Hannibal

Od začátku do konce temná a depresivní podívaná s pomalým tempem, velkou porcí brutality a opravdu špičkovým zpracováním. Takhle ponurá a stylem ojedinělá kriminálka v bedně zatraceně chyběla. Je jenom škoda, že tvůrci jakoby se občas ztratili pod vším tím nánosem depky a psycho teroru a zapomněli na budování příběhu. Scénáristé se tak trumfují v tom, kdo z nich vymyslí úchylnější a brutálnější vraždu, ale samotné vyřešení případů bylo mnohdy skoro primitivní. A to ani nemluvím o tom, že celá ústřední linie okolo Willových halušek a Hannibalova manipulování je ke konci poslepována až příliš násilně. I přes občas drhnoucí scénář se však stále jedná o výtečně natočenou kriminálku s mrazivou atmosférou, po jejímž skončení vám asi nebude dvakrát do zpěvu.Mads Mikkelsen je Bůh a já při servírování některých Hannibalových pokrmů dostával hlad. Což není vzhledem k jídelníčku zrovna povzbudivá informace.80% (29.06.2013)

Nebýt skvělého Madse, tak by to byl čistokrevnej průjemnej seriál, takhle si mě to získalo, ale přeci jen nesmrtelnost většiny hlavních postav, skoro až sexuální touha mezi Hannibalem a Willem, kdy člověk čeká jestli se oprcaj, nebo zabijou, bo obojí, řešení mordů stylem "Prostě to vím" a jako bonus seriál vše tak překombinovává, jak českej nároďák v útoku (což znamená milion přihrávek a žádnej gól, páč nikdo nestřílí) to vše mě na seriálu neskutečně sralo. Já si tak čistě užívala, když byl na obrazovce Mads, kterej má vlastně všechny rád, některé na talíři, jiné jako budoucí menu. Willíkovi když začne okázale mrdat, tak je to celkem prima, no ze záporáků bych vyzdvihla asi Červenýho draka, borec to zahrál na pána...nebo na draka? Prostě to zahrál dobře. Prasečák si dal orál s úhořem, holky se nám polesbily, soukmenovkyně byla šukézní a Hannibal s Willem asi koukali na Bod zlomu a dali si skok důvěry. Každopádně to nějakým zvráceným způsobem baví, jelikož Mads je prostě nádherný exemplář sociopatické, sadistické svině se sexapýlem. Už se těším až zkusím nějaké recepty. (16.10.2020)

Rozhodně jeden z nejvyspělejších zástupce seriálů parazitujících na konci Dextera. Rozjezd s ruční brzdou je nemilý, jenže tvůrci od začátku využívají faktu, že divák ví, co je Hannibal zač, a tak si vystačí s malými náznaky, kterými šponují atmosféru plnou nejistoty a možných plánů jednoho velkého gurmána. Jednotlivé případy, tvořící vedlejší linie, jsou těžkou zkouškou pro každého, kdo čeká na duel dvou společenských vyvrhelů. Navíc se tyto linie nestačí vyřešit v jedné epizodě a periodicky se vrací, což většinou způsobí ještě větší dějový guláš. Vraždy jsou sice neskutečně zvrácené a nechutné, ale dělat z každého psychopata poetického vraha s uměleckým talentem je přeci jen až moc na efekt. Druhá série slušně graduje, ale filozofování se začíná přejídat a místy až artové tempo také nepotěší. Třetí série je takový paskvil z Hannibala a Červeného draka, takže to svádí k porovnávání s filmy a seriál nepřináší nic lepšího. Navíc křečovitá proměna původně sympatické Alany Bloom je absolutně nelogická. S1: 70% S2: 75% S3: 60% (19.08.2019)

Obsahuje náznaky spoilerů. Will Graham (vynikající Hugh Dancy) má neobvyklý dar, díky naprosté empatii je schopný se vcítit do myšlenek jakéhokoli vraha. Nakonec se ale přece jenom objeví jeden, který Willovy schopnosti otestuje až na samou hranici. Bryan Fuller má očividně slabost pro smrt. Jak v Dead Like Me, tak v Pushing Daisies, smrt byla ústředním motivem, v obojím často absurdní a vyhrocená, většinou fascinující, ale především vždycky politá pořádnou porcí humoru. Zajetou tradici humoru v Hannibalovi Fuller opouští a vydává se probádat její podstatně temnější aspekty (a já tak s jistotou můžu říct, tenhle seriál patří mezi nejznepokojivější, co jsem kdy viděl). Naštěstí ale neopouští svůj rukopis jako takový. Psychologie postav je propracovaná a vymazlená k dokonalosti a dynamika vztahu ústřední dvojky neztrácí dech po celou dobu seriálu. Objevuje se zástup Fullerových oblíbenců, rozkošná Caroline Dhavernas (Jaye z Wonderfalls) tady klofla rovnou hlavní ženskou roli, ale objeví se mnoho dalších, jako Ellen Muth (DLM), Raúl Esparza, Ellen Greene, Gina Torres, Molly Shannon (PD) či Eddie Izzard (Mockingbird Lane), k tomu se přidává nádherný (byť mnohdy šokující a odporný) vizuál, a nemám tak moc nač si stěžovat. Paradoxně možná to, co ostatní láká a baví nejvíc, mi brání jít s hodnocením ještě výš. Nepovažuju se za zvlášť citlivého diváka, taková série Saw mě vždycky bavila, Hannibal ovšem nejednou otestoval můj žaludek, nejen násilím vizuálním (ač taková instalace z 2x05 mě ve snech chvilku strašila), ale především tím psychologickým (kupříkladu díl 1x04, případně osud Dr. Gideona), skutečně mám problém pochopit rating 14+, já se dívat na Hannibala ve čtrnácti, dnes a denně bych se probouzel s křikem. Po úplném finále seriálu převažují jednoznačně kladné dojmy, v případě možného obnovení na další řadu už ovšem při sledování nic nejím... (06.09.2015)