Panství Downton

Ošukán na panství Daun Tonda. Byla tma, mlha, sychravo, vracel jsem se z inseminace prasat v Essexu a zabloudil jsem. Z mlhy, která by se dala mrdat, jsem zaslechl rachotivý zvuk, který se postupně přibližoval. Najednou jsem už poznal zřetelné obrysy traktoru Zetor, posledního kousku svého druhu. Zarostlý muž se zastavil a já mu lámanou angličtinou vysvětlil, že jsem zabloudil. Přeměřil si mě pohledem a po chvíli pravil: "Nedaleko odtud je panství pana Tonyho. Rád Vás uvítá." Hbitě naskočil zpět do raritního kousku zemědělského stroje a já se vydal směrem, jaký mně ukázal. A skutečně, po asi dvou kilometrech se mlha rozplynula. A já jsem před sebou spatřil krásně se tyčící panství s obrovskou sochou ztopořeného čuráka uprostřed. Sídlo to bylo honosné, leč vyhlíželo divně. Zastavil jsem a najednou zezadu slyším kroky. Jakýsi lokaj mě pobídl, abych s ním vstoupil do dveří. Snad mně poskytnou nocleh, jídlo i pití. Vlídný pán Tonda na sebe nenechal dlouho čekat. V divném županu a ulíznutém účesu na mě působil zrovna tak divně jako kamenný výtvor venku. Dostalo se mně pití i jídla, co moje hrdlo pyjem netknuté ráčilo. Hodoval jsem, blaženě se usmíval, ale za půl hodiny moje idylka skončila. Snažil jsem si nevšímat pronikavých pohledů pána domu, který se mnou měl své plány. Sotva jsem pojedl, ochotný komoří mě uvedl nahoru do komnat, z nichž v jedné jsem měl přečkat noc. A skutečně. Komnata byla nádherná, sice žádné technologické vymoženosti neskýtala, ale byl jsem rád, že zalezu do peřin. Jen mně bylo divné, že mně komoří zamkl. Pomyslel jsem si, že je to asi zdejší zvyklost zamykat hosty na noc, aby je nikdo nerušil. Jen, co jsem si lehl, rozhostilo se všude ticho. Náhle zarachotil v zámku klíč a do pokoje vešli dva statní muži. Odvedli mě k Tonymu, který ošukával zdejší turisty. Anglický venkov ve mně zanechal negativní vzpomínku. Příště dejte před panství tabulku s označením Beware of Dick, abych věděl, do čeho jdu. 0% (24.07.2015)

Nádherný, dobový seriál ze staré Anglie, připomíná mě SRF. Velmi mě zaujaly skoro všechny postavy na panství a raději mám ty "pod schody". Díly jsou velmi svižné a bohužel rychle utečou, nemůžu se dočkat dalších, po 5.dílu zvyšuji hodnocení na 5*, protože mě to baví čím dál více. Výborné výkony všech herců, nejraději mám Maggie Smith a Brendan Coyla. (02.02.2012)

Miluju dobová dramata, miluju Anglii a miluju i její historii - takže se mi DA nemůže nelíbit. Pravdou ale je, že zpočátku cesta k zamilování si jej byla vcelku trnitá. Atmosféra je podmanivá, ale první díly nejsou až tak nadprůměrné a poslední epizody třetí série jsou chvílemi dosti nezáživné. Dovedu si představit, že kdyby se jednalo o další dítko BBC, bylo by to ještě o kus lepší a propracovanější. Služebnictvo mě ale nesmírně baví - konečně seriál, kde neběhají jen jako němí, ale mají své sny, mozek, city a ambice. A v čele s intriky Thomase a Mary je to hodně zábavná podívaná. Přestože mi tahle soap opera učarovala, jedná se o naivní pohádku; vztahy mezi panstvem a služebnictvem se i historikům zdají směšné a je pravda, že občas se načapu, jak nedůvěřivě vrtím hlavou, když se jeho milost až příliš zajímá o zájmy služebnictva. :) Jak jinak bychom ale mohli milovat lady Mary nebo Lorda Granthama, že ano. (25.04.2013)

Rosamund Pilcher: Downton Edition. Tohle přirovnání je bohudík jen jedním aspektem tohoto seriálu z edvardovské éry. Postavy žijící na venkovském panství sice řeší problémy jak vystřižené z červené knihovny, ale výborný scénář, herecké výkony a dokonalá hudba povyšují celý seriál na vytříbené drama. Downton je ensámblový seriál v pravém slova smyslu, protože každý herec dostane svůj prostor a taky ho řádně využije. Seriál navíc věrně dokumentuje sociální poměry v tehdejší Anglii. Je možná škoda, že příběh neukončili 1. řadou. 2. řada totiž postrádá drajv té první. Hlavní premisou je tentokrát 1. sv. válka, což je filmově docela dost vyčerpané téma, které nenabízí nic nového. Nekonačná romance Mary a Matthewa je taky na facku. Downton Abbey ale musím nechat jedno, a to je, že si své diváky dokáže udržet, i já jsem totiž podlehla jeho kouzlu. (16.10.2011)

Seriál podobného ražení jako byla Sága rodu Forsytů, tudíž perfektní ve všech směrech. Tento má však navíc lehký humor, jehož největší nositelkou je zde samozřejmě Maggie Smith. A ačkoliv je tato dáma s promínutím stará jako Jeruzalém, její charisma je odzbrojující. Její mimiku by měli studovat všichni ti rádoby herci, kteří umí sotva mluvit. Zato stará veteránka Maggie dokáže pouhým pohybem tváře vyjádřit to, co jiní ani slovy neumí. Nemám žádné výhrady, je to natočené s lehkostí, vkusem, poctivě a hlavně se to nechce zavděčit všem. Navíc je to laskavé a intriky tu nejsou na prvním místě. Nedivím se, že se v Británii tento seriál stal v minulém roce nejúspěšnějším. Vražd už totiž bylo dost! (11.01.2012)