Panství Downton

Rozhodně nepatřím k nehynoucím milovníkům Británie jako takové, ale fanouškem britských seriálů nepochybně jsem. Panství Downton je takřka dokonalou exkurzí do staré, snobské Anglie se všemi jejími plusy a mínusy. A proto jsem si tento krátký seriál mimořádně oblíbil. Líbí se mi jak postavy řeší veskrze fádní záležitosti na pozadí skutečných událostí, jak se z nich během vteřiny stávají skety kvůli penězům, jak touží po jiném postavení a podobně... Po čase se to možná ale leckomu okouká. Ovšem nebýt Maggie Smith... Nevím, nevím, zda bych nešel o hvězdu níž. Takhle ovšem není, co řešit. (26.01.2012)

1. série - 100 % Já pořádně ani nevím čím, ale Panství si mě dostalo. Ať už to je výpravou, kostýmy, vcelku zajímavým příběhem, napsanými postavami, samotným panstvím, herci. Jednoduše jsem chycen do pasti a doufám, že v ní budu navěky...2. série - 100 % A dokonalá jízda stále pokračuje. Líbí se mi směr pravdivých historických událostí, které mají dopad na Downton. Drsná ukázkat první světové války a následně špan. chřipky. Postavy se vyvíjejí, ale tím směrem, který by si člověk představoval. Stále mě to nepustilo a jsem nadšen.3. série - 100 % Nebýt dvou hlavních událostí, které se udály, byla by třetí série sama o sobě nudná. Ale dva zvraty tomu dodaly takový nádech, že divák hned lační po další sérii. A není třeba ani zmiňovat kvalitní herecké výkony, kostýmy, prostředí...4. série - 90 %V této sérii se vlastně tak nic moc nestalo. Oproti třetí, kde bylo několik šokujících změn, zde příběh plyne pomalu a na jistotu. Což mně nevadí. Stále jsem maximálně zaháčkován a i když zde nejsou obrovité zvraty, líbí se mi ten styl, vyprávění, kostýmy apod. 5. série - 90 % Abych dal rovných sto procent, něco tomu chybělo. Možná nějaký zvrat, který by příběh okořenil. Přesto to bylo opět moc fajn, ukáplo pár slz a sledovat jejich příběhy mne prostě baví, i když se tam neděje nic zásadního. 6. série - 100 % Jak já trpím, že to je poslední série. Opět se to rozjelo. Má to spád, má to zásadní okamžiky, zajímavé nové postavy a k tomu všemu, jako vždy, to má skvělé kostými, výpravu a atmosféru. Ano, mohu s čistým svědomím Panství Downton označit, jako jeden z nejlepší seriálů, co jsem kdy viděl. Rád si zopakuji celý seroš znovu a znovu... (26.07.2020)

Zlatý glóbus - cena (2) - 69. ročník (za rok) 2011 - *Nejlepší minisérie / TV film, 70. ročník 2012 - *Nejlepší herečka ve vedlejší roli v seriálu, minisérii nebo TV filmu - Maggie Smith + nominace (5) - 69 ročník 2011 - Nejlepší herečka v minisérii / TV filmu - Elizabeth McGovern, Nejlepší herec v minisérii / TV filmu - Hugh Bonneville, Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Maggie Smith, 70. ročník 2012 - Nejlepší seriál (drama), Nejlepší herečka v seriálu (drama) - Michelle Dockery (16.01.2012)

Miluju dobová dramata, miluju Anglii a miluju i její historii - takže se mi DA nemůže nelíbit. Pravdou ale je, že zpočátku cesta k zamilování si jej byla vcelku trnitá. Atmosféra je podmanivá, ale první díly nejsou až tak nadprůměrné a poslední epizody třetí série jsou chvílemi dosti nezáživné. Dovedu si představit, že kdyby se jednalo o další dítko BBC, bylo by to ještě o kus lepší a propracovanější. Služebnictvo mě ale nesmírně baví - konečně seriál, kde neběhají jen jako němí, ale mají své sny, mozek, city a ambice. A v čele s intriky Thomase a Mary je to hodně zábavná podívaná. Přestože mi tahle soap opera učarovala, jedná se o naivní pohádku; vztahy mezi panstvem a služebnictvem se i historikům zdají směšné a je pravda, že občas se načapu, jak nedůvěřivě vrtím hlavou, když se jeho milost až příliš zajímá o zájmy služebnictva. :) Jak jinak bychom ale mohli milovat lady Mary nebo Lorda Granthama, že ano. (25.04.2013)

Ošukán na panství Daun Tonda. Byla tma, mlha, sychravo, vracel jsem se z inseminace prasat v Essexu a zabloudil jsem. Z mlhy, která by se dala mrdat, jsem zaslechl rachotivý zvuk, který se postupně přibližoval. Najednou jsem už poznal zřetelné obrysy traktoru Zetor, posledního kousku svého druhu. Zarostlý muž se zastavil a já mu lámanou angličtinou vysvětlil, že jsem zabloudil. Přeměřil si mě pohledem a po chvíli pravil: "Nedaleko odtud je panství pana Tonyho. Rád Vás uvítá." Hbitě naskočil zpět do raritního kousku zemědělského stroje a já se vydal směrem, jaký mně ukázal. A skutečně, po asi dvou kilometrech se mlha rozplynula. A já jsem před sebou spatřil krásně se tyčící panství s obrovskou sochou ztopořeného čuráka uprostřed. Sídlo to bylo honosné, leč vyhlíželo divně. Zastavil jsem a najednou zezadu slyším kroky. Jakýsi lokaj mě pobídl, abych s ním vstoupil do dveří. Snad mně poskytnou nocleh, jídlo i pití. Vlídný pán Tonda na sebe nenechal dlouho čekat. V divném županu a ulíznutém účesu na mě působil zrovna tak divně jako kamenný výtvor venku. Dostalo se mně pití i jídla, co moje hrdlo pyjem netknuté ráčilo. Hodoval jsem, blaženě se usmíval, ale za půl hodiny moje idylka skončila. Snažil jsem si nevšímat pronikavých pohledů pána domu, který se mnou měl své plány. Sotva jsem pojedl, ochotný komoří mě uvedl nahoru do komnat, z nichž v jedné jsem měl přečkat noc. A skutečně. Komnata byla nádherná, sice žádné technologické vymoženosti neskýtala, ale byl jsem rád, že zalezu do peřin. Jen mně bylo divné, že mně komoří zamkl. Pomyslel jsem si, že je to asi zdejší zvyklost zamykat hosty na noc, aby je nikdo nerušil. Jen, co jsem si lehl, rozhostilo se všude ticho. Náhle zarachotil v zámku klíč a do pokoje vešli dva statní muži. Odvedli mě k Tonymu, který ošukával zdejší turisty. Anglický venkov ve mně zanechal negativní vzpomínku. Příště dejte před panství tabulku s označením Beware of Dick, abych věděl, do čeho jdu. 0% (24.07.2015)