Mrtví jako já

Dead like me je veľmi zaujímavý počin. Hoci je nápad s reapermi originálny, dá sa povedať, že celý seriál skôr ako na príbehu stojí na postavách. Málokedy sa stáva, že sú postavy obnažené až na kosť. V Dead like je tomu ale tak. Sledujeme príbeh George, ktorá začala skutočne žiť až po svojej smrti, vyrovnávanie sa jej rodiny s jej stratou, minulosť jednotlivých reaperov... Postavy sú napísané tak dobre, že si zamilujete každú jednu z nich (napríklad taká Dolores nemá žiadnu chybu). Ja osobne som sa v pri DLM veľa nenasmial (skôr som sa kontinuálne usmieval popod fúzy)+ (každý diel obsahoval aj vážnu zamysleniahodnú vec:-)), ale užíval som si riadne. 9/10. (04.07.2007)

Prd ví jako... Hm. Další televizně prostoduchá duchařina pro masy "jako ONI" ;-) . . . V lehce telenovelovém duchu a pro našince bohužel opět s debilně vylepšujícím >uměleckým< šašským dablinkem... :-( . . . Neuvěřitelné, jak český čudlák podělá svým zvukovým přepracováním i takto zábavně o(d)duševnělý popkulturní počin někam směrem k duchu tuzemských serriálových debilit... (17.03.2008)

Ostatné komentáre sa venujú deju aj kladným stránkam seriálu a tak už nemám skoro o čom písať. No "dead girl" a jej kamaráti mi tak prirástli k srdcu, že chcem nejaké to slovko utrúsiť. Všetkých som si obľúbila, dokonca aj zo začiatku nesympatické postavy som začala chápať a mať rada. Je mi veľmi ľúto, že niečo také skvelé skončilo po dvoch sezónach. Dalo sa toho ešte toľko rozprávať... ale Američania sú asi na umieranie precitlivelí a čierny humor nechápu. Obrovská škoda tejto zostavy. (30.01.2007)

Pod pojmem seriál si představíme partu lidí, která řeší své problémy v jakémkoliv prostředí. Většina těchto děl spadá po průměr a za pár let se strčí do šuplíku od stolu, který vlastní bláznivý muž žijící na samotce u lesa s jednou kočkou, potkanem a tchořem. Toho má nejraději. Líbí se mu jeho zvláštní vůně. Ten muž jednoho zjistí, že se mu stůl strašlivě viklá, zajede tedy do velkého obchodního domu IKEA (zde, jak můžete sami vidět, jsem se vyhnula skloňování jména, jelikož to jednoduše nevypadá pěkně) a koupí tam pěkný stůl z břízy a s otevírací skříňkou. Ta je umístěná vpravo. Nemá šuplík. Obsah původního nábytku, který stál pod oknem, aby onen bláznivý muž mohl psát své potrhlé povídky při světle (no, vlastně moc ne, protože si ten blázen postavil dům přímo pod stromem, nejenže mu tedy nesvítí slunce, ale riskuje, že mu jednoho překrásného dne strom na dům spadne) vysype do popelnice. Ten týden jsou popeláři ve hravé náladě, proto si všechny popelnice pohazují mezi sebou, obsah se velmi dobře promíchá a díla (seriály - že ještě víte, o čem mluvím!) skončí na skládce tak jako tak. Překvápko, co?! Jenže, velké jenže, tento seriál (o bláznivém muži ani slovo, přísahám!) opravdu není v tom šuplíku, který vlastnil (a kruci!) jeden hrozně neznámý člověk z planety na míle vzdálené. Ten seriál je jiný. Vtipný, sarkastický, oplývajíc černým humorem a tak triumfálně osvěžujícím! Ano, už jsem skončila! (01.03.2010)

Pro mne dost zajimave tema, jediny duvod, proc jsem se zacal divat. Prvni dil ale vysvetlil vsechno, byl dost povedeny, humorem jen pretekal. Ale pokracovani je porad na jedno brdo. Dal jsem poprve ctyri hvezdicky, ted ubiram na tri, protoze hlavni hrdinka je sice skvela, to ano, ale mi silene nesympaticka a dost na granat. Treba s dalsim dilem to bude jinak, ale zatim no way :) (11.02.2008)