Täter unbekannt - Sternstunden der Kriminalistik
Adventure of Criminalistics
Dobrodružstvá kriminalistiky
Režie:
Antonín MoskalykKamera:
Juraj ŠajmovičHudba:
Karel SvobodaHrají:
Boris Rösner, Petr Kostka, Ladislav Mrkvička, Ondřej Havelka, Vlasta Fabianová, Nelly Gaierová, Ladislav Frej st., Daniela Kolářová, Luděk Munzar (více)Série(4) / Epizody(26)
Obsahy(4)
Oblíbený detektivní seriál v režii A. Moskalyka o boji práva se zločinem, ve kterém se rodila vědecká kriminalistika. Každá epizoda je věnována jedné kriminalistické disciplíně, jenž se uplatnila u soudu a později byla uznána jako nezvratný a usvědčující důkaz. (Česká televize)
Videa (24)
Recenze (355)
Úchvatný seriál světové (nebo chcete li, britské úrovně) a patrně asi to úplně nejlepší, co tady kdy vzniklo. Fantastičtí herci (pravděpodobně úplně všichni nejen ze staré, ale i současné školy), skvělá režie, scénář a ach, ano... ta hudba. Karel Svoboda byl mistr, ta znělka je tak neskutečná a tak geniální... Navíc to má úžasnou atmosféru, perfektní zápletky, celý seriál je tak vtahující a tak strašně, strašně úžasný, že se divím, že je něco podobného nenapadlo v Anglii. Zatím jsem sice viděl jenom první sérii, ale nemám co vytknout. Je to napínavé, perfektně zahrané... ale to už se opakuju. Dobrodružství kriminalistiky jsou geniální záležitostí, která se musí vidět. Fascinují mě na tom dvě věci – že jsem to ještě neviděl a že něco tak perfektního vzniklo u nás a za účasti tak úžasných herců. Možná se vám může zdát můj komentář poněkud zmatený, ale tohle je snad úplně poprvé, kdy nevím, jak popsat seriál, abych ho vychválil do nebe. 100%. ()
Za první dvě série je to jasných 5*, ve třetí už sice pár dílů bylo dost slabých, pro ty ale hodnocení snižovat nebudu. I tak asi nejlepší československý seriál (tedy po F. L. Věkovi) se skvělou atmosférou, výpravou a nejlepšími herci. Můj nejoblíbenější díl je Paprsek o padělateli obrazů van Meegerenovi a po něm Krev. ()
Davej to shrnul naprosto přesně - DK je špička naší televizní tvorby, poutavě a zábavně mapuje historii kriminalistické vědy za doprovodu výborné hudby a za hvězdného obsazení. Celek si drží vysokou úroveň, některé díly jsou na *****, jiné o něco slabší, ale vezmete-li v potaz, že jde o skutečné případy.... PS: Můj nejoblíbenější díl? Andrej Hryc a obrazy mistra Vermeera. ()
Tak tady máme třicetileté výročí natočení první řady tohoto seriálu, a i po těch letech je pořád na co se dívat. První série u mě jasně dominuje nad ostatními řadami, ty už nepřinesly tak dokonalou souhru mezi vyšetřováním a vědeckým pokrokem, v čem byly ale srovnatelné, to bylo obsazení jednotlivých epizod a s tím související herecké výkony. Uživateli nascendimu seriál připomínal knihu Století detektivů, a v tom se rozhodně nemýlil. Thorwaldova kniha mě svého času úplně fascinovala a první řada z ní naprosto jasně vychází, pozdější série už se knihou neinspirovaly a bylo to znát. ()
Dobrodružství kriminalistiky mapuje dějiny nejdůležitějších kriminalistických objevů, které posunuly tento obor o velký krok vpřed. Každý díl potom rekonstruuje určitý významný případ či představuje využití určité inovativní metody a jejího vynálezce. 1. díl Stopa - zakladatel moderní kriminalistiky Eugène François Vidocq (Francie 1816-17) ****, 2. díl Jed - vynálezce metody zjišťování přítomnosti arsenu James March (Francie 1840-41) *****, 3. díl Bertillonáž - průkopník využití antropometrie pro identifikaci pachatelů Alphonse Bertillon (Francie 1887) *****, 4. díl Otisk - jeden z průkopníků daktyloskopie Joseph Faurot (USA 1912) ****, 5. díl Střela - průkopník balastiky Robert Churchill (Anglie 1928) ****, 6. díl Krev - vynálezce metody rozlišení zvířecí a lidské krve Paul Uhlenhuth (Rakousko-Uhersko 1902) *****, 7. díl Rekonstrukce - průkopník metody rekonstrukce, patolog Bernard Spilsbury (Anglie 1915) ***, 8. díl Tým - vyšetřování dlouholetého, komplikovaného případu policejním radou Gustavem Schraepelem za pomoci týmu specialistů z různých oborů kriminalistiky (Německo 1928-36) ****, 9. díl Písmo - aplikace metody ověření totožnosti pomocí písma na případu Ludvíka de La Pivardière (Francie 1685-87) ****, 10. díl První detektivní sbor - spisovatel, právník a soudce Henry Fielding, který položil základy Scotland Yardu (Anglie 1747) *****, 11. díl Modus operandi - techniku dopadení pachatele na základě jeho charakteristického způsobu práce dokázal jako jeden z prvních využít inspektor Thomas Byrnes (USA 1877) ****, 12. díl Antropologie - zakladatel moderní fyziologické antropologie Rudolf Martin (Německo 1922) *****; 13. díl Krevní skupina - jeden z nejvýznamnějších vědců své doby Petr Arturovič Semjonovskij, který pomohl objasnit složitý případ pomocí určení krevní skupiny (SSSR 1923); 14. díl Mechanoskopie - zakladatel nauky o stopách a znacích řemeslných nástrojů Ladislav Havlíček (Československo 1927) *****; 15. díl Identifikační kresba - využití metody rekonstrukce pachatelovy podoby pomocí kresby za účelem odhalení pojistného podvodníka Giuseppe Bononciniho (Itálie 1932-33) ****; 16. díl Paprsek - využití infračervených paprsků v případu padělatele obrazů Hana van Meegerena (Holandsko 1946-47) *****; 17. díl Pinkertonova detektivní agentura - zakladatel první detektivní agentury na světě Allan Pinkerton, který mj. proslul v boji proti zločinnosti v dostihovém sportu (USA 1850) ***; 18. díl Poslední odvolání - zakladatel nezávislé instituce přešetřující justiční omyly Erle Gardner (USA 1925) ****; 19. díl Pes - zakladatel chovu služebních německých ovčáků Maxmilian Stefanitz Grafrath (Německo 1890) *****; 20. díl Duplikát - případ rozsáhlého padělání portugalských bankovek (Portugalsko 1924-25) ****; 21. díl Padělek - případ geniálního padělatele bankovek Czeslawa Bojaskiho (Francie 1952-63) ****; 22. díl Hon na rozhlasových vlnách - první případ, kdy bylo použito rádia při pátrání po pachateli trestného činu (Anglie 1933) ****; 23. díl Volavka - použití volavky jako pomůcky k dopadení organizované sítě obchodníků se ženami (Holandsko 1931) ****; 24. díl Portrét duše - jedno z prvních využití metody psychologického profilování pachatele tresného činu žhářství (Polsko 1955) *****; 25. díl Vlas - zakladatel kriminalistické metody analýzy vlasu, forenzní vědec Victor Balthazard (Francie 1910) *****; 26. díl Neznámý - případ Bruneri-Canella o muži, jehož skutečná totožnost nebyla nikdy s jistotou prokázána (Itálie 1929-31) ***** () (méně) (více)
Galerie (409)
Zajímavosti (120)
- V 17. díle s názvem "Pinkertonova detektivní agentůra", který se odehrává v roce 1850, je na dostihovém závodišti vidět moderní pouliční lampa. (M.B)
- Otcem základní myšlenky seriálu byl filmový režisér, dokumentarista a spisovatel Jaroslav Šikl. Ten stál třeba za cyklem Kriminalistické sondy (resp. Kriminalistická laboratoř) z konce 60. let, v němž se divákům pokusil přiblížit práci kriminalistů. Šikl měl s tématem zkušenosti, napsal třeba námět ke Třiceti případům majora Zemana (od r. 1974). Televizi proto v první polovině 80. let nabídl čtyři scénáře, v nichž se polodokumentární formou zaměřil na kuriózní nebo známé případy z dějin kriminalistiky. Ty se líbily nejen ČST, ale i západoněmeckému partnerovi, jenž se rozhodl projekt spolufinancovat. (sator)
- Bertillonova (Ondřej Havelka) ctižádost přinesla i jistou zaslepenost a neschopnost sebereflexe. Díky jeho chybě byl odsouzen nevinně na 12 let kapitán Alfred Dreyfus. Za toto se nikdy neumluvil a své pochybení neuznal. (sator)
Reklama