Tudorovci

Zatím jsem viděla teprve první řadu, ale myslím, že k ohodnocení (jak hvězdičkovému tak slovnímu, které budu po zhlédnutí dalších upravovat) to už stačí. Tak tedy k 1. řadě: Hezounká pohádka (v první části série spíše pro dospělé, od doby, kdy král zahájil pokus anulovat své první manželství pak z té erotiky trochu ubrali) s občasnými (a velmi depresivními) prvky balady (na mor zemřelá dívka v manželské posteli, spoiler, Markétina smrt v louži krve a mléka, upalování knih a kacířů), s herci (s výjimkou představitelů kardinála Wolsleyho a lorda Rocheforta) vybraní v nějaké modelingové agentuře (ano, tak jsou pohlední) leč typově postavám vůbec neodpovídají (naštěstí většinou hrají dobře, či tam jsou tak málo, že se to dá prominout). Odchylek od toho, jak to fakt bylo, je na Wikipedii na několik stran A4, tak tím tady nebudu (protentokrát) obtěžovat. Pěkně u toho zrelaxuji, kouknu se na Cavilla, Rhys Meyerse a Blua a jsem víceméně (uf to je ale slovo) spokojena. Ovšem, kdyby se to nejmenovalo Tudorovci, byla bych určitě spokojenější. 2. řada: Zatím co první připomínala pohádku, ta druhá spíše horor (ono taky od pohádky k hororu bývá jen krůček). Příliš mnoho mučení, popravování a na můj vkus příliš mnoho stětí (jimiž si navíc v několika případech nejsem jista, předpokládala bych spíše věšení), no ale s tím jsem u tohodle seriálu tak nějak počítala. Každý z popravovaných se modlí za krále a lid nabádá k poslušnosti k němu, celý středověk to bylo pevně zakořeněno a i na počátku novověku to nepřipadlo nikomu nepřirozené, i když (řečeno s pláteníkem z pohádky Byl jednou jeden král) to co tehdy Anglii vládlo, nebylo ani dobré ani král, ale odpovídalo to realitě (co taky čekat od člověka, který sám sebe vyhlásí druhým hned po Bohu), takže druhá série se mi líbila více než první, konec konců v ní každý (až na Kateřinu Aragonskou, která si to nezasloužila, a Thomase Boleyna, který si to naopak zasloužil) dostali, co jim patřilo, a většinou se svým koncem naložili o dost lépe než s předešlým životem, tak snad i tvůrci dobře naloží s dalšími dvěma sériemi, třetí jsem už mezitím rozsledovala. (07.11.2015)

Čo sa týka epickosti, pútavosti deja a emotívnej stránky, tak to síce nebolo tak dobré ako Biela kráľovná a Biela princezná, no zase o veľa v týchto smeroch tento seriál za zmienenými záležitosťami nezaostáva. Bavil som sa celý čas, vlastne ani jeden diel nebol vyslovene slabší, každý jeden si tu drží tú svoju úroveň nadpriemernosti. V každom prípade je tu skoro celá životná púť Henricha VIII. pekne a prehľadne spracovaná, pričom sa nezabudlo na žiaden dôležitý moment jeho vlády a jeho osobného života. Samozrejme, je tu aj veľa odchýliek od skutočnosti, no tie podľa môjho názoru na kvalitu seriálu nevplývajú. Na sto percent sa naplnilo to v nadpise seriálu - sex, moc a intrigy. Emotívnu stránku zvyšujú aj samotné popravy (ktorých tu teda bolo požehnane), výborne boli urobené najmä popravy oboch kráľovien, tu si dali autori záležať. A koniec bol tiež takou pekne urobenou bodkou - dojímavé a veľkolepé. Veľká spokojnosť, dlhšie, no vyplatilo sa. Nadpriemer. 75/100 (22.02.2018)

Rozjíždí se to velice dobře. Finální hodnocení si nechám až na konec, ale bude to pravděpodobně hodně vysoko. Marigold zmiňuje nic moc stavby. Mám podobný pocit, ale scénář, herci a kostýmy to bohatě vynahrazují. Jen mě mrzí, že Sean Pertwee odešel ze seriálu tak záhy :)) Update: Tak po první sérii těch 5* dám. Sice díly kolem prostředka byly mírně slabší, ale konec opět krásně vygradoval. S tím prostředím to buď není takové, jak jsem psal původně, a nebo jsem si zvykl. Chtěl jsem výslovně zmínit scénu z posledního dílu, v níž se mísí poslední modlitba kardinála Wolseyho s divadelní fraškou, ale Aiax to už udělal za mě. Co se týče spojení princezen Margaret a Mary do jedné, není to pravda nejšťastnější řešení a jestli se seriál potáhne až za Jindřichovu smrt, může to působit vzhledem k potomkům (Marie Stuartovna, Lady Jane) docela problémy. Podle Hirsta jde prý o úlitbu štábu (tedy ne divákům). Na druhou stranu proti historickým zářezům v hollywoodské rádobyhistorické tvorbě, které tepu v komentářích velmi často, jde o celkem pominutelný nedostatek. A Gabrielle Anwar je největší kočka v seriálu. 2. série: Prozatím pěkně našlápnuto ke skvělému pokračování. Update 2: Poprava Anny Boleynové (pro koho je to spoiler, ať se vrátí do školy) sice neměla takovou sílu jako závěr první série, ale to především proto, že ten nasadil laťku proklatě vysoko. Opravdu silné vyjádření královy labilní povahy, odvracení a vracení přízně, čachry v pozadí, otcové obětující dcery vlastním ambicím, ženy neschopné posoudit dopady neuvážených činů. Někteří z těchto intrikánů a děvek naleznou vlastní sebeúctu až tváří v tvář smrti. Co vůbec žene člověka k moci. Ne že by na to Tudorovci odpovídali (koneckonců o to se snaží značná část kulturního dědictví Evropy), to jsem se jen nechal unést volnou asociací. Už jsem zvědavý na třetí sérii. (13.01.2008)

[Po 2 dílech...] Na poměry HBO to má hodně chatrnou CGI stránku, provedení staveb je příšerně umělé... a trochu kazí dojem z vymazlených kostýmů i doplňků. Postavy výborné, ani černé, ani bílé, třeba duel Buckinghama s Henrym byl výborný, přelívá divácké sympatie hezky na obě strany. Stejně tak pěkně rozeklaně se rýsuje postava biskupa Wolseyho. Baví mě sledovat poměrně neokázalou konverzační pomalost, člověk si hezky opakuje reálie z dějepisu a zároveň musí chtě nechtě ocenit sázku tvůrců na současné, ale nepateticky působící tváře. Určitě se pokusím chytit i další díly. (10.01.2008)

"Tudorovci" nejsou dokonalí, ale dokážou skvěle vyvážit své slabší stránky. Průserem seriálu jsou hlavně na začátku směšné CGI krajinky a mdlá hudba, postupně se k tomu přidává i nešťastné herecké obsazení. Hlavním problémem je sám Rhys Meyers, který to jakž takž zvládal jako mladý Jindřích, u starého ale připomíná nějakou postavičku z Monty Pythonů. Nenadchla ani Natalie Dormer. Pak jsou tady ale i překvapení - a to hlavně ve vedlejších rolích: skvěle dozrávající Henry Cavill coby Charles Brandon, pak slabě začínající, ale skvěle finišující Sam Neill a Anthony Brophy (překvapivě dojemná role velvyslance Chapuye). Postupně začíná dorůstat i hudba - ústřední smuteční melodii nebo motiv Wolseyho konce (i když se hodně kradlo z Posledního Mohykána) mi na Spotify hraje dodnes. Ve třetí a čtvrté řadě chytá druhý dech i scénárista (i když je stejně půl seriálu o sexu a popravách), takže po pompézním finále musím dát za čtyři - prozatím je to asi nejlepší historický seriál, jaký jsem viděl. Nemluvě o tom, že jsem se - po Tudorovcích, White Queen a několika hodinách strávených na Wikipedii - konečně začal trochu chytat v anglické historii. Juj! P.S. S těmi popravami by to mohli mírnit - při kuchání zaživa si má milá musela odběhnout na WC odhodit boa. (09.03.2015)