Dobrodružství kriminalistiky

Sezóna 1 EPIZODA 1: Stopa - V prvním díle, nazvaném Stopa, to je bývalý francouzský galejník Eugéne Francois Vidocq, který se dal do služeb policie a později založil i za účasti svých bývalých zločineckých kolegů pověstnou Brigade de Sureté. Skupina v čele s Vidocqem vyřešila četné kriminalistické případy a přispěla k očištění Paříže od zločinců... EPIZODA 2: Jed - Ve druhém dílu se setkáme s další skutečnou postavou, kterou je Marie Lafargeová, obžalovaná z vraždy svého manžela. Marie byla krutě zklamána, když si vzala francouzského továrníka a majitele zámku Lafargea. Od začátku se štítila jak manžela, tak zámku plného krys. Později se zdálo, že si zvyká, ale od té chvíle manžel chřadl. V té době se na zámku objevil arzen na hubení krys a všechno nasvědčovalo tomu, že se jed ocitá v útrobách pána domu. Když Lafarge zemřel, v úmrtním listu nebyla ani zmínka na arzenové podezření. EPIZODA 3: Bertillonáž - K zápasu zákona se zločinem jedinečným způsobem přispěl ušlápnutý písař pařížské prefektury Alphonse Bertillon. V roce 1887, sotva čtyři měsíce po jeho nástupu do služeb francouzské policie, se ukázalo, že historie udělala dobře promyšlený tah, přivedla-li právě jeho do zaprášeného kouta honosné pařížské prefektury. Bertillon totiž došel k přesvědčení, že míry - např. výšky, délky a obvody hlavy, délky paží a prstů u nohou - mohou sice být u různých lidí stejné, nikdy však čtyři nebo pět rozměrů zároveň. Aplikoval antropologii do zastaralých a neúčinných kartoték zločinců a prosadil metodu jedenácti určujících znaků a rozměrů lidského těla. EPIZODA 4: Otisk - Daktyloskopie je slovo převzaté z řečtiny a jedná se o nauku o otiscích prstů, která je založena na individuální rozdílnosti obrazců papilárních linií na konečcích prstů, a také o metodu zjišťování totožnosti osob. Ve čtvrtém příběhu volného cyklu se dostaneme do Spojených států amerických, kde v Severní Dakotě roku 1912 rozřeší seržant Faurot, jeden z největších průkopníků daktyloskopie, pomocí této metody zdánlivě neřešitelný případ. EPIZODA 5: Střela - Pátý příběh volného cyklu detektivních příběhů se jmenuje Střela a už tento titul jistě nenechá nikoho na pochybách, že se seznámíme s oborem zvaným soudní balistika. Ocitneme se v jižní Anglii v roce 1928. Majitelka panství Tereza Ryanová si vzala dobrodruha, který postupně prohýřil veškerý majetek. A když už nebyly peníze, žena pro něho přestala být přitažlivá. Jednoho dne byl Ryan nalezen zastřelený. Podezření padlo samozřejmě na manželku a také na komorníka a pytláka. K zjištění pachatele přispěla balistická expertíza, jíž se ujal její objevitel, puškař Robert Chuchill. EPIZODA 6: Krev - Volný cyklus o kriminalistice pokračuje šestým příběhem a zavede nás do Rakousko - Uherska v roce 1902. Poblíž Českého Krumlova zmizely tři děti. Případ vyvolal velký rozruch a pátrání se ujali dva inspektoři. Smyčka se nakonec začala stahovat kolem truhlářského tovaryše Klementa. Byl již jednou souzen pro podezření z vražd dětí. Soud však neměl dostatečné důkazy, a proto byl Klement tehdy osvobozen... Nyní k odhalení pachatele přispěje metoda rozlišení zvířecí a lidské krve, jejímž autorem byl mladý berlínský biochemik. EPIZODA 7: Rekonstrukce - Sedmý díl příběhů z volného cyklu má téma velmi atraktivní: slavné vraždy ve vaně, které se udály v Anglii. Novomanželé Smithovi se ubytovali v penzionu, aby zde prožili líbánky. Zakrátko nalezne pan Smith svou ženu mrtvou ve vaně. Podle lékaře se utopila. Majitelka penzionu a její přítelkyně po čase při probírání novinek a drbů přijdou na to, že smrt této mladé ženy je nápadně podobná jiné smrti ve vaně, která se stala před několika lety. Obrátí se na Scotland Yard a rozběhne se pátrání... Sezóna 2 EPIZODA 1: Tým - V Německu v třicátých letech docházelo v Braunschweigu a v jeho okolí k záhadným atentátům na vlaky, později k loupežným přepadením. Podle svědků se policie domnívala, že pachatelé jsou dva. V městských lázních byl jednoho dne přistižen při krádeži místní pojišťovací úředník Opitz. Z bezvýznamné kriminální epizody se začal rodit velký případ, na kterém postupně pracovali nejrůznější odborníci přírodovědných, technických i jiných směrů. EPIZODA 2: Písmo - Písmo a písmoznalectví je téma v kriminalistice už klasické. V dnešním příběhu z Francie druhé poloviny 17. století hraje písmo hlavní roli. I když je to zpočátku spíše znamení krve, které by mohlo svědčit o zločinu, vedou stopy nakonec k rukopisu muže, jehož okolnosti donutí žít dvojím životem. Jenomže dva životy s jednou tváří upoutávají pozornost, zvláště když ten jeden už vlastně skončil... EPIZODA 3: První detektivní sbor - Paní Miltonová si zapomněla peníze a jako důstojná hospodyně ctihodné londýnské domácnosti těžce nese, že ji prodavač na trhu pokládá málem za podvodnici. Nazlobená spěchá zpátky domů... Tak začíná další příběh kriminalistického cyklu, který podle námětu a scénáře Jana Šikla natočil režisér Antonín Moskalyk. Odehraje se v něm nejeden zločin, nicméně za náležitou pozornost stojí, že právě v tomto příběhu, jehož hlavním hrdinou je spisovatel, dramatik a právník Henry Fielding, budeme svědky založení první detektivní organizace, jejíž pouhý název je dnes už legendou - Scotland Yardu. EPIZODA 4: Modus operandi - Dva lupiči Benžo a Gus udělají v jednom americkém klenotnictví pořádnou spoušť. Pan klenotník je psychicky zničen a inspektor Thomas Byrnes ví, že bude mít kupu práce. Milionář Milton má na krádeže v klenotnictví zcela originální teorii, kterou inspektorovi sdělí: "Všechna ta vloupání hladových chudáků z Bowery do klenotnických dílen jsou systematicky organizována a slouží jedné osobě." Má pan Milton pravdu? To už se dovíme v dalším příběhu nazvaném "Modus operandi", což znamená individuální způsob práce zločince. A právě podle něj se podařilo inspektoru Byrnesovi odhalit zloděje a zapsat se tak do dějin kriminalistiky. EPIZODA 5: Antropologie - Vesnická žena ví, že odchází z tohoto světa a chce ještě něco sdělit synovi: "V prádelníku dole je obálka... pro tebe. Otevřeš ji, až tady nebudu. A uděláš všechno, co je tam napsáno." Otevřená obálka otevře i příběh o vině, trestu a synovské lásce. Případ z Německa na počátku minulého století demonstruje účinnost dalšího vědeckého oboru antropologie v odhalování zločinu. Tentokrát jde o rozbití velmi obtížného kriminalistického problému - nepravdivého doznání. EPIZODA 6: Krevní skupina - Příběh ze sovětského Ruska dvacátých let minulého století o známé korupční aféře s vraždou ukazuje první praktické využití nauky o krevních skupinách v kriminalistice. Tajemství krve je jedno z nejpodivuhodnějších. Postačí kapička této červené tekutiny na místě činu, aby byla přesně identifikována osoba pachatele či oběti. Krev, o které bude řeč v další části seriálu, byla prolita. Patřila pětadvacetiletému Georgiji Michajloviči Šiškinovi a údajnou sebevraždu má vyšetřovat mladý kriminalista jako svůj první případ. EPIZODA 7: Mechanoskopie - Nadstrážmistr Havlíček by neměl pít. Jinak je to muž na svém místě a zloději i zlodějíčci vědí, s kým mají tu čest. Ví to také Ferda, osoba podezřelá z vloupání, a ví i to, co pití dokáže, je-li včas a v patřičné dávce podané. Humorně laděný příběh o známém kasaři a jeho triku demonstruje praktický počátek mechanoskopie, tedy nauky o znacích a stopách řemeslných nástrojů. Tato důležitá kriminalistická metoda se u nás rozvíjela na konci dvacátých let a přispěla k objasnění mnoha tzv. záhadných případů. EPIZODA 8: Identifikační kresba - Pan hrabě Bononcini má kouzlo osobnosti a zcela vyhraněné zájmy. Právě se zabývá italským malířstvím. Ve starožitnickém obchodě zakoupí obraz, který ho zaujal. Poté zamíří k protější starožitnické konkurenci - a vyjde s prázdnýma rukama. Hned na začátku je tu tedy originální otazník. Bude ovšem jen jeden z mnoha. Ve středu těchto záhad, na něž se hledá odpověď, stojí muž, který je zároveň dvěma muži: muž zdravý a muž nemocný, muž tajemný a muž nevědoucí, muž mnoha jmen a několika tváří, z nich jedna bude zachycena na kresbě? EPIZODA 9: Paprsek - Dnes vás detektivní seriál zavede do světa padělatelů obrazů. Králem padělatelů byl legendární van Meegeren, o němž je známo, že prodal skvěle padělaný obraz dokonce Göringovi. Po válce z toho byl skandál, van Meegeren byl obviněn z kolaborantství a čekal ho soud. Dopadl však pro něho příznivě. Příběh se odehrává v poválečném Holandsku a aktéry jsou již zmíněný Meegeren a "detektiv" - paprsek ultrafialového záření, který odkrývá tajemství lidskému oku neviditelná. V kriminalistice při určování pravosti obrazů a jejich skutečného autora, při odhalování padělků dokáže doslova zázraky. Vidí pravdu - ale vyslovit ji musí člověk. Sezóna 3 EPIZODA 1: Pinkertonova detektivní agentura - Nepodplatitelná soukromá národní detektivní agentura Allana Pinkertona to je v historii kriminalistiky pojem. Její zakladatel Allan Pinkerton se narodil jako syn irského policisty. Vyučil se ledařem a odjel za živobytím do Ameriky. Náhodně setkal se skupinou lidí, pátrajících po bandě gaunerů. Objevil stopy, které vedly k jejich dopadení - a to byl počátek jeho kariéry. Postupně vybudoval agenturu, jejímž obchodním znakem - v dnešní terminologii logem - se stalo široce rozevřené oko, pod kterým byl nápis "My nikdy nespíme... EPIZODA 2: Poslední odvolání - V Kalifornii je odsouzen jistý muž za hrdelní zločin k nejvyššímu trestu. Nikdo nepochybuje o jeho vině, prostě prohrál. A prohrál i jeho obhájce, právník Mathews. Jde-li tomu prvnímu o život, pak druhý hraje o kariéru. Nešťastný advokát požádá o pomoc již tehdy známého advokáta a spisovatele Erlea Stanleyho Gardnera. Případ z dvacátých let minulého století se stal popudem k založení nezávislé instituce, přešetřující justiční omyly: soudu posledního odvolání. EPIZODA 3: Pes - Až do předminulého století se vrací příběh o praotci služebních psů, těch nejvěrnějších pomocníků lidí v boji proti zločinu. Málokde se asi tak hluboce a důsledně uplatňuje představa o psu - příteli člověka jako právě v policejních službách. Dnes to považujeme za samozřejmost, ale i tuto samozřejmost bylo třeba prosadit, prokázat, osobně probojovat. Vraťme se tedy do konce 19. století k onomu praotci dnes nejznámějšího služebního plemena, k legendárnímu německému ovčákovi Horandovi, k jeho stárnoucímu, leč tvrdohlavému pánovi EPIZODA 4: Duplikát - Zločin a politika, to jsou citlivá místa na těle lidské společnosti. Dostanou-li se tyto dva fenomény do nějaké souvislosti, nastávají problémy. I ti nejzkušenější kriminalisté cítí, že už nejde jen o zločin a trest, ale spíše o složitost světa, v němž žijeme. Je možné, že onen případ pětiset escudové bankovky, který se odehrál v Portugalsku dvacátých let minulého století, předznamenal řadu dalších afér, v nichž inteligence, zločin a politika míchají karty. Rozhodně byl jedním z prvních moderních projevů tohoto nebezpečného, protože chytrého zločinu. Dvacátý díl cyklu detektivních příběhů je tedy svým způsobem popisem a analýzou jedné takové chytře vymyšlené zločinné akce, v níž nejde o krev a násilí, ale o miliony. Kde bystré mozky na straně zločinu zápolí s bystrými mozky na straně práva a oběťmi se stávají ti, pro něž jsou čest a důstojnost těmi nejvyššími hodnotami. EPIZODA 5: Padělek - Příběh o králi padělatelů se odehrál ve Francii padesátých a šedesátých let minulého století, tedy v době dynamického rozvoje vědy a techniky. A přesto byl dotyčný odhalen především díky obyčejným lidským vlastnostem, jakými jsou vytrvalost a slabost. Zatvrzelá posedlost podivínského komisaře Behamou z francouzské kriminálky, s níž pátrá po zdánlivě nepolapitelném zločinci i důvod zločincova pádu, skrývající se v jeho lidském ustrojení, zřetelně naznačují, že odhalení zločinu není jen otázkou exaktního kriminalistického postupu, ale také otázkou hluboké zkušenosti a znalosti lidského nitra. Sezóna 4 EPIZODA 1: Hon na rozhlasových vlnách - Do průmyslové Anglie třicátých let 20. století vás zavede kriminální příběh o nepravém zločinu a zločinci, příběh nesoucí v sobě pocit současnosti, pocit dvacátého století s některými jeho odlidšťujícími rysy. Napínavé pátrání s výrazným psychologickým podtextem je však zajímavé i z jiného hlediska: možná to bylo vůbec poprvé, kdy se do pátrání po člověku, který přestoupil zákon, vložil zcela nový fenomén - široká veřejnost. Něco takového je možné udělat až tehdy, když je k dispozici nástroj, technický prostředek - a tím se tehdy stalo rozvíjející se rozhlasové vysílání. EPIZODA 2: Volavka - Volavka je v kriminalistickém žargonu výraz dosti známý. Dá se říci, že označuje svým způsobem nejefektivnější formu pátrání po zločincích - ovšem formu, která stojí na samém pokraji etické propasti. Od slova volavka totiž nemusí být daleko ke slovu oběť. Zároveň se často stává námětem napínavých akčních příběhů. Tento se odehrává v Holandsku třicátých let 20. století a vypráví o rozbití zločinné sítě obchodu se ženami. EPIZODA 3: Portrét duše - V tísnivé atmosféře Polska padesátých let, v době z hlediska dějin vědecké kriminalistiky velmi nedávné, se odehrává další příběh televizního cyklu z dějin kriminalistiky. Autor scénáře Jan Šikl se v něm pokusil vystihnout složitou a pro naši rozpornou přítomnost typickou cestu, po níž se k sobě přibližovaly dva významné obory, přímo související s člověkem a jeho chováním - tedy kriminalistika a psychologie. Společensky a časově zarámovaný příběh cyklu vypráví o tom, že i naše doba, považovaná námi samými za vrchol svobody poznání, zřejmě měla a má svá tabu, která jen pomalu, obtížně a s oběťmi odstraňuje. EPIZODA 4: Vlas - Předposlední příběh nás zavede do Francie počátku dvacátého století - tedy do doby pro nás již romanticky vzdálené, v níž souvislost vědy a kriminalistiky byla jednoduchá, přímá a pozitivní. Tak trochu je to návrat ke kořenům cyklu, k jeho snaze ukázat, jak vývoj vědy ovlivňovat i vývoj kriminalistiky. Někdy to byl velký krok, který posunul praktické kriminalisty o velký kus dopředu - jindy zase malý krůček, jenž je ovšem také důležitý a nepominutelný. Také v dnešním vyprávění kriminalisté pokročí kupředu - i když jen o vlas. EPIZODA 5: Neznámý - Závěrečný díl cyklu vypráví - snad i trochu symbolicky - o hranicích, na něž může narazit i moderní vědecká kriminalistika. Vypráví o chvílích, kdy se sebevědomí člověka naší doby střetává s tajemstvím, obklopujícím náš život i náš svět. Vypráví o palčivosti oné nejistoty, která se v souvislosti s lidským jedincem vždy znovu a znovu vyskytuje. Příběh, který jeho autor Miloš Fedaš nazval Neznámý, se ve své autentické podobě odehrál v první polovině minulého století v Itálii. (16.03.2015) (méně) (více)