Xena

Tři hvězdičky z nostalgie za to, jak jsem jako malá nosila stejný účes, pořád se ptala kamarádek, jestli vypadám jako Xena a taky za to, že jsem doma měla barbínu Xenu a.. no, konec vzpomínání. Když se na Xenu podívám v nynější době, tak je mi za ty hvězdičky skoro trapně, ale ne, rozhodně se nepřidám ke stádu ovcí, které udělují odpad seriálům, jenž v mládí milovali a teď se za to stydí. (13.11.2011)

Masturbační pomůcka pro masochisty, popř. pro okníratěné feministické dobyvatelky ostrova Lesbos. Zahlédne-li tohle neinformovaný jedinec, nabyde přesvědčení, že fantasy žánr je cosi jako nařídlý střevní produkt pakistánského pobíječe much. Čím se však seriál může bez uzardění pochlubit, je jak mytologická, tak historická přesnost. Dá se už jen očekávat, že Xénie spasí svět před finanční krizí nekompromisní dekapitací Alexe Makedonskejch, v čemž jí bez nároku na honorář pomůže nejen Robin Hood, ale i Batman, Beckham a dementní Gabriela. Spoiler: stejně ty kozy neukáže! (19.04.2012)

"Xena" (Lucy Lawless) je niečo ako transexuálny, ženskými hormónmi napichaný "Herkules" (Kevin Sorbo). Je to verná kópia lacného televízneho seriálu z akože antických čias, ktorý v deväťdesiatych rokoch minulého storočia točili v USA. Akurát, že namiesto mýtického starogréckeho poloboha tu hrá hlavnú úlohu urastená, prsatá superhrdinka Xena. Je to nasnímané v rovnakých papundelkových scenériach, v rovnakých lacných kostímoch a v rovnako nízkej filmárskej kvalite. Prihadzujem však jednu hviezdičku za Xenin neprehliadnuteľný sado šmrnc a náturu lesbickej dominy. ** (01.09.2015)

Navzdory oprávněným výtkám, že se tvůrci v posledních dvou sériích trochu vyčerpali (pár epizod se dá vskutku označit za dementní), i těm neoprávněným, že jde jenom o bezduché rvačky a předvádění půvabů hlavních představitelek na pozadí prznění starořecké mytologie (kterou stejně většina zná jen z převyprávění E.Petišky), vytahuju plné hodnocení. Podle Karla Theina (Rychlost a slzy) je seriál „uceleným výkladem světa… Xena přináší svobodu ve smyslu osvícenské emancipace, jejíž naprostá otevřenost a láska k pohybu se nevylučují se zároveň křesťanským i feministickým výkladem řeckých mýtů“. Podle mě jde navíc o zásadní otázku, zda lze minulost nechat za sebou a zda je možné vykoupení prostřednictvím konání dobrých skutků, a co se týká náboženské a mytologické různorodosti, je mi pořád milejší, když se zjevné nesmysly s převtělováním a minulými (či budoucími) životy prezentují takto otevřeně než za pomoci více či méně skrytých narážek ve filmech, kde by je člověk opravdu nečekal. (26.02.2007)

Ano i já, přiznám se zcela dobrovolně, jsem Xenu v telecích letech žrala i s navijákem. Dnes se jen potutelně usmívám, klepu si na čelo, k tomu předpovídám dvě -někdy i více- repliky dopředu. Ano, na tak pitomě provařených klišé je to celé postaveno (schválně, doporučuji si dělat za každou provářku čárku a pak to sečíst). A do třetice ano, je to lehčí feministická masáž, ale rozhodně ne na takové úrovni jako maskulinní řež a-lá Kevin "Herkules" Sorbo :-))) (07.01.2003)