České století

Až tak mě to nezaujalo. Tři hvězdy. 50% (05.02.2014)

Propaganda po demokraticku. Česká historie zprostředkovaná fiktivním národoveckým pohledem je jak se patří tendenční. Škoda, veliká škoda překrásného tématu české a československé historie. Toto, ačkoliv by mělo přispívat ke vzdělání národa, je spíše škodlivé. Jednu hvězdu dávám pouze za herecké výkony. Páni tvůrci, dáváte do rukou falešné argumenty hlupákům. (10.03.2014)

Seriál založený pouze na dialozích, to mu dává hodně hodnocení... (10.05.2014)

Prosim vás pěkně, tento seriál po pátém díle někde pokračoval ?? Nebo pokračuje ?? Na ČT bylo pokud vím jen pět dílu, tak kde tento seriál pokračoval ? (06.06.2014)

aj ked zboznujem filmy dokumentujuce (nasu) historiu, pri 1.casti som sa nudil. mozno to boli tie umele dialogy, mozno m.huba ktory nie je moj oblubenec (i ked nepochybujem o jeho kvalitach!!). preto radsej nebudem hodnotit. (28.10.2014)

Četl jsem od pana Dr. Kosatíka několik publikací, takže jsem tušil, že i scénář bude kvalitní a víceméně se bude držet skutečnosti. Pro mě poutavý ,,hraný dokument". (26.11.2014)

Dala jsem 4*, ale po zhlédnutí dílů o založení Charty 77 a konci roku 89 dávám 5*, a to z důvodu naprosto skvělého Marka Daniela v roli Václava Havla :) (01.12.2014)

Zabíjení soudruha za 5* (07.12.2014)

Trochu nechápu to vysoké hodnocení. Něco jako císařovy nové šaty? Já jsem se ve svém okolí nesetkal s žádným pozitivním hodnocením a sám tento projekt pokládám za značně nepodařený. Vlastně mi uniká, proč vůbec v této podobě vznikl. Jako historický pramen je k ničemu a dramatický obraz doby také nevytvořil. (Jaký rozdíl mezi Českým stoletím a např. filmem Konference ve Wannsee!!!) Místo toho je tu jen poněkud megalomanské dílo autorů, kteří si myslí, že jejich vidění historie je tak originální a přínosné, že s ním veřejnost musí nutně seznámit. Jak stále klesající sledovanost seriálu ukázala, nebyla to tak docela pravda. (366 000 diváků v neděli v 8 hodin večer na ČT1 je poněkud tristní výsledek). Kdyby Kosatík se Sedláčkem uměřili své ambice svým schopnostem a natočili prostou, ale věrnou rekonstrukci oněch událostí, bylo vy to stokrát cennější. Ani herecké kreace se (až na výjimky) příliš nepovedly. Sedláček kdesi prohlašoval, že vede herce nikoli k nápodobě vnějších projevů a atributů zobrazovaných postav, ale k postižení vnitřního charakteru oněch osobností. Paradoxně to dopadlo zcela naopak. Jednotlivým postavám nasadli masky jednoho výrazu, které až do konce svého účinkování nesejmuly. Vlastně u žádné z osobností se mu nepodařilo postihnout její charisma. Z Václava Havla udělal autistického ňoumu, z Ivana Jirouse jakéhosi vizionáře typu svědka Jehovova bez humoru a nadhledu, který byl Magorovi vlastní. A to mluvíme o hlavních postavách. Ty vedlejší odsoudil režizér do role trpného komparzu. Většina scén připomínala loutkové divadlo a to nejen díky statickému aranžmá a topornému projevu herců. A tak tvůrčí originalitu lze nalézt snad jen v typu situací "nahý prezident Beneš čte telegram Mnichovské dohody". Je ovšem otázkou vkusu a názoru zda a komu to stačí. (12.12.2014)

1. DÍL: 1918 – Veliké bourání – 60% 2. DÍL: 1938 – Den po Mnichovu – 70% 3. DÍL: 1941 – Kulka pro Heydricha – 80% 4. DÍL: 1948 – Všechnu moc lidu Stalinovi – 70% 5. DÍL: 1951 – Zabíjení soudruha – 90% 6. DÍL: 1968 – Musíme se dohodnout – 90% 7. DÍL: 1976 – Je to jen rock'n'roll – 70% 8. DÍL: 1989 – Poslední hurá – 80% 9. DÍL: 1992 – Ať si jdou - (07.01.2015)

Zřejmě nejdůležitější dílo České televize za poslední roky. České století jistě není dokonalé, ale s nesmírně těžkým úkolem se tvůrci popasovali se ctí. Nejlepším a nejsilnějším dílem jednoznačně Zabíjení soudruha. (21.07.2015)

Na české poměry absolutní špička, většina nejlepších českých herců v jediném seriálu, ve kterém má každý díl kvalitu filmu a i když není látka žádným strhujícím dramatem, přesto vás chytne a nepustí. Srovnat lze maximálně s Cirkusem Humberto kde si ve své době také zahrál téměř každý významný herec. Doufám, že autoři moc neupravovaly historii. Především musím vyzvednout epizody 7 a 8 s Havlem a díl 5 s Gottwaldem který byl asi nejlepší z celé série, protože ukazoval lidskost i u postav které by dnešní dějepis vyobrazil jen temně. (20.09.2015)

Kým prvé tri diely boli dosť nezaživné, diely o komunistickom puči a poprave Slanského priemerné, od dielu 1968 to už bolo veľmi fajn a autenticky a reálne zobrazené udalosti štyroch období v histórii československého štátu boli veľmi pútavé. Celkovo 50 %. (05.09.2017)

Seriál České století jsme nějak minuli a objevili jsme ho vlastně náhodou. Podle popisku to vypadalo na pohyb mezi hraným seriálem a dokumentem. Hodnocení 77 % zase lákalo na to, že by to mohlo být dobré. Seriál v podstatě líčí důležité milníky české historie z pohledu politiků. Nezabývá se děním v okolí, takže například neuvidíte demonstrace v roce 1989. Téměř celý je hraný, jen výjimečně jsou v něm použity dobové záběry. Musím říci, že po prvním díle jsem byl asi trochu zklamaný. Ano, jasně, Masaryk byl určitě chytrý chlap, ale v podstatě celý díl postavený na jeho monolozích, to byla prostě nuda. U Mnichova to začalo být záživnější a jakmile se objeví Klement Gottwald, kterého skvěle zahrál Jiří Vyorálek, začal nás seriál skutečně připoutávat k obrazovce. Musím pochválit výběr herců - u většiny postav jsme hned poznali, o koho se jedná. I tak ale oceňujeme titulky se jmény, aby se orientovali i mladší. Václava Havla hraje Marek Daniel aka Tonda Blaník, který si tutéž osobnost zahrál i ve filmu Prezident Blaník. Celkem mu to jde - nepřehání a Havel v jeho podání vyznívá zhruba tak, jak si ho pamatuji. Naprosto fenomenální je ovšem Václav Klaus v podání Jaroslava Plesla v posledním díle, věnovaném rozdělení republiky. Plesl dokonale vystihl gesta i mimiku a scénáristé mu připravili hlášky, které ke Klausovi té doby dokonale seděly. Nepřeháněl, neparodoval - prostě byl Václavem Klausem tak, jak si ho mnozí pamatujeme. Revoluce v roce 1989 mě potkala na základní škole. To mělo za následek, že jsme se neučili moderní dějiny. O komunistech nikdo nechtěl učit, protože „to byli ti špatní“, takže jsme v dějepise na základní škole i gymnáziu končili těsně za druhou světovou válkou. Tento seriál považuji za velmi šikovný způsob, jak si doplnit vědomosti a znalosti o naší nedávné historii. Je pěkně natočený, herci odpovídají jednotlivým postavám a je také dostatečně výpravný. Za mne si zaslouží čtyři hvězdičky. (14.08.2021)

1. díl - Veliké bourání * Jsem naprosto zmaten. O čem tohle mělo být? O Masarykovi? Skoro nic tam o něm není (ačkoliv je tam pořád). O zániku monarchie a vzniku samostatného státu? Nic takového jsem tam nenašel. Já jsem se po spoustě hluchých míst a velikém vzdychání dozvěděl z úst pana profesora pár filozofických myšlenek a to bylo všechno. Možná jsem nepochopil záměry autorů, ale čekal jsem zkrátka něco jiného a jsem hodně moc zklamaný, protože na seriál jsem se těšil... Za první díl sotva hvězdu, jinak zatím bez hodnocení... 2. díl - Den po Mnichovu O trochu lepší než první díl. Dokonce to už o něčem bylo a dost se to drželo historických skutečností. Přesto se to opět nevyhlo sáhodlouhým strojeným rozhovorům - vrcholem byl rozhovor manželů Benešových v ložnici o rodině pana Beneše. To paní Benešová určitě do té doby nevěděla. Četba doručené mnichovské dohody v rouše adamově byla vysloveně trapná. Rozhovor Lva Prchaly a Emanuela Moravce by se hodil tak do putiky čtvrtý cenový - obsadit do role Emanuela Moravce Daniela Landu může s prominutím leda retard, kterýmu zřejmě stačilo, že jak Landa, tak E.Moravec mají stejný "účes". To, že tenhle neherec umí dobře zahrát uřvanýho frajtra lidově demokratické armády s IQ tykve neznamená, že zahraje i prvorepublikového důstojníka. Za druhý díl bych dal víc než za první, ale Landa mi to úplně znechutil. Dvě hvězdy mínus dvě za Landu... 3. díl - Kulka pro Heydricha ***** Opravdu jsou pod tímto podepsaní stejní lidé? Po druhém dílu jsem uvažoval, že na další se ani dívat nebudu. Byla by to chyba. Ano, v tomhle dílu jsem asi dostal to, co jsem od tohoto seriálu čekal + vynikající herecké vystoupení Ivana Trojana. Na toho se koukalo jedním dechem... Hluboce smekám. Tohle si zaslouží plný počet. PS: opravdu to s těma titulkama nešlo i v prvních dvou dílech??? (28.10.2013)

Po prvním díle velké sklamání ... Díl, pojmenovaný Historické bourání, ačkoliv fakticky u ustavení ČSR nejde a jedná se o pouhé střípky z Masarykova života ... k tomu notně protahované. Skok mezi léty 16-18 jsem také plně nepochopil. Kde je USA, kde je nezávislost? Režie také slabota, některé kameramanovy "eskapády" patří spíš do Holywoodských akčních filmů a ne historického dramatu. Osobně doufám, že další díl o Mnichovu bude o mnoho lepší, jelikož sprznit i tuto epizodu bych asi nerozdýchal. 4/10 (28.10.2013)

Jsem ráda, že se někdo do tak rozsáhlého projektu pustil. Škoda jen, že Masarykovo nejdůležitější období v Americe bylo jen zmíněno. Rozhodně některé pasáže např. ve Švýcarsku zasloužily rychlejší střih. Ovšem pan Huba jako Masaryk byl velmi zajímavý a přesvědčivý. Těším se na další díly. (28.10.2013)

Hodnocení prvního dílu: Téma spojené s Masarykem, čtyři roky zpracované do zdlouhavého a skoro nic nevypovídajícího filmu. Scéna Masaryk v redakci,Masaryk u českého místodržícího, Masaryk u vody ve Švýcarsku, Masaryk a britští novináři, Masaryk a přednáška o Husovi, Masaryk přednáší v Anglii, Masaryk mluví s britským ministerským předsedou a tak dál. Nic zajímavého se tam prostě nedělo. Žádný klíčový moment. Ať už legie, cesta po USA, jednání v Rusku. Prostě zatím nic, kromě dlouhé nudy. Hodnocení druhého dílu zní jednoduše, kecy, kecy, armáda na poli, generálové domlouvají puč, kecy, kecy a najednou skok několik let a svatba Emanuela Moravce v německé uniformě pod hákovým křížem. Zatím je to celé jedno velké zklamání. (29.10.2013)

Musím opravit své minulé hodnocemí, včerejší díl ZABÍJENÍ SOUDRUHA, byl excelentní. (29.10.2013)

VELKÉ BOURÁNÍ Ach synku, synku... První díl tolik očekávaného "Českého století" přinesl zklamání. Plitký scénář zjevně potřeboval proškrtat a v ušetřeném čase se věnovat chybějícím klíčovým událostem, které vzniku ČSR předcházely, například Masarykova jednání v USA. Mikuláš Huba, jako Masarykův představitel, je typově někdo jiný, jakkoli se snažil. Ve statických dialozích či spíše monolozích drmolil text až do nesrozumitelnosti a téměř by si zasloužil předabovat. Jak balzamicky kontrastovala s jeho projevem řeč Miroslava Donutila, kde se s úlevou dalo vychutnat každé písmeno jeho mluvy! Režie postav byla bohužel nenápaditá až statická. Občas zpracování připomínalo spíš rozhlasovou hru, nesměle ilustrovanou obrazem. Ovšem v rozhlase by alespoň dokázali děj více rozčlenit a zvukově akcentovat. Nenápadité bylo rozložení i výběr děje do půdorysu obsahu prvního dílu. Nápad přinést na obrazovku konečně toto téma a rozvinout je do několika zásadních epizod českých novodobých dějin se jeví pro veřejnoprávní televizi jako vynikající myšlenka. Doufejme, že další díly budou pro diváky, a to nejen intelektuální, více dynamické a získají si tak větší pozornost českého národa. DEN PO MNICHOVU Nezaměňujme dlouhodobě dlužný a společensky potřebný záměr postavit se konečně k novodobým českým dějinám na obrazovkách České televize s výsledným tvarem, který za bohulibým úmyslem značně pokulhává! Zpracování takového tématu by si opravdu zasloužilo více, než obsahově a režijně víceméně průměrné rozhlasové zpracování s obrazovými ilustracemi. Nutno ovšem podtrhnout místy vynikající kameru a světlo a v porovnání s prvním dílem i hlubší analýzu problému, zejména v rovině v sekvencích mimo tehdejší nejvyšší politiku., Ztvárnění osobností nejznámějších postav, zejména E. Beneše, bylo žalostné. Mimochodem, sekvence čtení dopisu o mnichovského diktátu, kdy v noci probuzený Beneš přichází z ložnice zcela nahý, s nekonečně dlouho vystrčeným přirozením, to je ta moderní filmařina, s níž se nyní honosí nové vedení České televize, složené podle všeho z několika zcela netvůrčích technokratů? Brrr... Stálo by možná za to podívat se trochu na Vávrovy Dny zrady nebo na současný projekt Železná lady, jak se taková látka může zpracovat. A vůbec to není hlavně o penězích, spíš možná o řízení, o zadání, o kontrole, o výběru autorů, o znalosti a možnostech televizní tvorby. (31.10.2013)