V zajetí démonů

Je to celkom dobrý horor od Jamesa Wana. Má iba priemerný príbeh o jednej rodine, ktorá sa nasťahuje do zdanlivo obyčajného domu na príjemnom tichom mieste na vidieku, lenže už čoskoro si uvedomujú, že tam nie sú sami, obývajú ho temné sily a ich nenechajú na pokoji. A tak si zavolajú na pomoc uznávaný pár odborníkov na paranormálne javy, ale nanešťastie všetci zisťujú, že sily sú omnoho mocnejšie, ako si spočiatku mysleli. So spracovaním som dosť spokojný, ale mohlo to byť ešte o trochu lepšie. Tieto zápletky o prekliatych domoch moc nemusím, takže som bol pripravený na trochu nižšiu žánrovú úroveň, ale aj napriek tomu ma to spočiatku veľmi nepríjemne prekvapilo. Celá úvodná polhodina je až príliš slabá v každom ohľade, jedno otravné klišé vedľa druhého, celé mi to prišlo len nechcene smiešne, až som sa pri tom cítil trápne a filmu som už nedával žiadne nádeje. Ale našťastie potom už ide kvalita prudko hore, mal som pocit, ako by sa vymenil kompletne celý štáb, dej už začne byť konečne zaujímavý, k čomu výrazne napomáha aj prítomnosť samotných odborníkov, čo to celé mimoriadne osvieži, k tomu zaujímavé tajomstvo predchádzajúcich obyvateľov, pár veľmi dobrých nápadov, pričom to už len neustále graduje a tak ma celý tento zvyšok filmu už skutočne bavil. Dosť spokojný som aj po hororovej stránke, ešte tie počiatočné situácie nestoja vôbec za nič, tie sú len nechcene smiešne, ale následne sa už vylepší atmosféra, dobre funguje aj napätie a aj samotné hororové situácie sú dosť zaujímavé, len niekedy už zbytočne prehnané, hlavne tie lietania po izbe. Ale väčšina sa našťastie v rámci možností tohto typu filmu vydarí snáď najlepšie, ako sa dá. Len tých ľakačiek mohlo byť menej, keďže ich vôbec nemusím a otravujú ma. Herecké obsadenie je na tom dobre, samotná rodina je úplne ideálna, ale v tomto prípade ma omnoho viac bavili samotní odborníci, či už hlavný pár, ale aj ich pomocníci. Réžia a technická stránka sú výborné, James Wan aj tentoraz dokazuje, že v rámci žánru patrí medzi najlepších, až prekvapivo kvalitná vizuálna stránka, ale samozrejme hlavne funkčné hororové prvky. Po tej úvodnej časti som mal čo robiť, aby som to nevypol, tak ma to nebavilo, ale som rád, že som to neurobil, lebo ten zvyšok je už ako z iného a hlavne omnoho lepšieho filmu. Ale nabudúce by som ocenil už nejaký iný subžáner. 74% (09.10.2013)

Horory skoro nesleduju a to ani sám, ani ve skupinách (obzvláště do kina na to s nikým nepůjdu) a to z jednoho jednoduchého důvodu, nefungují na mě lekačky a tam kde ostatní řičí úděsem já se směju (a to myslím zcela bez nadsázky, obzvlášť když je ta skupinka, proto nikdy do kina, kde nechci ostatním kazit zážitek) a všeobecně na mě hororové propriety (prozkoumávání temných míst, dlouhé pohledy někam, kde "nic" není atp.) působí hrozně bezúčelně. Proč jsem se tedy na tenhle film podíval? Z jednoduchého důvodu, slíbil jsem to (a to i přesto, že Insidious taktéž od Wana jsem těžce odzýval) a tak je tenhle komentář spíš než k jednomu filmu o mém vztahu k žánru obecně. Ne že bych neměl rád "horor" jako žánr, najdou se v něm filmy, které mě baví a dokonce při nich přijde i lehké mrazení v zádech či podbřišku, těch je ale hrozně málo, protože od nich vyžaduju určité kvality a vlastnosti, třebas že nebudou využívat prvoplánově lekaček a propriet (těch kde jsem dal výše pár příkladů), jeden z mála filmů, který za takový kvalitní považuju jest Americká verze Kruhu. Pak tu máme další možnosti, kdy se mi horor může líbit a to tehdy, kdy ho neberu jako zástupce svého žánru, ale jako něco specifického, třebas jako akční atmosferickou podívanou (případ španělského [rec]° ), nebo jako "paranormální drama", kde mi ovšem překáží právě ony věci tipické pro horory. A tady už se konečně dostávám k filmu, ke kterému píšu komentář (o=´ V zajetí démonů by totiž mohl být právě takovým "paranormálním dramatem", jen je tam na můj vkus moc velký důraz na hororovité prvky (ano, já vím, je to jen a jen můj problém), nemám rád, když všechno vypadá prvoplánově temně a zákeřně s pokud možno co nejvíc tajuplnou vizáží- temný strom, temné dveře, temná příjezdová cesta, temné kohoutky u dřezu na nádobí.... A tak jsem v některých částech filmu skoro trpěl. Naštěstí jsou ale zas scény, které fungují, obzvláště ty s dvojičkou démonologů. Závěr se bohužel nese v až moc přepáleném duchu a je rozháraný mezi víc věcí najednou, což výsledku nesluší. Sám za sebe bych dal asi silnější tři hvězdičky hlavně za onu dvojici a v některých pasážích skvělou atmosféru v kombinaci s příjemnou staromilností (nejen co se časového zasazení týče), jenže jako žánrový ignorant a prase dám o jednu víc. A kdo dočetl tenhle komentář až sem, zaslouží si lízátko v barvě dle vlastního výběru, pokud si to přečte i někdo, koho uvidím, nechť se o něj přihlásí. (03.09.2013)

Wan je pán. Ten film má úplne štandardnú zápletku (ťažko ale niečo vyčítať, minimálne do polovice je film naozaj inšpirovaný skutočným prípadom domu rodiny Perronovcov) a scenár je chabý aj napriek zbytočným pokusom košatiť dej o osudy manželov Warrenovcov a ich dieťaťa. Lenže je to znovu tak fantasticky zrežírované, má to takú hustú atmosféru, fungujúce ľakačky (som skúsený hororový divák, ale mykol som sa snáď na každej!) a výživne gradované finále, že to človek musí radiť medzi žánrovú špičku. Navyše to dobovým zasadením a celkovým poňatím veľmi pripomína mainstreamové hororové klasiky zo 70. rokov. S tým rozdielom, že keby niekto vtedy strašil divákov takto agresívne, odvážali by ich z kín záchranky. (07.10.2013)

James Wan je bůh. A pokud filmař nemůže být bůh, tak minimálně polobůh nebo alespoň něco jako Herkules. Nevím totiž, kde se vyloup, ale musím říct, že jestli se bude držet hororového řemesla, bude z něj asi nejlepší režisér hororových filmů současnosti. Tak vydařený a zároveň strašný, v dobrém slova smyslu, horor jsem neviděl ani nepamatuju. V zajetí démonů se na první pohled tváří jako takový ten klasický nadpřirozený film. Máme tu v příběhu starý dům, duchy, poltergeisty, bažinu, starý ztrouchnivělý strom a vymítání. Vlastně nic nenormálního. Jenže tenhle film dokáže překvapit. Dokáže překvapit atmosférou před a po filmu. Před filmem jsem věděl akorát to, že film je podle pravdy, a že v ukázkách byli lidé, kteří zažili ty hrůzy, co představuje film. Také jsem věděl, že je vše údajně podle té nejreálnější možné pravdy, která se ve filmu mohla objevit. A kterou bychom mohli strávit. Po filmu jsem ale už znal nejznámější lovce duchů z USA a začal jsem lovit další a další informace, které mě utvrdili v tom, že tenhle film není jen tak ledajaký film. James Wan natočil naprosto perfektní horor. Tak dobrý horor jsem hodně dlouho neviděl. Také jsem ale dlouho neviděl postavu, do které by se samotná herečka dokázala tak dokonale převtělit. Vera Farmiga je tady prostě naprosto skvělá! No takové filmy divák potřebuje. Slušná dávka nadpřirozena se vždycky hodí. Trošku nám to upevní víru a potvrdí, že na světě existují věci, které se prostě nedají vysvětlit. (17.11.2013)

Wane, jsi Nový Hitchcock !! Wan zde šel opravdu na maximum! The Conjuring je žánrově jeden z nejčistších a nejlepších hororů za posledních 13 let a konkurenci si stěží najde. Klady: Perfektní práce s kamerou, adrenalinové tempo, znepokojivý smyčcový hudební doprovod, skvělé instinktivní lekačky, hvězdicovité herecké výkony, vytříbený scénář a vražedná ATMOSFÉRA! Zápory: Povědomé teritorium, stopáž dvou hodin je zkratka nedostačující. Tohle je svěží závan čerstvého větru a autentická démonická jízda, která se okamžitě stala mou srdeční záležitostí! Conjuring si vyžaduje Respekt k žánru, jelikož Mámě, Sinistru i Insidiousu nakopal prdel v mnoha směrech ( vzhledem i formou). (27.07.2013)