Doktoři z Počátků

Doktoři z Počátků stanovili ve své době laťku ubohosti seriálové tvorby. U režisérů ani tak nepřekvapí, čemu jsou schopni se upsat. Všichni se totiž podíleli na nějakém tom televizním seriálu s větší či hodně podobnou kvalitou. Jiří Chlumský má navíc zkušenost s podobně ubohou Ordinací v růžové zahradě. Stejné je to i se scénáristy. Ale peníze nesmrdí a něčím se vydělávat musí. Překvapí ale, kolik slavných jmen je schopno se takovému blábolu upsat. Dá se polemizovat, zda víc hloupější jsou jednotlivé zápletky, chování hrdinů, hrdinové sami nebo jejich dialogy. Například Uršula Kluková a Zdena Herfortová hrají totální slepice nad jejichž úvahami občas zůstává rozum stát. Podobně jsou na tom ale jejich mužští kolegové Milan Slepička, Zdeněk Dušek a Zdeněk Srstka. U posledního jmenovaného chápu, že bere jako odměnu možnost si ještě zahrát v seriálu a to prakticky po celou dobu jeho vysílání. Ale třeba přistěhovalecké rodiny, jíž dlouho vévodí Jitka Ježková, či jejich osudy dál, to je na pováženou. Nelze čekat nic než opravdu stupidní zápletky, chování a uvažování. Doktoři z Počátků měli svého času vyplnit prostor. A je opravdu obdivuhodné, že dosáhli více jako 120 epizod a 5 sérií. (31.08.2022)

Ne to už fakt ne, další seriál o doktorech, ikdyž v ne tak hlavní roli. Martin Stránský alias dr.Kovář převelen na vesnici, kde asistuje důchodci Panenkovi(návrat Václava Postráneckého do seriálu po x-letech) a řeší spolu zapeklité případy. Bohužel se k tomu propůjčili i další herci(Marek Vašut, Uršula Kluková, Nela Boudová nebo Lenka Termerová, které nestačily Rodinná pouta) a tak tu máme další seriálový skvost fuj!! (07.02.2014)

Začnu zpovědí, že jsem vážně neviděl ze seriálu víc, než zhruba deset minut. Ne, že bych snad víc nevydržel (divácká perverzita mi není nikterak cizí), ale tohle je podle mého ten typ seriálu, u nějž deset minut na ohodnocení bohatě stačí. Tři scény mě okamžitě informovaly o kvalitách tohoto počinu – tři scény, které bych vám rád ve stručnosti vylíčil, aby byly důvody mého hodnocení zřejmé. Scéna 1 je hádka dvou partnerů: kariéristy, který chce odletět do New Yorku, a rodinomilky, která chce zůstat v naší malebné vesničce. Vypjaté scéně střetu dvou klišoidních světonázorů jaksi ubírá na dramatičnosti fakt, že oba herci se hádají, jako kdyby text četli ze stěny za svým protějškem. Scéna 2 zachycuje nezvaného hosta, který si moc rád prosí o nášup jídla, zřejmě není vůbec tím, za koho se vydává, a domácí za jeho zády velmi teatrálně signalizují jeden druhému, že se ho musí co nejdříve zbavit. Stojatou lžící v příliš husté polévce se nicméně stává scéna 3. V té je mentálně retardovaná postava. Pro Martina Písaříka mám jediný vzkaz: „Zajeď si do Bohnic, a tam se koukni, jak se chová opravdovej mentál.“ Jeho postava je vlastně můj největší problém se seriálem. Už v Tropický bouři prostě řekli to zlatý pravidlo: „Never go full retard.“ Role někoho opožděného je totiž příliš komplexní, a je hrozně těžký zahrát ji s citem a grácií, aby se z ní nestal urážlivej stereotyp. To je ale věc, kterou bych neměl muset zdůrazňovat komukoliv, natož produkčnímu štábu. Přitom elegantní řešení situace, kdy chcete mít ve svém seriálu mermomocí postiženou postavu, je prostě do té role obsadit někoho postiženého. Máte druhořadej seriál, kde stejně většina herců hraje jen natolik, aby měla zejtra na rohlíky s poličanem, vysvětlete mi někdo, proč ten váš lacinej scénář nemůže odřikávat jedličkář. Já se vsadim, že je spousta mentálů, kterym by se splnil sen, kdyby mohli hrát v seriálu. Takže je to jednoduše ten přístup, s kterym seriál vůbec točej, co mi leze na nervy, protože v mnohym odráží přístup většiny lidí – dáme tomu chudákovi lidskou tvář, ukážeme ho jako součást naší společnosti, ale nedej bože abychom ho do tý společnosti aktivně zařadili. (14.10.2015)

přetrpěl jsem první díl, opravdu přetrpěl. První díl byl kvalitou velice vyrovnaný, když nuda střídala trapnost. Člověku je z toho až smutno, čemu všemu jsou ochotni se herci propůjčit, a to i velmi dobří herci. Ovšem doba, kdy se dala poznat slátanina podle toho, že se jí vyhýbala herecká špička, ta už je dávno pryč. Na špatně napsanou postavu roku by mohl s úspěchem kandidovat se svou rolí Písařík, to je fakt zoufalé. Problém není v tom, že hraje vesnického blázna, ale to, jak je tahle postava pojatá, to je fakt průser. Myslím, že o nic nepřijdu, když další díly už budou beze mě. Naprostá ztráta času (26.06.2013)

Ona by to byla blbost i bez toho, ale dementně se tvářící Písařík, se zmijovkou na hlavě, jenž vypadá, že si každou chvíli překousne jazyk, posouvá vše do odpadu. Kdo stojí za zmínku je Pepa Dvořák a David Prachař, jinak o ničem (Vašut, to jako vážně?!). A proč jim v každé scéně svítí na Barrandově lampou do oken? To má jako navodit pocit sluníčka? Strašné. (11.08.2022)