Četníci z Luhačovic

Nemohu nesrovnat Četníky z Luhačovic, na které jsem se velmi těšil, protože tuto dobu mám i přes její nesporné zápory hrozně rád, a Četnické humoresky. U prvně jmenovaného seriálu šlo především o zobrazení stavu doby. Mluví se o počátcích Československa, problémech krátce po vzniku, ale též o přímých důsledcích první světové války. Humoresky naproti tomu zobrazovali více život obyčejných lidí, chudobu, problémy. A neopomněli na humor. Ten zde prakticky úplně chybí. Případy pak pokrývají více lidi z vyššího vrstev. Proč se na začátku střídají velitelé jak na běžícím páse těžko říct. Zřejmě tvůrci měli obavy o to, zda vedle kriminálních případů budou mít Četníci vůbec čím zaujmout. A strach to byl pádný. Charaktery jednotlivých četníků totiž jsou sice rozličné, ale jen málokomu skutečně přirostou k srdci. Zvláště, když jeden homosexuál nejprve jednoho mladého četníka svede a pak najednou dělá, že nic. S morálkou četnictva se neslučuje ani jeden z velitelů, který něco po mladících chce, ale zároveň sám koná jinak. Nakonec ale i na něj dopadne ruka spravedlnosti a hne se v něm svědomí. Je těžké se s četníky ztotožnit nebo si je nechal vlézt pod kůži. Četníci se ani nesnaží o sblížení nebo o otevření se nám divákům. Jedná se o filmový způsob seriálu a lze říct, že přes množství rádoby zábavných postav (Dana Batulková, Vica Kerekes, ale v závěru třeba i Radim Novák a Jiří Maryško - proč nedostali více prostoru, když jako jediní zastupovali humor, škoda, že až na konci a ne v celém seriálu) je seriál více výpovědí doby, která ale místy pude působit chladně a jen těžko si získá více diváků, kteří se budou k seriálu vracet opakovaně a rádi, aby jim seriál pomohl odlehčit a uvolnit se a který by častěji působil odlehčeně a pozitivně než opačně. V tom je hlavní rozdíl mezi Četníci z Luhačovic a Četnické humoresky. (12.07.2021)

Hodnotící kompromis.Na druhý díl seriálu jsem se díval ze zvědavosti, jak se jim "dílo podařilo". I když se v tomto díle řeší vražda, v některých momentech jsem přemýšlel jestli se na seriál dívat jako na detektivku, nebo na relaxační komedii. Nakonec asi obojí. Báječně jsem si odpočinul, a z tohoto pohledu bych snad dal i víc než ty dvě hvězdičky. Na straně druhé, odvahu prohlásit tohle za detektivku by bylo hodně odvážné. Herecké výkony mnohdy na úrovni lepších amatérů, snad s výjimkou Hájka a Donutila ml. U Zedníčka se podařilo jeho "češtinu" akcentovat až příliš, mnohdy téměř k nesrozumitelnosti,v předváděné fyzické kondici by zřejmě pro prvorepublikové četnictvo byl fakticky nepřijatelný.Paní soudcová Cmíralová je posazena do role potrhlé ženštiny. Ale tohle nejsou snad ani chyby herecké, ale spíše režijní - působilo to na mne dojmem, že do této polohy byly jejich role směřovány. I když nepříliš velká, přesto mile na mne působila role cikána, ve které jsem vnímal jeho prohnanost i "hrané herectví". Takže dojem spíše rozpačitý. A co nejvíc utkví v paměti? Asi "KAM NA ŠUTRY". Po příběhu Staré dluhy jsem zvýšil hodnocení ze tří hvězd na čtyři. Jen se bojím že odchod Vlacha může znamenat, že za čas se vrátím k původnímu hodnocení. (13.01.2017)

Nechutná agitka ve prospěch vepřů, resp. Rakouska-Uherska, českej velitel špatnej, bejvalej německej úžasnej, Češi jsou idioti, Němci géniové. Zhovadilosti typu zlatý Rakousko, to by se za Rakouska nestalo (a ještě si ti šmejdi votíraj ty svoje odporný tlamy o vlastence Kramáře) kdyby měl Masaryk rozum, nevyhodil by zkušený četníky (rozuměj vepřový šišlající kedlubny), to je přímo na přes držku! A zasloužili by všichni, od šašků na place až po režiséra, to je odpornost!!! Hlad, bída, zločinnost (zatímco po ostatních válkách byla sytost, bohatství, blahobyt a nulová kriminalita), to zbylo po I. svět. válce, blábolej tvůrci. Mamá, papá, rakouský uniformy a baroni (byť by se mělo jednat o 1. republiku a knížecí tituly byly zrušeny, resp. zakázány používat), dementní skopčáckej přízvuk (řikat) Zedníčka, strnulej, řvoucí Jaškow (škoda, v Expozituře se mně líbil, pochopitelně herecky :-D), s výrazem mumie a politicky korektní miloučcí vepři a homodějové z rodu Žužu. A jdu blejt! Už tam chyběl pouze Heil Herman a Sieg Vokřál, vítající Bernda Posselta v němčině jako úvodník celýho seriálu. Pepík Goebbelsů by stál v rohu a tiše by se červenal, takovou propagandu (jenže i ta byla zoufalá) a zhovadilost by určitě nezvládnul... (13.01.2017)

"To být celé taktická past." Četníci z Luhačovic mi od začátku nebyli moc sympatičtí, ale neodradili mě svými bodáky od dalších návštěv a za to jsem celkem rád. Pod velitelem Stavinohou to totiž bylo celkem za trest, ale vynikající velitel Vlach mne naprosto nadchnul, hypochondrický velitel Sova mě znechutil a za vlády přirozeného velitele Gebrta to celé dost srážela naprosto zbytečná homolinka. Nicméně Luhačovice byly zbaveny padouchů, nějaký ten fórek na mě z léčebného pramene taky občas vykoukl a já se nemusím odjet léčit do švýcarského sanatoria ze smilstva proti přírodě, takže to nakonec hodnotím jako poměrně stravitelné. (28.03.2017)

Seriál se samozřejmě nedá nesrovnávat s Četnickými humoreskami - našla se i podobná témata - malér prvního velitele se zbraní se nápadně podobá případu Zahálky, zamilovaný mladý četník do pomocnice na stanici a matka, která tomuto vztahu moc nefandí.... bohužel ale na brněnské pátračce to žilo, což se o luhačovické stanici říci nedá. Herecky vyčníval a v podstatě táhl seriál Zedníček, i když to jeho šišlání a šla šla mě po pár dílech už lezlo na nervy. Ostatní herci hráli svůj standart, trochu mi tam vadil mladý Donutil - působil na mě jako by ho to ani nebavilo. Kvalita dílů klesala a stoupala příchody a odchody velitelů - nejlepší díly 4, 5 a 6 s velitelem Vlachem. Celkově se tvůrcům seriál povedl, jen by se měli pro případné pokračování domluvit na žánru - to občas násilné vkládání humorných situací se moc nezdařilo. (27.03.2017)