Xena

Navzdory oprávněným výtkám, že se tvůrci v posledních dvou sériích trochu vyčerpali (pár epizod se dá vskutku označit za dementní), i těm neoprávněným, že jde jenom o bezduché rvačky a předvádění půvabů hlavních představitelek na pozadí prznění starořecké mytologie (kterou stejně většina zná jen z převyprávění E.Petišky), vytahuju plné hodnocení. Podle Karla Theina (Rychlost a slzy) je seriál „uceleným výkladem světa… Xena přináší svobodu ve smyslu osvícenské emancipace, jejíž naprostá otevřenost a láska k pohybu se nevylučují se zároveň křesťanským i feministickým výkladem řeckých mýtů“. Podle mě jde navíc o zásadní otázku, zda lze minulost nechat za sebou a zda je možné vykoupení prostřednictvím konání dobrých skutků, a co se týká náboženské a mytologické různorodosti, je mi pořád milejší, když se zjevné nesmysly s převtělováním a minulými (či budoucími) životy prezentují takto otevřeně než za pomoci více či méně skrytých narážek ve filmech, kde by je člověk opravdu nečekal. (26.02.2007)