Ant-Man

Materiál nejméně uniformní marvelovky, kde na vás původní tvůrce pokukuje z každé druhé scény, v rukou rutinéra plnícího studiové zadání, které evidentně znamenalo šlápnout na plyn v rodinných hodnotách a zatáhnout ručku v miniaturním blbnutí (běh papundeklovým modelem a finále s vláčkem doslova řvou o minuty navíc). Hlavní hrdinové, čistí jak lilie (ty šrámy z minulosti jsou spíš kosmetické, bez nutnosti je více pitvat) jsou docela nuda, hláškující sidekick Michael Peña vládne. 3 a ½. (08.11.2015)

Jediný způsob, jak tenhle prokletý, odkládaný, přepisovaný a rušený projekt uvést do provozu, bylo vsadit všechno na jednu kartu – vykašlat se na vážného hrdinu s vážnými problémy a mravenčího chlápka zkrátka prodat přes humor (taky kdo by těm vážným mravenčím dilematům věřil?). A daří se. Začíná to úslovím „když potřebujete hláškaře, zavolejte Michaele Peñu“ a pokračuje v podobném duchu... no vlastně každou druhou minutu. Ant-Man se snaží, seč může, abyste mu věřili sympaťáka, co má pod čepicí, je hodným tátou a nemá žádné charakterové vady, protože to na něj osud prostě vždycky nějak ušije a on je v tom nevinně. Paul Rudd možná poprvé před kamerou nevypadá jen jako kámoš od vedle a na popředí klasického stokrát viděného scénáře "from zero to hero" servíruje poměrně chytrou sympatickou postavu, se kterou si ty necelé dvě hodiny dokážete opravdu užít. Kašle se tu na vysvětlování a origin, věci se prostě dějí, fyzikové ať se jdou zahrabat, zábava je na prvním místě. Ant-Man jako žánrově téměř čistá heist movie má tah na branku a není do sebe ani trochu zahleděná (mrk mrk, Avengers 2). Ano, je z toho cítit, že na to nebylo extrémně moc peněz, že herci se rekrutovali spíše ze seriálů a že napojení na existujicí marvelovský vesmír mohlo být kvalitnější, ale v Marvelu na Ant-Mana očividně zase tolik nevsázejí a jenom si museli splnit povinnou představovačku méně známého Avengera. O to příjemnější je výsledek; z tak trochu odepisovaného outsidera vznikl hrdý film, který to na plátno dotáhl s takovou dávkou důstojnosti, že bych tomu po těch úvodních tahanicích s režií a scénářem ani za mák nevěřil. A z čeho mám největší radost - Wright je tu pořád cítit na každém rohu, což je přesně to, co tahle látka potřebovala. Příjemné překvapení. (16.07.2015)

Muže-nec je moc příjemná, zábavná a hravá kokotinka s Daglesem na dortu, po které bych akorát pod trestem celoživotní frigidity plošně zakázal mikáda, protože i mrdna jako Evandželína v tom vypadá, jako by zrovna před chvíli přestala v jehlovkách lhostejně šlapat po koulích nějakému tlustému Němci. Jinak kromě kýčovitě slizké dcerušky naprosto bez výhrad a dokonce se jim podařilo udělat sympaťáka i z Pavlíka Hrubbého, jindy odpudivého matadora těch nejdebilnějších homomédií. Mrvel má prostě nejlepší kousky, když to sveřepé zachraňování světa nebere až tak moc vážně. Je to sice zpola vykradený, dnes již klasický Vnitřní vesmír, ale rád se podívám i na dvojku, ve které by ten Mikroajronmen mohl třeba s pár termity a Jonatánem čistit Kropáčkovi mandle od bacilů angíny. (04.08.2015)

Marvelácka záchrana sveta tridsiatyšiesty krát, v rovnakej dejovej schéme, iba trochu inými prostriedkami a vtipnejšie. A to nás ňou chcú rovnako baviť ešte ďalších päť rokov. V tom filme nie je nič zle, akurát už ma nemá čím dostať. Hoci je herecky príjemný a technicky tradične marvelovsky dokonalý. Mladý Douglas ešte lepší než mladý Arnie v T5. Až z toho mrazí... (16.07.2015)

Jé, kdepak se Peyton Reed těch skoro deset let schovával? Komiksový fanoušek nejsem, ale tenhle film mě zaujal námětem a v kině jsem ho prošvihl. Všeho, co od blokbástru očekávám, se mi dostalo, jen mohli občas tvůrci diváka do děje uvést líp (nevděčná dcera, mrtvá manželka). Jinak ovšem nářez. 90%. (30.11.2015)