Doktoři z Počátků

50% uživatelů vidělo 10 minut - to jim k hodnocení stačí! Zbylých 40% dává automaticky odpad, jakmile se to objeví z produkce Nova (o tom žádná), takže viděli kulový a jsou mistry světa (blahopřeju). Zbylých 10% kouká na seriál pravidelně a dá přiměřené hodnocení ke kvalitě tohoto díla. Můj názor na poslední počin z Novy je, že se zatím bavím. Nebýt pana Postráneckého a sígrů ze včelína po boku s Cardou a zákeřným hospodským Vašutem, nebylo by asi o co stát. Jediným mínusem zatím vidím Uršulu a ten její ječák, ten bych vyrazil pryč! Shrnuto, podtrženo - "zatím" 70% *** Dokoukal sem celý seriál (před novým rokem 2014) a musím uznat, že po dlouhé době sem se pěkně pobavil - "zatím" 75% *** Po novém roce sem opět usedl k televizi a "svému" seriálu a musím po třech měsících uznat porážku. Seriál se ubírá přesně tam, kam spousta natahování staré kaše. Myslel jsem, že vydržím aspoň do svatby Panenky s Josefkou, ale toho se nedožiju. Takže končím v polovině dubna (45.díl) a ať si to Nova posere beze mě. Konečné hodnocení 45%. (27.07.2013)

Doktoři z Počátků stanovili ve své době laťku ubohosti seriálové tvorby. U režisérů ani tak nepřekvapí, čemu jsou schopni se upsat. Všichni se totiž podíleli na nějakém tom televizním seriálu s větší či hodně podobnou kvalitou. Jiří Chlumský má navíc zkušenost s podobně ubohou Ordinací v růžové zahradě. Stejné je to i se scénáristy. Ale peníze nesmrdí a něčím se vydělávat musí. Překvapí ale, kolik slavných jmen je schopno se takovému blábolu upsat. Dá se polemizovat, zda víc hloupější jsou jednotlivé zápletky, chování hrdinů, hrdinové sami nebo jejich dialogy. Například Uršula Kluková a Zdena Herfortová hrají totální slepice nad jejichž úvahami občas zůstává rozum stát. Podobně jsou na tom ale jejich mužští kolegové Milan Slepička, Zdeněk Dušek a Zdeněk Srstka. U posledního jmenovaného chápu, že bere jako odměnu možnost si ještě zahrát v seriálu a to prakticky po celou dobu jeho vysílání. Ale třeba přistěhovalecké rodiny, jíž dlouho vévodí Jitka Ježková, či jejich osudy dál, to je na pováženou. Nelze čekat nic než opravdu stupidní zápletky, chování a uvažování. Doktoři z Počátků měli svého času vyplnit prostor. A je opravdu obdivuhodné, že dosáhli více jako 120 epizod a 5 sérií. (31.08.2022)

Vesnice v upachtěné podobě troškovsky parodické povrchní naivity, která se ani nesnaží předstírat snahu, nýbrž divákovi rovnou do ksichtu hřímá, co si myslí o jeho očekáváních a též inteligenci. Doktor z hor dostává tímto dílem nový rozměr, jelikož pečení ve starých kamnech, jež vypadají, jako by právě vyjela z výrobní linky, ošatky na chleba a další venkov zesměšňující rekvizity (včetně úžasného nadčasového oblečení, v němž by nevyšla ven ani moje prababička), vše v papundeklově odporně barevných interiérech by nerozdýchal ani senilní východoněmecký důchodce zmlsaný sestrou Steffani. (15.07.2013)

Uršule bych narval citron do prdele a poslal jí do Treblinky, protože to, co tady předvádí je regulérně zločin proti lidskosti. Jinak je to celý samozřejmě špatnej vtip. Troškovskej l'humour, infantilní novácká hudba a prase Postránecký v hlavní roli je jedna z těch nejhorších kombinací, co kdo stvořil. Causa bibendi zcela očividná, protože jsem si na uklidnění musel dát vodku na exkrát. A zajímalo by mě, jak probíhaly castings nebo prostě jak se jim povedlo sehnat tak otřesnou skupinu (ne)herců. (12.07.2013)

Začnu zpovědí, že jsem vážně neviděl ze seriálu víc, než zhruba deset minut. Ne, že bych snad víc nevydržel (divácká perverzita mi není nikterak cizí), ale tohle je podle mého ten typ seriálu, u nějž deset minut na ohodnocení bohatě stačí. Tři scény mě okamžitě informovaly o kvalitách tohoto počinu – tři scény, které bych vám rád ve stručnosti vylíčil, aby byly důvody mého hodnocení zřejmé. Scéna 1 je hádka dvou partnerů: kariéristy, který chce odletět do New Yorku, a rodinomilky, která chce zůstat v naší malebné vesničce. Vypjaté scéně střetu dvou klišoidních světonázorů jaksi ubírá na dramatičnosti fakt, že oba herci se hádají, jako kdyby text četli ze stěny za svým protějškem. Scéna 2 zachycuje nezvaného hosta, který si moc rád prosí o nášup jídla, zřejmě není vůbec tím, za koho se vydává, a domácí za jeho zády velmi teatrálně signalizují jeden druhému, že se ho musí co nejdříve zbavit. Stojatou lžící v příliš husté polévce se nicméně stává scéna 3. V té je mentálně retardovaná postava. Pro Martina Písaříka mám jediný vzkaz: „Zajeď si do Bohnic, a tam se koukni, jak se chová opravdovej mentál.“ Jeho postava je vlastně můj největší problém se seriálem. Už v Tropický bouři prostě řekli to zlatý pravidlo: „Never go full retard.“ Role někoho opožděného je totiž příliš komplexní, a je hrozně těžký zahrát ji s citem a grácií, aby se z ní nestal urážlivej stereotyp. To je ale věc, kterou bych neměl muset zdůrazňovat komukoliv, natož produkčnímu štábu. Přitom elegantní řešení situace, kdy chcete mít ve svém seriálu mermomocí postiženou postavu, je prostě do té role obsadit někoho postiženého. Máte druhořadej seriál, kde stejně většina herců hraje jen natolik, aby měla zejtra na rohlíky s poličanem, vysvětlete mi někdo, proč ten váš lacinej scénář nemůže odřikávat jedličkář. Já se vsadim, že je spousta mentálů, kterym by se splnil sen, kdyby mohli hrát v seriálu. Takže je to jednoduše ten přístup, s kterym seriál vůbec točej, co mi leze na nervy, protože v mnohym odráží přístup většiny lidí – dáme tomu chudákovi lidskou tvář, ukážeme ho jako součást naší společnosti, ale nedej bože abychom ho do tý společnosti aktivně zařadili. (14.10.2015)