Borgiové

Skvělá výprava, kostýmy a troufám si říct, že i herecké výkony byly poměrně dobré. Na druhé straně pak ale ležely scénář a povrchní psychologie postav - málokdy člověk zažije tolik zjednodušování a momentů, které mu hlava nebere. Nejčastější situace: v nějaké scéně se TAJNĚ setkají dvě strany, nikdo je nevidí, ani oni pomalu nevěděli, že se mají setkat... v další scéně se pak o tom všichni ostatní okolo baví jako o jasné věci... nebo se něco opět beze svědků přihodí, další den o tom mluví celý Řím! Kdyby to byl seriál pro děti, mohu takové zkratky brát, tady je to ale vážně k smíchu (nebo pláči, vyberte si sami). Nedělám si srandu, není díl, kde by nebyl alespoň jeden moment, kdy bych nad tím nekroutil hlavou. Vraždy lidí se očividně taky neřeší (je to jak v nějaké old-school hře, zabiješ, schováš se za roh a vše je v pohodě). Beru, že to bylo jednodušší a pro ústřední děj by to vysvětlování nehrálo sebemenší roli, pro mne to ale vyznívalo jako lenost tvůrců dát si práci se zdůvodněním - jen chtěli aby se to stalo. První dvě série jsou i přesto dobře sledovatelné - vždy první díl a druhá polovina série, protože mezitím je spousta zbytečné a nudné vaty. Třetí série je pak už jen smutné divadlo, kde se herci snaží, ale dialogy, děj a psychologie jejich postav jsou natolik otřesné, že mi herců bylo až líto.1. série - 4*, 2. série - 4*, 3. série - 2* (27.01.2014)

Kanadská verze historických událostí staví do centra dění papeže v naprosto nevýrazném pojetí mdlého Jeremy Ironse, jehož postava, papež Rodrigo Borgia, vzbuzuje nějakou záhadou respekt, strach a celkově oplývá dojmem mocného člověka, ačkoliv sám o sobě se chová jako nejistý slaboch, který se na papežský stolec asi dostal omylem. Pozornost tak na sebe strhává především jeho syn Cesare, který vzbuzuje sympatie svým osudem papežova syna, díky čemuž nikdy v životě nepozná strádání, ale zároveň musí být duchoním. Další postavy, které jsou obdařeny alespoň nějakým náznakem psychologie, je nájemný vrah Micheletto; Lucrezia má hlavně ke konci seriálu docela dost prostoru, a samozřejmě francouzský král. Jenže jako celek zůstává seriál nemastný neslaný, příliš nevýrazný, a samozřejmě papež až přilíš nesympatický, než abych se s ním chtěl ztotožnit. Kromě toho považuji za určitý nedostatek, že události cca 3 let seriál prezentuje způsobem, jako že se vše odehrálo během dvou tří týdnů... _____ Věřím, že evropská verze, která se točila v Česku souběžně s touto, bude mít mnohem charismatičtějšího papeze (John Doman), a bohatší dějové linky. (06.06.2011)

Jak bývá nepěkným zvykem, že řadě seriálů dojde po první sérii šťáva, Borgias jsou přesně opačným případem. Sérii od série jsou lepší. Příběh graduje. Vývoji postav je zde věnována obzvláštní péče. Finále třetí série má vizuál již takřka filmový. Dle mého názoru se jedná o nejlépe zpracovanou historickou látku za poslední roky a jsem velmi vděčná za to, že po ústupu vysokorozpočtových historických filmů z pláten kin se mi dostalo satisfakce v produkci sice televizní, která si však o to víc zakládá na pečlivém výběru herců a propracovaném scénáři. (26.06.2013)

Borgiové jsou seriál, který má všechno, co má úspěšný titul mít, velkolepou výpravu, kostýmy, především však perfektně vybrané herecké obsazení a vysoce zajímavý příběh z historické látky pozdně renesanční Itálie, kde se tvrdě bojovalo o moc a Borgiové nebyli o nic horší ve své touze o moc, než ostatní. Seriál je tak dobře scénaristicky zpracován a má tak vysokou úroveň herectví, že má obrovskou působivost i při repríze. Všichni mě i po letech stále baví, Holliday Grainger jako Lucrezia, Francois Arnaud jako Cesare, David Oakes jako Juan, navíc i vedlejší role jsou dobře obsazeny (hvězdná camea jako Emmanuelle Chriqui nebo David Bamber). Všemu vévodí charismatický Jeremy Irons jako papež Alexandr/Rodrigo Borgia. Seriál vypadá jako oživlé renesanční obrazy, práce kamery, mizanscéna, interiéry, vše je úchvatné, propracováno do geniálních detailů. Charaktery nejsou ploché, ani černobílé a vyvíjejí se. Seriál je krásnou ukázkou reál politiky a toho oč v historii běží, mocenský boj ve všech podobách, náboženství, ani rodina nemůže touhu po moci zastavit. Nelze ani opomenout působivý opening, a především geniálně napsaný OST Trevora Morrise. V této dekádě je to nejpovedenější historický seriál, který jsem viděl. (29.11.2020)

Hodně umělé. Musím srovnávat s Tudorovci, protože oba seriály mají pod záštitou stejní tvůrci a nebýt seriálu mapující osud Jindřicha VIII., pak Borgias nemají téměř žádné nadržené diváky, kteří by se na ně těšili. Seriál je rozhodně na vyšší technologické úrovni, má celkem kvalitní efekty a celkově působí více promakaně a připraveně. Po třech úvodních epizodách mám ovšem velký problém s výběrem herců a scénářem. David Oakes mi hodně nesedí, protože ani v "Pilířích země" nedokázal pořádně zahrát roli záporáka a v Borgias má téměř identickou roli, akorát s mnohem horším vlasovým sestřihem. Irons mě nudí, jeho umělá kamenná tvář roli papeže nijak nepřidává, pokud se má celý seriál točit okolo něho, pak vážně uvažuji o přerušení sledování. Celkově je pro mě zajímavý pouze Cesare, který je sice klasickým metrosexuálem, ale má koule a pasáže kde se objevuje mě baví. Scénář je prozatím otřesný, první dvoudíl nastínil situaci, představil postavy a rovnou se pokusil i o dějový zvrat, jenže na mě všechno působilo hrozně nereálně a uměle. Třetí díl v podstatě nic nového nepřinesl, jedna vražda, slimáčí tempo, nudné dialogy, zbytečně protahované scény a děsně sterilní styl. Pokud Tudorovce udělaly skvělé postavy, jejich psychologie a výběr herců, kteří měli charisma, Borgias bude muset vytasit jiné zbraně, protože přesně tohle postrádá. Dle těch 130 minut, které jsem prozatím viděl se obávám prvoplánově zajímavého seriálu, který splaskle jako bublina a dopadne podobně jako The Pacific o proti Bratrstvu neohrožených. Moje hodnocení může být ovlivněno geniálním Spartakem, který představil intriky na tak vysoké úrovni, že mi spiklenectví v tomto seriále připadá neuvěřitelně nudné. (14.04.2011)