poster

Strážci Galaxie Vol. 2

  • USA

    Guardians of the Galaxy Vol. 2

  • USA

    Guardians of the Galaxy 2

    (neoficiální název)
  • Nový Zéland

    Guardians of the Galaxy Vol. 2

  • Kanada

    Guardians of the Galaxy Vol. 2

  • Slovensko

    Strážcovia Galaxie 2

  • Nizozemsko

    Guardians of the Galaxy Vol. 2

  • Austrálie

    Guardians of the Galaxy Vol. 2

Akční / Dobrodružný / Sci-Fi

USA / Nový Zéland / Kanada, 2017, 136 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • 3DD!3
    *****

    I pro mě znamenal David Hasselhoff a jeho mluvící auto hodně... Druzí Strážci Galaxie hrají na rodinou notu (dotáhl ji tam Vin Diesel z Rychle a zběsile?) a emociální veletoče. Zlý hajzl může mít zlaté srdce a naopak, zlatý hajzl může mít zlé srdce. Pokračující linie odhalující Quillův původ je zdařile zvrácená a nápad s živou planetou dostatečně neokoukaný. Potěší návrat Tanga a Cashe, parodování dronové politiky USA, Draxovy humorné vložky i Grootův roztomilý úsměv. Herecky se nic nemění, všichni si to neskutečně uzívají a Gunn si plní dětské sny duhovými bublinami a nostalgickou muzikou vytváří galony pohody s finálovým emocionálním ždímákem, který předčí i první díl. Za mě naprostá spokojenost.(9.5.2017)

  • Isherwood
    **

    Je to jako vykuchat jádro Červeného trpaslíka, natáhnout jej na dvě hodiny, hodit do kouzelné krabičky, kde makají trikoví otroci a pak si nechat vygenerovat „film“. První půlka je ještě vcelku snesitelná, především Rocketovi se daří to, co v prvním díle nedovedl nikdo, tedy sázet osobité momenty a úderné hlášky, ale v momentě, kdy se definuje záporák, mi blesklo hlavou: „A je to v hajzlu!“, protože pak už jenom poctivě odškrtáváte všechny propriety standardního marveláckého menu. Dezert se nekoná, překvapení jakbysmet.(20.8.2017)

  • Morien
    odpad!

    Takže hned na začátku musím říct, že některé vtipy mi připadaly opravdu vtipné (ale spousta dalších ne, například všechny scény, kdy se někdo nuceně z plna hrdla smál, všechno s topornou paní s tykadly, apod.) A hned potom musím říct, že tohle přece ani není film. Je to sled skečů kolísající kvality, které doopravdy nespojuje nic. Nejhlavnější hrdina je pasivní až na půdu a jeho kolegové se snaží rozehrávat svá témata, ale protože mi nikdo (snad až na Yondua) není sympatický, tak mě ty vedlejší trable nezajímají. Možná sestry a jejich konflikt by nabízel něco slibnějšího, ale protože se to všechno odehrává jenom v dialozích a v krátkém přiděleném časoprostoru, tak se to utopí a vyšumí. Přítomnost dvou záporáků, z nichž ani jeden nepředstavuje pro hrdiny kvůli jejich nezranitelnosti pražádnou hrozbu (ale z nějakého důvodu máme věřit, že zrovna oni už určitě natuty zničí celý svět, potažmo všechny světy), je klasickým nešvarem současných pokračování komiksových filmů. I ta jedna zhasnutá svíčka se musí sfouknout sama, aby se Marvelu nedalo vyčítat, že je moc měkký. Chris Pratt pro mě i nadále zůstává zcela nevhodný představitel hlavní kladné role jakéhokoliv filmu. Určitě by byl skvělý sidekick, ale jako alfa omega nefunguje ani náhodou. Střídání vtipných, bojových a sentimentálních pasáží je mechanické až to bolí, a abych svůj komentář uzavřela kruhem, tohle přece ani není film.(30.8.2017)

  • Ainy
    ****

    Neskutečná zábava od začátku do ... ano, dá se říct, že do konce. Tam trochu stříkly emoce, nicméně humorná tečka to zakončila. Hlášky, skvělá akce, vtípky, vesmírné bitvy a odkazy na osmdesátkový seriál mě spolehlivě odrovnávaly, i když jsem občas cítila, že to už sklouzává k přehnanosti. Ovšem ne ze všeho jsem byla tak odvařená. Nepochopila jsem to "zahradničení" Petrova tatíka s egem velkým jako planeta. S následky jeho sázení si filmaři moc neporadili a podle mě to hodně špatně zpracovali. Celkový dojem z filmu je ale výborný. Určitě se s jedničkou dá hrdě rovnat a v porovnání s ní v ničem nezaostává. Malá rada - nezvedejte se hned při prvních titulcích. Přijdete o bonusy.(7.5.2017)

  • verbal
    ****

    Ten večer mi zkurvilo více věcí. Budu teď asi nepatrně pejorativní a expresivní, abych dostatečně zřetelně vyjádřil své spravedlivé rozhořčení, tudíž Svazy katolických matek a Klubíky bigotních šosáků okamžitě přestanou číst a potáhnou raději do piče. Dvakrát v životě jsem neuváženě nasmrkal jedné paní do gramofonu a teď za to krutě platím. Mně i oběma mým antikoncepčním selháním se jednička děsně líbila, taxme ve stejné sestavě vyrazili i na dvojku. Satanžel jsme se nemohli dočkat, až to budou hrát v jediném poctivém, nebanditském kině s lidskou tváří, naprosto srovnatelně komfortním, které tu ještě tak tak skomírá po ryze monopolním nájezdu dvou holandských Cinezmrdů, jeden bez dvou z Amsterdamu, druhý za dvacet z Rotterdamu, majitel tentýž, 90 procent trhu, antimonopolní úřad na to jebe. Kurvy jedny, amorálně hrabivé. Takoví dárci orgánů mají totiž zpravidla v kině žízeň. Jednou jsem se kdysi pokoušel vstoupit do sálu s igelitkou z Tesca, kde jsem měl ilegální kontraband v podobě 2l (slovy „dvou litrů“) Fanty za 19 Kč (slovy „devatenáct korun českých“), vrhlo se na mě hned u vchodu komando sveřepých uvaděčů, vyrvalo mi ji z ruky s tím, že mi ji vrátí na konci školního roku, a velitel už si skoro nasazoval gumové rukavice na prohlídku tělesných otvorů, jestli náhodou ještě někde nepašuju další dvoulitrovku. Plival jsem kolem sebe a okázale pičoval na všechny strany, ale bylo mi to platné jako downovi učebnice astrofyziky, a málem na mě zavolali policajty. Podobně potupnou proceduru jsem před svými vyživovacími povinnostmi podstoupit nehodlal, abych jim šel příkladem, a tak jsem se uvolil nezřízeně utrácet v cinezkurvysynském baru. „Ale jen střední, kurva,“ říkám jim výchovně, „zase byste chodili furt chcát a měli z filmu hovno!“. „Máte naprostou pravdu, pane otče!“ odpověděly unisono mé dokonale edukované celoživotní starosti. Ale co se nestalo! Ta úděsně milá slečna u pultu, která se patrně právě překvalifikovávala z hajzlbáby na nejpomalejší ťukačku do pokladního terminálu ve střední Evropě, a proto jsme se ve frontě o třech lidech ani chvíli neotravovali asi třicet minut, mi po objednání dvou středních (0,75 l) Fant nabídla krutohustě výhodný buzi-nes, a sice jestli prý nechci velkou (1 l), je to prý jen o deset korun dražší a budu toho mít víc. Po rychlé konzultaci se svou židovskou kalkulačkou jsem nemohl jinak, než nadšeně souhlasit. Boží, to jsou ale v těch kinech altruisté a filantropové, co se snaží jednomu tak bezelstně ušetřit, až mu zbyde ještě i na přízeň žen a luxusní předměty! A pak to přišlo. 75 (slovy „sedmdesát pět“) korun za jeden litr močoviny z postmixu, ověřená nákupka tohohle svinstva - 8 Kč včetně DPH. NOTYPYČO!!! Opravdu nejde o nějakých posraných 75 kulí, ale o princip a nemožnost jiné volby! Stoprocentní zisk by byl ještě vysrkatelný, 200 procent na procezení něčeho o pojebaných zlodějských hovadech mezi zuby, ale skoro 1000 procent marže na pančovaném svinstvu, to by si snad nelajsli ani Lehmanovic bratři v nejlepší formě, ani v pětihvězdičkovém hotelu v centru Kurvy stověžaté. Po letmém nahlédnutí do účetních závěrek těhle pamrdů zjistíte, že rock co rock vykazují čistých 10 mega jen za prodej občerstvení. A proč? Protože každý návštěvník je prostě odsouzen k dilematu - buď být debil a cvaknout nějakému otylému holandskému amorálnímu zmrdovi jachtičku, nebo mít žízeň. A moc možností jít do jiného kina, než k evidentním monopolním zlodějům, už nezůstalo. (Ostatní naprosto neziskové pochutiny a pro ty chudáky totálně likvidační ceny lístků rozeberu záhy v rozsáhlejším textu.) Takže jsme se usadili, fuckani usrkli a nesměle se zeptali: „Pane otče, smíme promluvit?“ „Povoleno, když to musí být,“ odvětil jsem dobrosrdečně, „ale buďte struční, výstižní a jděte rovnou k jádru věci!“ „Pane otče, pokorně prosíme za prominutí, ale my to patrně nadále požívat nebudeme. Je to totiž, a odpusťte nám to poněkud expresivní vyjádření a prostořekost, mimořádně odporné.“ „Smradi nevděční,“ utrousil jsem nasraně a začal vytahovat z kalhot řemen. Avšak abych byl sice přísný, ale spravedlivý, před výkonem trestu jsem ochutnal. A vskutku, opravdovou Fantu to nevidělo ani v tom třicetiminutovém martýriu pomrdaných reklam, kterým vás před každým filmem úplně zadarmo!!! bez skrupulí nakrmí, a chutnalo to jako chcanky bezdomovce s akutním zánětem močových cest, co měsíc nežral nic jiného než enormně chemicky ošetřované pomerančové slupky. Ale nekupte to za ty prachy a tak výhodně! No co vám budu povídat, všechno mě to otrávilo natolik, že málem byla narušena má pověstná objektivita při posuzování díla samotného. Ono je totiž těžké vychutnat si film, když v hubě máte pachuť předražené koňské moči a půl hodiny před samotným začátkem vás ještě nějaký vypičenec za židovských 170 korun svévolně terorizuje až nehumánními Impulzovými a dalšími komerčními audiovizuálními zvěrstvy. Sebeovládnu se však, a ač okolnosti kulturního prožitku hodnotím smradlavým žluklým odpadem v osidlech Cinezabijáka filmů, Vol. 2 má naprosto fantastickou úvodní titulkovou scénu, Taclík, zmutovaná mývaloliška, loupežníci z Mrazíka, mimigrůt i ten tupoň a neherec Bautista jsou opět homixově nekonvenční a vtipní, Kurt šarmantní, a než na vás závěrem jako z Assvenžrů vykydají tunu odporného patosu a kýčovitých rodinných hovnot, což vám podruhé zkurví den, je to stejně dobé jako dokonalá Vol. 1. Půjdu ale oproti ní dolů jen o jednu, protože jsem si trochu spravil náladu, když jsem zbytkem toho předraženého žlutého travexu těm nezištným dobrákům s gustem pořádně polil sedačky a udělal kolem řádný bordel. Ano, byl jsem to já, řada 10, místa 14-15-16. Velmi doufám, že vás zvýšené náklady na uklízečku kompletně zruinují a dostanou šanci rozumně!!! prosperovat divácky přátelské, neparazitní a nemonopolní kinematografy.(10.5.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace