Aquaman
Aquaman
Aquaman
Aquaman
Aquaman
Aquaman
Režie:
James WanKamera:
Don BurgessHudba:
Rupert Gregson-WilliamsHrají:
Jason Momoa, Amber Heard, Patrick Wilson, Nicole Kidman, Willem Dafoe, Dolph Lundgren, Yahya Abdul-Mateen II, Temuera Morrison, Ludi Lin, Michael Beach (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Filmový příběh o populárním superhrdinovi ze stáje DC Comics odhaluje původ Arthura Curryho (Jason Momoa), napůl člověka, napůl obyvatele bájné Atlantidy, kterého jeho životní cesta přiměje čelit pravdě nejen o tom, kým ve skutečnosti je, ale zároveň prověří, zdali je hoden stát se tím, pro co byl zrozen… králem. (Vertical Entertainment)
Videa (5)
Recenze (1 216)
Pán prstenů, Star Wars, Troja, Souboj Titánů, Propast, Strážci Galaxie, Avatar, Pacific Rim, Příběh žraloka, Bart Simpson přeměněný na mouchu.. To jen namátkou, kde se sahalo pro nápady, ale nepůvodnost rozhodně není to, za co bych Wanovi vytáhl špunt z jeho DC vany. Hastrman z fitness centra ve při s metrosexuálním skalárem Páťou mě vytáčeli tím kvantem opulentní digitální akce, která už roky v rámci úlitby uhrovité mládeži spolehlivě omezuje nějaký širší záběr superhero filmů. Já si už u nich normálně začínám užívat chvíle, kdy dvě osoby vedou nějaký všední dialog.. ()
Ať si kdo chce, co chce říká, ale Aquaman se povedl. Jak už to tak vypadá, Warner, který má v současné době pod křídly DC umí momentálně dělat jenom sólovky. Navíc dostal "za kamery" Jamese Wana, který věnoval filmu svůj typický a neotřelý osobní vklad, který dělá z Arthura jednu z nejlepších současných postav DC. Nutno podotknout, že vzhledem k prapůvodní předloze to nebylo nic lehkého. Už angažování Jasona bylo dosti riskantní, ale musím dát za pravdu Snyderovi, že se jeho volba osvědčila (tímto s chvalozpěvy na Zacka končím, protože s tímto snímkem nemá kromě producentského křesla nic společného - z mého pohledu naštěstí). Hereckou skvadru, která se povedla dát Wanovi dohromady nelze než obdivovat. Ač mi ze začátku vadily "růžovo-rudé" Dolphovi vlasy, všechno si postupně sedlo a já se tak mohl těšit Wilsona, Kidman, Dafoeho, či Heard. Kulantně řečeno, při pohledu do dekoltu právě Amber se člověk nestačil ani divit, jaké divy dokázali kostyméři vyčarovat s jejím poněkud minimalistickým hrudníkem. Příběhová linie byla značně oddechová, ale až na dva až tři nelogické momenty člověka dokázala udržet ve středu. Záporné postavy Ocean Mastera a Black Manty navíc měly celkem jednoznačně a logicky vystavěné pozadí jejich počínání, takže nebyl problém věřit jejich motivaci. Po grafické stránce se navíc povedlo vytvořit úžasný podmořský svět, který si svou podmanivostí získal mé sympatie. Paradoxně nejhůře na mě vizuálně působily scény pobřeží u majáku, když starý Curry chodil čekat na Atlannu. Nejslabším aspektem filmu se proto stal soundtrack, který mě nijak zvláště neuchvátil a až na drobné odkazy na Muže z oceli, či Dianinu: Is she with you? se neobjevil žádný výraznější motiv - v tomto vítězí nedávné Mortal Engines. (Po druhé projekci měním názor - hudba je zajímavá dost). I když má Aquaman své chyby a jedná se o místy přílišnou hru na jistotu, plný počet si ode mě na první dobrou zasloužil... Při druhé projekci mě ale tolik nebavil (což je škoda), takže jdu na 4. ()
Jestli by se dal Eastwood označit Warnery rodinným zlatem, tak James Wan je minimálně rodinným stříbrem. Vzít si béčkovou komiksovou látku a dokázat z ní vytvořit z ní nejzajímavější Star Wars poslední dekády. To už není jen o štěstí. Aquaman ač se to tak před léty nejevilo uspěl na plné čáře. S druhým dílem rozhodně netřeba spěchat. Mám takový pocit že DC nakonec přecejen budou adekvátní konkurencí pro Marvel. Casting se rozhodně povedl. PS: Hraje v tom i Hodňák Akerman. 75% ()
Zhruba stejně ok jako Wonder Woman. Aquaman těží především z neokoukaného světa, který mixuje Star Wars, Avatar se špetkou saharského písku a Sicílií. Přehlcený příběh (z poznámek babrala Geoffa Johnse) Wan drží na uzdě skvělými nápady a neuvěřitelně propracovanou vizuální stránkou. Momoa ujde (dovedl bych si s ním představit i R-kovou verzi, kde trhá lidem hlavy), jeho pojetí hrdiny je pořád dostatečně přitažlivé, aby na bedrech tuhle fantasy pohádku utáhl. Rusovlasá Amber Heard, je znovu pastvou pro oči. Největší osinou celého filmu je asi nechtěně směšný Black Mamba, jehož akvárium bude Curryho otravovat zřejmě i příště. ()
Galerie (83)
Photo © Warner Bros.
Zajímavosti (75)
- Jamese Wana k Aquamanovi přilákalo, že se jednalo o zatím neznámého hrdinu, a proto v něm cítil příležitost natočit něco neokoukaného. (Geralt z Rivie)
- V jedné z úvodních scén je vidět sněhová koule, položená na knize „Dunwichská hrůza“ od H.P. Lovecrafta. A není to náhoda - Lovecraft kdysi řekl: „Nejstarším a nejsilnějším druhem strachu je strach z neznámého.“ Pár témat z této knihy jako by Aquamana inspirovalo a spojovalo. A to jak nestvůry a samotné neznámo, tak například i žena, která porodí dva syny, z nichž každý je jiný. (Jamal)
- James Wan na otázku, zda bylo těžké ukočírovat Jasona Momou, odpověděl, že nebylo, protože už měl v jednom filmu Vina Diesela a Dwaynea Johnsona (šlo o Rychle a zběsile 7). (Geralt z Rivie)
Související novinky
Jak to vypadá s budoucností Aquamana?
Už za pár dnů do kin po celém světě vstoupí nejnovější snímek studia Warner Bros. a pokračování miliardového hitu Aquaman z roku 2018, komiksovka Aquaman a ztracené království. Film režiséra Jamese… (více)
Gunn začíná čistku DC filmů
James Gunn a producent Peter Safran byli nedávno vybráni jako noví šéfové rebrandovaného DC Studios pod studiem Warner Bros. Discovery a jeho ředitelem Davidem Zaslavem. Gunn, který před pár dny… (více)
Cruise, Smith a DiCaprio mezi nejlépe placenými herci
Nový článek od serveru Variety odhalil, kolik dostávají v současnosti zaplaceno jedny z největších filmových hvězd. A jak byste si nejspíš troufli sami tipnout, je to hodně. Autoři se zaměřili na… (více)
Studio Warner Bros. chce být druhým Disney
Nový šéf společnosti Warner Bros. Discovery David Zaslav už nějaký ten pátek pracuje na zásadních změnách, kterými by chtěl přispět k nové éře nejen na poli filmů, ale i seriálů, her, a celkově… (více)
Když už má ňoumovitý strážce majáku z toho věčného honění tenisový loket, rozhodne se vyprcat mořskou pannu. Plodem jejich tření je pokérovaný žábroidní maskulín s potenciálem stát se generálním Poseidonem, předurčený zprasit lidstvo před nasranými atlantskými frutti di mare, které zlomyslně vyvrhávají na kontinent petláhve, hovna a ropné sqrny. Nejprve ale musí vrazit magický trojzubec do prdele temného podvodního gejlorda, najít Nema, vyhrát Vodní války a ukecat pár hlavonožců ke změně jejich volebních preferencí, přičemž zažívá všeliká roztodivná dobrodružství ve vskutku spektakulárním digitálním mrdníku na pozadí. Tedy až na tu počáteční megaodpornou androgynní omlazovací animaci věkem rozorané Kidmenky a masturbujícího aquatáty. To je opravdový humáč, z něhož by se poblil snad i Michal Hrdý! Každopádně je z toho poměrně milá, výpravná, odsejpající a v detailech nápaditá homixová ekopohádka, kterou charismatický Momouš aspoň trochu zheterákoval, a tak ústřesní supergej, ač opět sem tam narvaný do pastelových elasťáků, konečně nevypadá, jako by se každou chvíli chystal vyskočit z plátna análně zprznit mužskou část publika. Dokonce mu i věříte, že fuckt touží zcákat jikry zrezlé ichtylní princezny Amber Slyšela, jejíž kozy sice opět hrají jako o život, ale jinak je to obvyklá bída, a mnohem uvěřitelnější výkon by podala, kdyby se občas proměnila třeba v kapustňáka. Ale dost diletantského házení pícniny plebsu, filmové kritiky se přeci píčí pro ufony a bez adekvátního žonglování s cizími termity rozhodně nedisponují suficientním impaktem. Tudíž i JÁ přicházím s odbornou analytickou poznámkou k AQUAMANOVI, na rozdíl od kolegy Daglese důkladně promyšlenou, protože mi na plytkou mongoloidní pohádku úplně stačí jedno zhlédnutí: Ač mám díky svému erudovanému eklekticky dekonstruktivnímu přístupu k dílu reinterpretaci žánrových vzorců zcela v zevním genitálu a existenci vývojového oblouku holyúdského filmu sveřepě popírám, přičemž důrazně axiomaticky deklaruji, že existuje pouze vývojový kosočtverec, laxně reflektující výhradně momentální nejlukrativnější komerční model degenerativní masové debility, jak už to svého času popisoval Erasmus Rotterdamský ve své publikaci Lob der Torheit, aniž by měl o existenci Supergejů sebemenší ponětí, zaujala mě jistá podobnost s vlnou homixových velkofilmů. Ač jsem fanatickým zastáncem addukce, a tudíž obvykle abdukuji jen zřídka, docházím zde čistou abdukcí ke konkluzi, že se jedná o plagiátorskou slaboduchou pičovinu podle přiblblých omalovánek pro dyslektiky, ovšem pičovinu naračně eklatantní, exekučně dekorativní a infantilně disportní. Závěrem bych ještě rád fundovaně vygradoval svou snahu hledat v hovně nestrávené zbytky expertním konstatováním, že zjevnou dehonestaci chudáka biblického Jonáše postmoderně sebeuvědomělým Pynokyjem lze snadno ad hoc zmírnit okřídleným citátem velkého filosofa Murphoklese „Nusquam est umquam sic nocens ut non adepto peior“ a uvědoměním si fucktu, že obří kýtovec sežral i kapitána Achaba. Taxe, vole, neposer! () (méně) (více)