Nevinné lži

Pod hladinou - 7/10 - Alice Nellis si pro cyklus opět zvolila komplex pro ni bytostných témat (problematika mateřství, vztah matka-dcera, partnerská krize), avšak konečně se ji po dvojici kvalitativně nevyrovnaných filmů podařilo vytvořit dobře vystavěné drama s pevnými základy v přesvědčivé psychologii hlavní postavy. Na nevelké ploše je plasticky vykresleno její mnohostranné směřování ke krizi, zajímavém způsoby sledovány možné kořeny její nerozhodnosti a ulpění na mrtvém bodě. I když si přiběh neodpustí tradiční řešení situace ve formě milostného trojúhelníku, nakonec nové vztahy dovádí k rafinovanému a kondenzovanému vyvrcholení, po němž následuje opravdu hořká tečka. Nejlepší momenty jsou ale připraveny pro Aňu Geislerovou a Danielu Kolářovou, které si k sobě jako matka s dcerou musí opět nacházet cestu, v menších, dobře napsaných rolích velmi sympaticky působí Ester Geislerová a Sabina Remundová. Pod hladinou je solidním televizním dramatem, kterému sice chybí výjimečné okamžiky a vypomáhá si melodramatickým modelem, čímž nejde úplně na dřeň, ale i tak ztvárnění tématu neztrácí až do konce na působivosti. Kéž by takto poctivé komorní příběhy byly standartem dramatické tvorby ČT, ale prozatím stačí doufat, že celý cyklus nebude trpět přílišnými výkyvy v kvalitě (24.02.2013)

1. díl, 30%: Zatimco jiní tu řeší, jestli měli hlavní hrdinku chápat nebo litovat, mně byla prostě ukradená. Ryze nesympatická postava, která si pro sebe asi stokrát řekne, že je zrůda, a vedle toho občas s artikulací/intonací prvňáka zarecituje kus ze svýho deníku psanýho třeťákem a obohacenýho myšlenkama druháka (bavim se o základní škole, pro pořádek). No ... vodvaz! Psychologii Alice Nellis holt asi nikdy nepochopim. 2. díl, 45%: Inovace v klíčových okamžicích prakticky žádná, vtip pff, a ani skutečnej pár v hlavní roli nepřidal hádkám na autentičnosti, to spíš naopak. K tomu příšerně tlustá Čvančarka a dešťový kapky, co se strefujou jen do jedný malý loužičky a nikam jinam. Větší zklamání než v předchozim případě, i když dávám lepší hodnocení. 3. díl, 80%: No vida, ta nejmíň nápadná dvojice Zahrádka+Zlatníková se pochlapila a zachránila pro mě tenhle zdánlivě beznadějnej, šablonovitej projekt. Konečně pořádný televizní drama; sice občas přetažený a přespříliš absurdní (do obou "kategorií" spadá to neustálý potkávání bývalýho zaměstnance - jednou by to bohatě stačilo) a s naprosto příšernou Hřebíčkovou, ale to se "Druhýmu dechu" prostě musí prominout, když si vzpomenu na předešlý dvě blbosti. 4. díl, 50%: Dost wannabe díl. Ten nejpředvídatelnější a zároveň ten nejmíň uvěřitelnej. Hlavně, sakra, když už píšu postavu nějaký drzý rebelky, přece ji nenechám mlít samý klišovitý sračky, který pasujou přesně na toho zhrzenýho, zkušenýho čtyřicátníka. To byl ten největší provar. 5. díl, 55%: Nemastný neslaný. Příběh originálně tak na dobrou půlhoďku; aby se ale dodržela standardní stopáž, dostane se na ohromný množství zbytečných obrazů a tuze natahovanej konec. "Klukovina" nakonec pořádně zaujme tak maximálně kamerou jakožto stoprocentně zúčastněnym pozorovatelem. 6. díl, 15%: Tak "Chromozom" mě vyloženě nasral. Většinou nejsem z těch, kdo se jako první vztekaj nad feministickýma výlevama, ale hergot - tohleto?! Nejen že opět protivná Brodská (to jako vážně nemáme dost hereček?), nejenže neschopná režie (jakákoliv konfrontace, a že jí nebylo málo, vyznívá spíš směšně než dramaticky), ona si ještě musela přisadit náká Ušelová se snad nejzakomplexovanějšim scénářem světa. "Víc chlap"?! Taková radost ze smrti táty? Celá postava "druhý mámy"? A to nepočítám další doslova amatérský chyby při vrstvení příběhu. Šílený. Za tenhle materiál by se styděly i Feministky.com. Ale aspoň že jsme objevili českýho Shiu LaBeoufa. 7. díl, 85%: No výborně, nejlepší díl. Lidskej, s hrdinou, kterýmu si chcete vypracovat vztah, s nenápadnym, ale celkem kvalitnim humorem. (03.03.2013)

Nad očekávání vydařený cyklus. A to moc nemusím tyhle druhy pořadů, které spojuje pouze ústřední téma, jako v tomto případě „lež“. A nebyla vždycky nevinná, třeba v díle Klukovina rozhodně ani na okamžik. Dobře že scenáristé uznali, že některé lži se prostě odpustit nedají, a neohýbali děj v závěru do zbytečně nepravděpodobných konců. Některé díly byly lepší, jiné trochu horší, poslední už byl na hraně naprostého fiaska, od kterého ho dělily pouze herecké výkony dam v hlavních rolích. Ale pořád je stav 7:1, takže nemá cenu odstřelovat i předchozí díly. (Po pěti nových dílech z podzimu 2014 jsem byl nucen jít o hvězdičku dolů. Cyklus se evidentně scenáristicky vyčerpal.) (24.05.2013)

Pod hladinou (1. díl): Alice Nellis opět na téma rodičovství - a tentokrát velmi zajímavě a zvládnutě. Výborně zahrané postavy, jejichž zkratkovité reakce a výbuchy "je radost" sledovat. Jistě že je to neutěšené a charaktery vyobrazených postav nelíbivé až nesympatické, ale i takový je život - zvlášť když máte problém a neřešíte ho... Daniela Kolářová byla vynikající, Tomáš Pavelka se svou kalendářovou úchylkou zbavující ho bezvýhradně politováníhodné role rovněž. No a sestry Geislerovy, ty to prostě tak nějak slušně "dávají". Na úvod možná nečekaně ponuré, ale rozhodně zajímavé dívání. Pevných 80% ----- Lež má rozbité auto (2. díl): Někdo řekne, že lehká letní veselá romance, někdo že laciná a předvídatelná vztahová srandička. Každopádně Vojtěch Kotek tohle cvičení rozhodně zvládl - a jak dokazují leckteré jiné současné komediální počiny, není to zase tak jednoduché jak si řada "lidí z branže" myslí. Body navíc tentokrát sklízí výborně vybraný dětský hrdina a na druhé straně výborný flower power (ovšem pozor, nezhulený) dědeček Boris Hybner. Matěj Rupert opět dokládá svůj střídmě využívaný komediální talent, a Jitka Čvančarová zase to, že by se za ní každý ohlédl, i kdyby byla takhle vycpaná trvale (a možná, že i v těch příšerných nesoudných módních kreacích) - a taky ten komediální talent;) Sice jsem Dykovi a Vilhelmové ani na vteřinu nevěřil, že by jim to mohlo vydržet (což si tak nějak myslím i o jejich reálném vztahu), ale fakt je, že chemie mezi nimi byla výborná - samozřejmě v mezích toho, že Táňa měla scénářem předepsaný skutečně dokonale nesnesitelný pesimismus a přístup nejenom k mužům. Takže asi tak - z první větou vymezených možností bych se spíš klonil k té druhé... jenže třeba taková scénka s Janů Babčákovou a následujícíma "klidnýma očima" byla zvládnutá tak výborně, že prostě nemůžu tenhle filmeček vyhodit z Červenohorského sedla. 70% ----- Druhý dech (3. díl): Petr Zahrádka rozehrává v třetím týdnu setkávání s nevinnými lháři podstatně vážnější a vlastně i intimnější notu. Protože co může být soukromnější než živobytí vlastní rodiny? Po pro malého českého lehce závistivého človíčka tak krásně hřejivé expozici od reality odtrženého - ovšem v kruzích žroutů many až příliš často dokonale reálného - hlavního "superhrdiny" nastoupí jeho kruté vystřízlivění (a divákovy vzpomínky na všechny ty, kterým radí, aby problémy řešili hned jakmile vzniknou...); a pak už jen naivně konstruovaný a rozhodně ne přírodně doslazovaný opětovný vzestup. Je to škoda, ale v daném časovém rámci to asi jinak udělat nešlo. Vynikající herci ve všech rolích zachraňují co jen mohou, ale i když tady zase "pro tým" černou práci odvádí borec jako Ondřej Malý, a i když je tu dokonalá do závěrečných titulků vložená analýza toho "proč" (taky jasně předvídatelná), schématická průhlednost a překotnost druhé poloviny filmu se odpustit nedá. 70% ----- (11.03.2013)

Pod povrchem by pravděpodobně nemělo příliš velký problém uspět i v kinosálu přesto, že se v něm všehovšudy mihne tucet herců. Pohlídaný scénář a režie jsou jednoduše vidět, Nellis se tak (nepřekvapivě) podařilo Nevinné lži správně nakopnout. S čímpak asi přijdou Prušinovský či debutant Kotek? (22.02.2013)