České století

Slušný počin! Konečně se našel někdo, kdo zachytil důležité momenty a důležité osobnosti našeho národa. Pravda, komu dnes z mladých říká něco Masaryk, Beneš, Hácha... Sokol, legionáři... Jak zpívá Landa: ,,ideál husitů, promněnil se dnes na tlupu banditů...'' Málo víme o sobě, ba co víc čím dál méně. České století těm otevřenějším historii, národnímu uvědomění a snad i patriotismu přiblíží důležité milníky, kdy se u nás měnily dějiny. Já za námět tleskám, už dlouho mi tu něco takového moderně natočeno chybělo (vyjma různých TV inscenací). Po prvním dílu jsem spokojen. Nejsem si zcela jist zda v roce 1908 měl chrám Sv. Víta dostavěné již obě věže jak nám tvůrci předložili hned v úvodním pohledu na Pražský hrad. Překvapila mne skvělá podobnost Martina Huby s TGM (až na ten slovenský akcent) ale Huba hrál skvěle. I ostatní celkem věrně ztvárnili své historické hrdiny. K tomu krásné dobové interiéry i exteriéry, kostýmy.. Paráda! Mám malou výtku, i osobností a tváří znalý divák měl občas problém se orientovat s kým že to TGm rozpráví. Vysvětlující titulky (kdo je dotyčný) se často objevovaly často až v ději, kdy daná osoba již delší čas účinkovala. To mátlo. Souhlasím s ostatními těch minut na jeden díl je málo. Zvášť u TGM. Ale jak jsem řekl, něco takového tu už dlouho chybělo! Těším se na další díly. Zatím je to na 4 České lvy. * * * * tak po Benešovi přidávám pátou a to nás čekají naši paragáni v dalším díle... Dopisováno: Akce atentát byla také zdařilá ale opravdu dusivá byla poprava soudruha. Proces se Slánským se tvůrcům skutečně povedl od Gottwalda bloumajícího poloprázdným hradem házejícm ohryzky do vzácných váz až po veselou rozmluvu bachařů mlátícíh spící či již mrtvé tělo vyslíchaného - o tom zda po šichtě se sejdou ,,na jedno.''..* * * * * (28.10.2013)

1. díl - příliš se skáče, ukazují se IMHO ne až tak důležité události a rozhovory. Martin Huba se mi líbil, Miroslav Donutil vynikající, Igor Bareš naopak nepřesvědčivý až hrůza a kvůli tomu je dlouhá scéna s ním takřka k nepřežití. 5/10 2. díl - scénář se zlepšil, zato z hereckého obsazení se mi zamlouval snad jenom Miloslav Mejzlík. Landa není herec a celé to pojal jako svůj výstup s kohoutem, Martin Finger je příšerně nevýrazný a korunu všemu nasazuje přehrávající Karel Dobrý. 5,5/10 3. díl - neduhy prvních dvou dílů jsou pryč. Že samotný atentát ukázán nebyl, mi vůbec nevadilo, naopak, aspoň se víc věnovali jeho pozadí. Herci jsou pak výborní, epizodě samozřejmě kraluje Ivan Trojan, ale dobrý byl i Michal Dlouhý, dokonce i ten Finger se zlepšil. 8/10 4. díl - Zhuštění do pěti dnů způsobilo příliš velkou roztahanost, a naopak nějaká větši interakce mezi Gottwaldem a Benešem se nekonala. Gottwald všechno rozebírá se stranou, Beneš vlastně vede samomluvu. Na Jana Novotného jsem se docela těšil, doufal jsem, že bude lepší než Finger - je, ale v roli starého a nemocemi zničeného muže už toho moc nezachrání. A kromě toho jsem z toho všeho měl pocity, že o až tak moc zase nejde. 6,5/10, 5. díl - Místo pokusu o popis historické události politický thriller. Všudypřítomná atmosféra strachu, nikdo nikomu nemůže věřit a někde v pozadí se chechtá Stalin. Prakticky nemám co vytknout, jenom si myslím, že na schůzi ÚV KSČ by asi nemohl ani ministr informací mluvit takhle sprostě. Herci výborní, Jiří Vyorálek, kterého jsem předtím vůbec neznal, je neskutečným překvapením. 8,5/10 Po prvním dílu bych nevěřil, že to řeknu, ale těším se na zbytek série. (24.11.2013)

Osmiminutový rozhovor Klémy s Rudou a celý díl s Benešem a Moravcem, dvěma muži, kteří se zasloužili o stát. Nehodnotitelné, byť cenné, v každém okamžiku oscilující mezi naprostou sračkou, působivým a mimořádně přínosným zpracováním látky a wtf úletem, kterému jsem začal rozumět teprve s Landovou zřejmě autorskou improvizací plk. Moravce. Další díly jen jako osvětovou vložku nějakého veselého mejdanu. /// o několik měsíců později... jsem si v rozporu se svým komentářem pustil díl o rozdělení federace. A po následném maratónu všech dílů od osumašedesátého k dnešku musím přece jen přistoupit k hodnocení. Toto je ten výstavní projekt, jímž by se měla ČT chlubit místo Svobodova potratu o Janu Husovi, na který si za rok už nikdo nevzpomene. (15.06.2015)

Díl první: Velké bourání (1918) - Jako začátek dobré, sice se jedná jen několik střípků ukazujících Masarykovu politickou práci, ale naštěstí bez aureoly velkého tatíčka a to ve výborném hereckém podání Martina Huby, už se těším na další díly, kde budou opět výborní herci, ať už herecky (Trojan, Stránský, David Novotný a mnogo dalších), nebo typově se velmi ku své roli hodících (Daniel Landa). V dalších dílech snad přijde i více daný děj dílu, technicky a režisérsky vytříbené střípky jsou sice hezké na úvod, ale třebas dílu poMnichovskému, či Atentátnickému by určitě tenhle model rozhodně neslušel. Ale za tu zkratkovitost v závěrečné části by někdo zasloužil žhavým železem. Díl druhý: Den po mnichovu (1938) - Pro mě osobně v mnoha věcech kvalitnější, než-li část předchozí, bezmoc zúčastněných v některých částech je hmatatelná, herecké výkony opět výtečné a drobné zaškobrtnutí v některých dialozích jsou zapomenuty v závěrečné konfrontaci Beneš × Moravec. Závěrečný střih o několik let zde narozdíl od prvního dílu funguje výtečně, obzvlášť vzhledem k ději předchozímu. Díl třetí: Kulka pro Heydricha (1941) - Víc Trojana! Víc Trojana! I přes lehké zklamání, že se v ději vůbec neobjeví president Hácha, protože jeho cestu bych sledoval možná i raději, už jen kvůli tomu, že byl narozdíl od Beneše demokraticky zvolen. Jinak ale všechno funguje na výbornou, i ta druhá "hlavní postava" rozvědčíka Moravce, jen ho bylo opravdu spíš málo, klidně bych přenechal víc prostoru německému demokratovi. Technicky opět výtečné a vysoké potěšení skýtá fakt, že rozmluvy jsou tentokrát vedeny hned v několika jazycích a třešničkou je závěrečný, nádherný záběr na letadlo v mracích.Díl čtvrtý: Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) - Energie. Obrovská energie snad ve všech dialozích, ovšem hlavně v těch komunistických, u nichž se Kosatík předvedl v tom nejlepším světle a podpořili ho i brilantní herci, kteří se svých úloh zhostili nebývale perfektně. Oceňuju fakt, že nikdo nedělal z komunistů svině a hajzli za každou cenu, není to potřeba, i takhle je vyznění nebývale temné. Tleskám výbornému dílu, u kterého jsem navíc dostal hlad (aneb cpaní párky od Marty). Díl pátý: Zabíjení soudruha (1951) Herecky opět naprosto neskutečné, skoro by jednomu bylo těch domácích komančů líto, po tomhle výkonu... Výtečné završení první části cyklu (nebo řady, jak to komu vyhovuje), takže si dovolím ohodnotit. Pokud budou díly následující stejně kvalitní, jako Všechnu moc lidu Stalinovi a Zabíjení Soudruha, jdu na pět. (28.10.2013)

Útržky z českých dějin očima Roberta Sedláčka zcela jistě nebudou objektivním dějepisným lexikonem, nicméně divácká i populárně naučná složka funguje alespoň v rámci svých základních pravidel a tak lze s přivřenýma očima tenhle cyklus vzít na milost. Některé figury v hereckém ztvárnění dosahují neobvyklých kadencí (Daniel Landa-Emanuel Moravec, Marek Daniel-Václav Havel). (06.07.2015)