávání temných míst, dlouhé pohledy někam, kde "nic" není atp.) působí hrozně bezúčelně. Proč jsem se tedy na tenhle film podíval? Z jednoduchého důvodu, slíbil jsem to (a to i přesto, že Insidious taktéž od Wana jsem těžce odzýval) a tak je tenhle komentář spíš než k jednomu filmu o mém vztahu k žánru obecně. Ne že bych neměl rád "horor" jako žánr, najdou se v něm filmy, které mě baví a dokonce při nich přijde i lehké mrazení v zádech či podbřišku, těch je ale hrozně málo, protože od nich vyžaduju určité kvality a vlastnosti, třebas že nebudou využívat prvoplánově lekaček a propriet (těch kde jsem dal výše pár příkladů), jeden z mála filmů, který za takový kvalitní považuju jest Americká verze Kruhu. Pak tu máme další možnosti, kdy se mi horor může líbit a to tehdy, kdy ho neberu jako zástupce svého žánru, ale jako něco specifického, třebas jako akční atmosferickou podívanou (případ španělského [rec]° ), nebo jako "paranormální drama", kde mi ovšem překáží právě ony věci tipické pro horory. A tady už se konečně dostávám k filmu, ke kterému píšu komentář (o=´ V zajetí démonů by totiž mohl být právě takovým "paranormálním dramatem", jen je tam na můj vkus moc velký důraz na hororovité prvky (ano, já vím, je to jen a jen můj problém), nemám rád, když všechno vypadá prvoplánově temně a zákeřně s pokud možno co nejvíc tajuplnou vizáží- temný strom, temné dveře, temná příjezdová cesta, temné kohoutky u dřezu na nádobí.... A tak jsem v některých částech filmu skoro trpěl. Naštěstí jsou ale zas scény, které fungují, obzvláště ty s dvojičkou démonologů. Závěr se bohužel nese v až moc přepáleném duchu a je rozháraný mezi víc věcí najednou, což výsledku nesluší. Sám za sebe bych dal asi silnější tři hvězdičky hlavně za onu dvojici a v některých pasážích skvělou atmosféru v kombinaci s příjemnou staromilností (nejen co se časového zasazení týče), jenže jako žánrový ignorant a prase dám o jednu víc. A kdo dočetl tenhle komentář až sem, zaslouží si lízátko v barvě dle vlastního výběru, pokud si to přečte i někdo, koho uvidím, nechť se o něj přihlásí.(3.9.2013)

  • Radko
    ****

    Všetci píšu o recyklátoch, jedna novinka tu je - tento horor je bez mŕtvoly. Jasné, ozveny minulosti sú všade v podobe desivých bubákov. Pripomínajú desivé, zlé a kruté udalosti, nechávajúce prítomné odtlačky v podobe nočných môr, nespavosti, vŕzgajúcich dverí a náhodných úderov. Komu by z tohto nepreplo? Koho by neposadol z toho všetkého des v kombinácii so starosťou o potomkov? A: zaberie terapia Bibliou? Či áno či nie, poučenie znie nasledovne: nechajte radšej pokrstiť seba i svoje deti a vyzdobte si príbytok krížikmi a inými devocionáliami. Predovšetkým ale nezabúdajte na dni plné nevýslovného rodinného šťastia a pohody. Zosilnená verzia strašidelného tajomna zo zaprášených vecí, polo zhnitých drevených podláh, neznámych novoobjavených priestorov a starobylých almár v kombinácii s blízkosťou strnulo nehybnej hladiny močaristého jazera a ponuro pôsobiaceho kmeňa starodávneho stromu. Všetko čo má správny adrenalínový film obsahovať je použité vkusne. Napätie sa dá krájať, svetlo, aj keď sa rozsvieti, nezaženie nikdy prevládajúce temné ladenie. Zručne je tiež vyvážený pomer napätia a odľahčenejších scén. Dalo by sa povedať: ideálny rodinný katolícky horor.(21.3.2014)

  • Rob Roy
    ***

    Horor pro co nejširší spektrum diváků, takže ne pro mě. Wan umí, to nezpochybňuju, ale scénář snad opravdu vyplivl nějakej stroj, co použil všechna klišé. Skryté místnosti, chodby, vymítání, mrtvý pes, strom s oběšencem... žádné oběti ani následky na psychice (přitom postava Vera Farmiga si o to přímo říkala a bylo to na dobré cestě), prostě jenom bezpečná cesta lunaparkem. Můj oblíbený režisér v rozhovoru říká, že horor je o překračování hranic, vydávání se mimo bezpečnou zónu. A to tady zoufale chybí. PG 13 Insidious měl geniality a nápady jako "médium s plynovou maskou", scény které spoustu diváků rozhodily, ale spoustu potěšil ten nápad něco takovýho zkusit. Velký krok zpět. Mohl to zachránit partnerský pár démonologů ale ty jsou taky jen naťuknutý. 7/10.(4.8.2013)

  • castor
    ****

    Obrovský odlehlý barák, vrzající dveře, hrací skříňka, zastavující se hodiny, záhadný sklep, zvonkohra, krvavá historie, pět dcer a jeden manželský pár. Realitní makléři brzy nebudou mít co žrát!! O krapet lepší než Wanovo Insidious, proto ty čtyři hvězdy (tři by byly v rámci žánru skutečně nespravedlivé)!!(21.9.2013)

  • Morien
    odpad!

    Zvuková stopa filmu děsila i moji sestru, která vedle v kuchyni počítala limity, ale to, že jsem trošku řvala strachy (přece jen je noc a ten kravál ve filmu byl velký), mi nemůže zabránit v tom, abych se pokusila prohlásit, že film vlastně ve výsledku nic moc. Protože ta story je prostě strašně, strašně špatná. Samozřejmě jsem si vyhledala, jak že to s rodinou bylo ve skutečnosti, a ihned mě začaly napadat různé způsoby, jak by se podobná látka dala zpracovat. (Mezi jinými i bergmannovské drama, například. Černobílá. Matka v kuchyni hněte těsto. Musí se postarat o svou rodinu. Rodina musí vydržet. Políčky neviditelných rukou. Studené políčky a ji z nich pálí tváře. A znova. A znova. Otec ve sklepní dílně opravuje rozbité hodiny. Čarodějnice ho hladí po krku a zádech a představuje si samu sebe v manželské posteli. Pět dcer se k sobě tiskne v jednom pokoji, jsou oněmělé, po tvářích jim tečou slzy, zatímco slabé hlasy přesně za hranicí světla se dožadují pozornosti pro sedm vojáků pohřbených ve zdi. Deset let v tomto domě. Deset let čekání na boha.) A James Wan se samozřejmě vytasí s tak podružnou interpretací, až bych si přála ho někdy osobně potkat a nafackovat mu. Jeho (a tedy scénář napsali nějací dva jiní lidé, kteří by tedy asi taky zasloužili osobní setkání) verze okázale ignoruje jakýkoliv ze zajímavých a originálních prvků původního případu, takže nám vzniká bezpohlavní a nerozlišitelná říkanka podobná desítkám dalších, která žádnou nálepku "podle skutečné události" nikdy nemůže obhájit. Žádné ctění času nebo citlivost pro koherenci duchařského světa. Místo rozvíjení na místě přítomných motivů zanáší pozornost pitomými srdceryvnými problémy vyšetřovatelů. Damn, ale i ten sklad plný "věcí" by mohl být tak cool, kdyby vypadal a byl použit jinak. A teď už jsem tak rozčílená, že raději přestanu psát.(15.12.2013)

  • - Skuteční Ed a Lorraine Warrenovi vyšetřovali paranormální jevy v domě Perronových v letech 1973-1974. (casyy)

  • - Trýznění rodiny Perronových ve skutečnosti trvalo dlouhých deset let. (Veronixxx)

  • - Režisér filmu James Wan si přál natočit film ve stylu starých duchařských hororů ze 70. a 80. let. (virus10)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace