Czech Century
Epizody(9)
-
Veliké bourání (1918) (E01)
-
Den po Mnichovu (1938) (E02)
-
Kulka pro Heydricha (1941) (E03)
-
Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) (E04)
-
Zabíjení soudruha (1951) (E05)
-
Musíme se dohodnout (1968) (E06)
-
Je to jen rock'n'roll (1976) (E07)
-
Poslední hurá (1989) (E08)
-
Ať si jdou (1992) (E09)
Obsahy(1)
České století je otevřenou sérií autorsky zpracovaných televizních dramat, která se vracejí ke klíčovým událostem českých dějin z pohledu jejich hlavních aktérů. Televizní cyklus, vytvořený podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka, nabídne nezvyklý pohled na mezní okamžiky moderních dějin naší země od roku 1918 do roku 1992. V každém z devíti dílů se zaměří na jedno datum a klíčové aktéry, jejichž tehdejší rozhodnutí měla mít osudové důsledky pro celý národ, i pro ně samotné. Každý hráč měl v rukou nějaké karty a rozhodoval se, jaký trumf vynese. Autoři Českého století nehodnotí, jestli šlo o dobrý, nebo špatný tah, spíše je zajímá osobní příběh „národního" aktéra své doby. (Česká televize)
(více)Videa (7)
Recenze (452)
Zajímavá koncepce, jistá režie, ale výsledek nevyrovnaný v závislosti na tom, čí hlava mluví. Pojmout Beneše jako existenciálně zcizenou postavu, která mluví, jako by jí hlas nepatřil, je zajímavý, ale to mi nezabrání u jeho monologů dřímat. Nejvíc mě baví Sedláčkova práce s nedějovými detaily, které často shazují dějinný patos. Komunistický diptych zvedl úroveň o třídu výš. Zejména schopnost vypořádat se s traumatickými tématy civilně a převážně bez démonizace je chvályhodná. Sedláček s Kosatíkem dokázali najít v komunistických pohlavárech lidi, což je po dvou dekádách bezpohlavních karikatur epochální úspěch. Vyorálkův Gottwald je nejlepší porevoluční filmová postava - nejen mírou demytizace, ale především způsobem, jakým si herec poradil se zprofanovanou mocenskou maskou. Volám už roky po něčem, co nám pomůže "pochopit" dějiny jinak než jako gambit pravdy a lži, České století k tomu má zatím zdaleka nejblíže. ()
Veľa zaujímavého, ale aj veľa opomenutého. Časti sú nevyrovnané, no napriek tomu ako celok je to úspešný projekt aj vďaka vydareným hercom, ktorí sa nie vždy podobali, ale snaha zahrať ducha tej ktorej historickej osobnosti bola veľmi úspešná. Škoda asi aj úmyselného mazania histórie. Kde sa pri tvorbe 1. republiky stratil Štefánik? Na druhej strane Beneš ukázaný asi v správnom svetle, hoci jeho výrok napriek mojím antipatiám veľmi uznávam: "Existujú dve druhy pravdy. Tá skutočná a tá politická." Časť s Heydrichom jedna z najhorších, v podstate šlo len o kecy v diele, kde mohlo byť veľa akcie. Na druhej strane, keď začali pokútne diskutovať medzi sebou komunisti, to z toho až mrazilo, tam akciu netrebalo, stačili len tie ideologické kecy. Najlepšia časť bola jednoznačne Zabíjení soudruha. Niektoré zábery sú tam strašne hutné, silné, mrazivé. Od Horákovej až po politické debaty fantasticky zahratých postáv. Kléma večne spitý, Slánsky stalinista jak sviňa a aj tak ho ten gruzínsky nedorobok nechal oddrbať. Pretože sa naplnili Slánskeho slová: "Klémo, dúfam, že ti nemusím vysvetľovať, aký je rozdiel medzi človekom a stranou. Prvý je hovno a druhý je všetko." No a tak aj soudruh Slánský dopadol. Ako hovno. Od Havla to už potom šlo trochu dolu vodou. Vašek Láhev ukázaný vraj ako rebel, pritom milionár, ktorý sa osviežoval podobne ako náš Heger už na obed vodkou a cez cigaretovú clonu ho nebolo ani vidieť. To sa ale nesmie hovoriť, to by padol kult a ešte aj letisko je po ňom predsa pomenované. Pritom výrečnosť Vaška s lahví bola nepriamo úmerná klesajúcej hladine v tej láhvi. A tých lahví nebolo nikdy dosť. ()
Ambiciozní projekt je nepovedenou karikaturou svého záměru, i když druhá část cyklu nevyznívá tak beznadějně jako první. Vše uvozují Sedláčkova slova, podle kterých Beneš měl být údajně slabou osobou. Bolestným překvapením jsou i Kosatíkovy scénáře, které jsou ve své jednoznačné většině hluboko pod úroveň jeho knih. ()
Nemůžu si pomoci, ale nesdílím většinu ze zdejších výtek, mně se České století nadprůměrně líbí. Je třeba si uvědomit, že se zde podávají vlastně dějiny politiky, a ta se neodehrává v honičkách aut a přestřelkách, ale převážně v dialozích v kancelářích, na poradách a konferencích. Měl-li se seriál zhostit svých ambicí, stěží se mohl vydat jinou cestou a stěží také mohl dopadnout lépe. Po posledním dílu jsem přidal i pátou hvězdu. ()
Galerie (404)
Zajímavosti (42)
- Scenárista seriálu Pavel Kosatík navrhl do role Emanuela Moravce Daniela Landu proto, že je dle něj společnost vnímá podobně, a to především při soudech o jejich "náckovství". (JoranProvenzano)
- Marek Daniel si v seriálu zahrál kromě Václava Havla rovněž miniroli ministranta v katedrále, a to v epizodě Zabíjení soudruha (2013). (Frodobert)
- Marek Daniel si roli Václava Havla zopakoval v internetovém seriálu Kancelář Blaník (od r. 2014). (L_O_U_S)
Sedláčka mám moc rád. Za jeho suchý humor, za lehce ironický podtón, který nikdy v jeho snímcích nechybí, a za tendenci neustále relativizovat ono mýtické "typicky české". Obsah, skrytý za oponou formy, měl, při porovnání právě s formou, vždy navrch a je tomu tak i v případě Českého století. ___ Díl první: Škoda posouvání děje jen skrze dialogy, probíhající převážně v interiérech, a vypravěčova intermezza. Hlavně třetí čtvrtina filmu obsahuje zub v ději, který ani vypravěč nezachrání. Onen skok mi vadil, byť byl dobře obhájen: postavil totiž kontrast střetu nemilosrdného realismu britského ministerského předsedy s manipulativním morálním naivismem TGM na jedná straně s o dva roky později probíhající realitou v Česku, kde se začal naplno rozjíždět kult TGM, tatíčka národa, na straně druhé. ___ Ze začátku rozhovory silně šustily papírem, počkám si ale na další díly, skrze které bude snazší je hodnotit. Mám totiž trochu pocit, že ona strojená upjatost a nelidská mluva byla od tvůrců záměrná a v rozhovorech mezi "kavárenskou" intelektuální smetánkou často i dnes v reálu chtěná a žádoucí. Uvidíme. Za herecké obsazení, pečlivé vykreslení osobnosti T G. M. a za obě scény s Donutilem a s geniálně anti-rigidně-dějepiseckým laděním děkuju maximálně. Byly úžasné. Už aby je někdo vystřihl a nasdílel na youtuby. To bude hejtů! Díl druhý: Rozhovory šustí papírem i nadále, ale přijímám to. Přistupuji i na onen divadelní konstrukt průběhu scén, kdy jednotlivé postavy více slouží potřebě autorů sdělit dobové reálie a "vysvětlit" postavu samu, než aby tato pro danou situaci uvěřitelně jednala. Slouží to totiž nutnému. Není moc jiných cest, jak precizně nahustit dobovou atmosféru a vykreslit osobnost jednotlivých aktérů v několika málo scénách. Díl třetí: Díky za odvahu použít tři jazyky. Povinná selekce vybraného materiálu je pochopitelná, nutná, ale zákonitě se musí projevit na kritice díla. Já osobně doufal, že se při zmínkách o koncentrácích dloubne do těch českých předválečných pro cikány. Stačila by jedna věta. Stejně tak doufám, že alespoň v příštím díle bude náhled na odsun sudetských Němců podroben nějaké kritické sebereflexi. Čtvrtý a pátý díl: Zejména pátý díl potvrzuje vzestupnou tendenci narativní uvěřitelnosti a "flow" - což je paradoxně na škodu: ona vzestupná tendence a stabilně sebejistá režijní práce ještě zřetelněji odhalují poměrně nevyváženou kvalitu scénáře (opakuju, nikoliv obsahovou, ale vypravěčskou). Poslední výtku směřuji k absolutní absenci člověka. Svět hrdinů seriálu je formální. Zavřený za okny vládních budov, elitářských kaváren a politické události tak vytrhává z živoucího kotle společnosti. Pokud jde ale o záměr a zvuky davu za okny jsou jen podtržením oné nereality, ve které jednají a rozhodují (potenciální) reprezentanti země, jsem ochoten přijmout i tento sterilizační prvek. ___ První půle seriálu je za námi a je skvělá. Demagogie je Sedláčkovi i Kosatíkovi cizí. K materiálu přistupují pečlivě a s rozvahou. Taková díla řeknou i přes svou uměleckou licenci o dějinách mnohem víc, než klasický dějepis. () (méně) (více)